Do diety s nimi zkrátka nepočítejte, i když svojí lehkostí jako by o sobě říkaly opak. Vyrábějí se totiž takzvaným pufováním, při kterém se rýžová zrna díky vysoké teplotě a tlaku zevnitř nafouknou. Tím se naruší jejich původní struktura a jsou pak lépe stravitelné. „Na druhou stranu se pufováním hodně zvýší glykemický index, což znamená, že se po nich hladina krevního cukru rychle zvedne a člověk bude mít brzy zase hlad. Fungují tak podobně jako sladkosti,“ upozorňuje nutriční terapeutka Ivana Jungová z pražského studia Yogata. Platí to zvlášť pro ty s polevou, ve kterých vás navíc mohou nemile překvapit nekvalitní tuky a umělá barviva. Rozhodně to ale neznamená, že by si rýžové chlebíčky zasloužily úplné zatracení. Obsahují totiž poměrně dost vlákniny, vitaminy skupiny B, draslík, hořčík, vápník, fosfor a železo. Chlebíčky, do nichž se při výrobě přidala sója nebo amarant, mají navíc i vyšší podíl bílkovin.

Svačina, která nezatíží

„Rýžové chlebíčky jsou velmi dobrým zpestřením jídelníčku, hodí se třeba jako rychlá svačina. Raději než samotné je ale jezte s tvarohovou pomazánkou, sýrem nebo šunkou. Snížíte tak jejich glykemický index a hlad přijde později,“ radí Jungová. Vhodné jsou i jako svačina po námaze, kdy víte, že budete mít brzy normální jídlo, a nechcete se proto moc „zaplácnout“. Chroupat se dají i na delších výletech, batoh vám zatíží jen o pár desítek gramů. Jejich nespornou výhodou je i dlouhá trvanlivost. Můžete je tak mít pořád po ruce.

Nám se v redakci osvědčily jako rychlá nouzovka, kterou máme v šuplících svých pracovních stolů připravenou pro případy, kdy si nestíháme dát něco většího. Pokud ale máte cukrovku a musíte si pečlivě hlídat hladinu cukru v krvi nebo chcete shodit pár přebytečných kilogramů, raději se jim vyhněte.

Čtěte etikety

Chlebíčky si vybírejte podle obsahu tuků a vlákniny. Dobré je podívat se i na obsah bílkovin. „Pro zpestření zkuste výrobky, do kterých se přidávají zrna, která normálně nejste zvyklí jíst. Třeba pohanka, amarant nebo žito,“ doporučuje nutriční terapeutka Jungová.

Zvlášť pečlivě čtěte etikety chlebíčků tehdy, když jste celiak. Ne každý výrobek je totiž bez lepku! Snažte se také hlídat si množství soli. Slanější chlebíčky vám sice budou chutnat mnohem víc, pravda ale je, že z výživového hlediska pro vás rozhodně nejsou tak výhodné jako ty bez soli. Totéž platí i o emulgátorech. Čím je jich v chlebíčku méně, tím lépe pro vás.

Dětem jen výjimečně

Rýžové chlebíčky jsou pro děti sice lepší než bílý rohlík, ale výživoví poradci je u nich nevidí rádi. Zvlášť ty solené nebo s polevou. „Platí tu totéž co u dospělých. Pokud dáte dítěti rýžový chlebíček jako nouzovou svačinu, když není nic jiného po ruce, je to v pořádku. Celozrnné pečivo u dětí starších tří let ale nenahradí,“ říká nutriční terapeutka Jungová. Mladší děti by celozrnné pečivo jíst neměly. A u samotných chlebíčků také pozor – děti by mohly vdechnout tvrdý drobek.