Bez ohledu na to, zda je na vině zhoršující se životní prostředí, strava či jiné faktory, vždy je dobré tzv. poznat svého nepřítele. Pak máte možnost sáhnout po efektivní zbrani, ať už půjde o lék, lékařské vyšetření vedoucí následně k vhodné terapii, nebo příslušná opatření v rámci životního stylu.

CO JE VLASTNĚ „ALERGIE“?

Jedná se o přecitlivělost organismu, respektive jeho imunitního systému na cizorodou látku, která by za normálních okolností byla zcela bezpečná. Postačí jednoduchý příklad: pokud zdravého člověka bodne včela, v podstatě se nic neděje. U jedince alergického na vosí bodnutí by ale mohlo jít o život ohrožující stav, protože jeho imunitní systém reaguje nadměrně a netypicky.

Alergie může vzniknout kdykoli během života, postačí, když organismus vyhodnotí určitou látku jako nebezpečnou a spustí alergickou reakci.

NEJČASTĚJŠÍ PŘÍČINY ALERGIE

Mezi nejrozšířenější spouštěče alergických reakcí patří:

  • pyly trav a stromů
  • zvířecí produkty (srst nebo šupinky kůže, výkaly roztočů)
  • plísně a jiné mikroorganismy
  • chemické látky (léky, konzervanty)
  • potraviny (jak rostlinného, tak živočišného původu)

Z hlediska vstupu alergenu do těla rozlišujeme:

  • inhalační alergie (cizorodá látka se do těla dostává po vdechnutí – pyly, spory, prach)
  • potravinové alergie (k alergické reakci dochází po pozření rizikového jídla – ovoce, zelenina, živočišné produkty)
  • lékové alergie (jinak bezpečný a účinný lék způsobí u některých lidí alergickou reakci o různé nebezpečnosti, např. alergie na penicilin)
  • kontaktní alergie (alergická reakce po vnějším kontaktu s nějakou látkou, například na některé kovy)
  • alergie na parazity či mikroby (tělo je vnitřně napadeno přímo spouštěči alergie, což mohou být houby, bakterie, paraziti atd.)

U dětí se obvykle objevují alergie potravinové (některé postupem věku vymizí), dospělí trpí nejčastěji alergiemi na pyl či prach.

JAK DOCHÁZÍ K ALERGICKÉ REAKCI?

Pokud imunitní systém při kontaktu s nějakou látkou chybně zareaguje a začne vytvářet protilátky, dochází k rozvoji alergie. Tomuto prvotnímu procesu říkáme senzibilizace, tzn. že se tělo stává na určitou látku citlivým. V tuto chvíli ještě nemusíte reagovat typickým alergickým projevem. Například u alergií na hmyzí jed trvá často i několik let, než se rozvine silná alergická reakce. Tělo je alergenu vystaveno opakovaně a jeho reakce postupně gradují.

JAKÝM ZPŮSOBEM SE ALERGIE PROJEVUJE?

Projevů může být celá řada a budou se od sebe lišit i závažností. Zatímco pro jednoho může být alergie jen mírně obtěžující jev, jiného může v případě přímého styku s alergenem ohrožovat na životě. Mezi nejčastější projevy (řazené od méně závažných k těm vážným) patří:

Rýma

Kdo trpí alergií na pyl, zná to moc dobře. Stačí projít kolem rozkvetlé louky či sadu a už vás začíná svědit nos, kýcháte, sliznice otéká a začíná produkovat vodnatý výtok. U lidí alergických na prach bývá taková rýma celoroční, chronická. V případě pylové alergie jde o projevy sezonní, označované také jako senná rýma.

Slzení očí

Sliznice očí bývá také velmi citlivá. Alergikům oči zarudnou, pálí, mívají pocit cizího tělesa v oku. Víčka otečou a objevit se může i nepříjemné svědění. Výjimkou nejsou ani alergické záněty spojivek. Tyto potíže se často pojí právě s rýmou.

