Kdysi jsem navštívila kozí farmu Peníkov v jižních Čechách. Kozy se tam pásly po krk zabořené ve šťavnaté trávě a vypadaly, že spokojenější mohou být snad už jen někde v kozím nebi. A na bio sýrech a bio jogurtech z jejich mléka to opravdu bylo znát, chutnaly výborně. Pocit, že jíte produkt z ryzí přírody, ve kterém aby chemii pohledal, je ale jen iluze.

„I v nich škodlivé látky jsou, byť v opravdu malém množství. Je to dané stavem životního prostředí a tím, že v něm škodliviny neustále kolují,“ vysvětluje výživová poradkyně a odbornice na chemii v potravinách Petra Vašíčková. Škodlivé látky jsou v dešti i v půdě a odtud se dostávají do všech živých organismů. Bio znamená, že se k této chemii už žádná další nepřidává. Nepoužívají se pesticidy ani umělá hnojiva a respektuje se přirozený rytmus přírody. Urodí se pak sice méně, ale o to chutnější potraviny jsou. Potud by to bylo v naprostém pořádku, kdyby se ovšem z nálepky bio nestal hlavně tvrdý byznys, který rozhoduje o tom, co skončí v našem nákupním košíku.

Bio s chladnou hlavou

O to víc se vyplatí nad nákupem přemýšlet. „Kupovat třeba bio zeleninu a ovoce z dovozu je docela ošemetná věc, protože převozem dost trpí a rychle se kazí,“ říká výživová poradkyně. Daleko lepší jsou české bio bedýnky, které k zákazníkům neputují tisíce, ba ani stovky kilometrů a nestihnou se zkazit už po cestě. Počítat totiž musíte s tím, že bioprodukty mohou být snáz napadány plísní.

Schopnost rostlin nasávat do sebe chemii z půdy, vody a vzduchu se hodně liší. Zatímco třeba cibule nebo chřest patří k těm, co chemikáliím statečně odolávají, a tudíž není nutné kupovat je v biokvalitě, s takovým špenátem nebo celerem, které do sebe natáhnou, co mohou, je to horší. „V biokvalitě doporučuju kupovat i maso, mléčné výrobky a vajíčka. Nejen proto, že mnohem lépe chutnají, ale také proto, že máte jistotu, že se se zvířaty dobře zacházelo,“ radí výživová poradkyně.

Vsaďte na lokální potraviny

Najděte si svého farmáře
Nakupujte přímo u zdroje. Budete si moci být jistí čerstvostí i kvalitou. Platí to zvlášť o masu.

Pořiďte si zahrádku
Pocitu, že si člověk může utrhnout právě dozrálé rajče, se nic nevyrovná. Chemii eliminujete tím, že se vyhnete umělým hnojivům a postřikům.

Kdy bio (ne)stojí za to

Rajčata:
Zdaleka nejde jen o chuť. Rajčata v biokvalitě obsahují i mnohem více prospěšných látek. Týká se to hlavně fenolických látek a jiných antioxidantů.

Brambory:
Bio brambory mají lepší chuť i konzistenci. Obsahují více škrobu, takže jsou také kvalitnější. Najdete v nich i méně škodlivých dusičnanů a některých kovů.

Celer:
Celer absorbuje velké množství pesticidů. Podle studie americké organizace Environmental Working Group je druhou nejzamořenější potravinou vůbec. U 96 % testovaných vzorků se objevily pozůstatky pesticidů, v některých z nich se dokonce našlo až 13 různých druhů.

Ananas:
V našem jídelníčku tvoří jen zanedbatelný podíl, i proto ho není nezbytně nutné kupovat v biokvalitě. Testy Environmental Working Group navíc ukázaly, že pozůstatky pesticidů obsahuje jen každý desátý ananas. Patří tak k plodinám odolnějším vůči chemii.

Cibule:
Cibule je podle Environmental Working Group nejčistší potravina, 98 % testované cibule neobsahovalo žádné pozůstatky pesticidů.

Chřest:
Chřest je velmi odolný proti kontaminaci. Testy Environmental Working Group odhalily u 90 % testovaných vzorků jen jeden pesticid. Proto v obchodě můžete do košíku položit i chřest, který nenese status bio.