Dýchací obtíže

Jestliže se alergie nezaměří jen na sliznici očí a nosu, ale reakce probíhá v plicích, objevuje se často alergické astma. Zúžení průdušek a nadměrná tvorba hlenu způsobí dušnost. Postižený vydává při dýchání typické pískavé zvuky a kašle. Vše se zhoršuje vlivem fyzické námahy, ale také například v prostředí se sníženou kvalitou vzduchu (může jít o ovzduší znečištěné průmyslovou výrobou, stejně jako o cigaretový kouř).

Kožní projevy

Kůže reaguje nejenom při alergiích kontaktních, tzn. při přímém styku s alergenem, ale může jít i o reakci například na potravinovou alergii (vyrážka, která se objeví, když sníte jídlo obsahující alergen). Nejčastěji tak pacienty trápí nejrůznější ekzémy, svědivé vyrážky atd., které většinou během 24 hodin vymizí, i když v případě ekzémů může jít o vleklé a obtížně řešitelné problémy, protože ne vždy se podaří najít konkrétní spouštěč. Kožní projevy jsou nejčastější u dětí.

Trávicí problémy

O tom vědí své zejména lidé s alergií na lepek. U těch konzumace potravin obsahujících alergen způsobuje velmi nepříjemné obtíže: nevolnost, zvracení, bolesti břicha, průjem. Podobné projevy ale mohou provázet i řadu dalších typů alergií.

Zvýšená únava

Jedná se o vleklý a obvykle velice nekomfortní projev alergií, kdy zánětlivé reakce probíhající v těle vedou k celkovému vyčerpání a nástupu silné únavy. Stav může být i dlouhodobý, a navíc ho zhoršuje i užívání některých antihistaminik (léků na alergii).

Anafylaktický šok

Nejnebezpečnější projev alergie, pacienta ohrožuje na životě. Jde o akutní reakci celého organismu (nejčastěji na hmyzí jed či léky, tzn. látky, které se krví šíří po celém těle). Pacient má dýchací potíže, v závažných případech hrozí zástava dechu, selhání krevního oběhu a následně smrt.

V jakých případech dochází k anafylaktickému šoku nejčastěji? Kromě bodnutí hmyzem (v našich zeměpisných šířkách je riziková především včela, vosa a sršeň) a podání léku, na který je pacient alergický, mohou takto vážnou alergickou reakci spustit i některé potraviny (například mořské plody či arašídy). Na vážných alergických projevech se podílí pochopitelně i jiné alergeny, ale nebývá to tak časté. Každopádně pokud u alergika sledujete nějaké kožní příznaky (zarudnutí, vyrážka), provázené závratěmi, pocitem na omdlení, nevolností, zvýšenou tepovou frekvencí a dušností, je to bezpochyby důvod k okamžitému zásahu.

Riziko takto vážných alergických projevů je jedním z důvodů, proč bychom měli vždy přesně identifikovat, které konkrétní látky alergii vyvolávají. Dává to smysl jak v případě, kdy se následně můžete alergenu zcela vyhnout (například tak, že nebudete konzumovat potravinu, na kterou jste alergičtí), tak v případech, kde toto možné není (např. pylové alergie). Znalost konkrétního alergenu pak umožní cílenou léčbu.

JE ALERGIE DĚDIČNÁ?

Ano, prokazuje to celá řada studií. Pokud oba rodiče trpí alergií, jsou z 50 % takto postižené i jejich děti. Ty ovšem dědí pouze sklony k alergiím, nikoli alergii jako takovou.

MOŽNOSTI LÉČBY

Kromě toho, že se alergenu budete zcela vyhýbat, což není vždycky možné, se nabízí i další možnosti, jak alergii léčit. Vždy ale lékař potřebuje stavět na přesné identifikaci alergenu. A tady přichází ke slovu nejrůznější vyšetření. Často se jedná o test kožní, případně ze vzorku krve. Standardní krevní test vyhledává většinou jen omezený počet konkrétních alergenů, pomocí dokonalejšího testování je ale lékař schopen odhalit i více než sto nejrůznějších látek vyvolávajících alergii. Stanovení alergenů je naprosto přesné a taková diagnostika slouží jako dostatečně kvalitní podklad pro volbu cílené terapie.