Vztah je jako na zrcadlo. Obrazně řečeno, jakým způsobem se sebou necháme zacházet partnera, tak my sami se sebou zacházíme vnitřně. Když vás obviňuje nebo ponižuje, zeptejte se, jestli si vy sami nejste tím nejpřísnějším kritikem.
V partnerském vztahu často odehrávají nezdravé vzorce přenesené z původní rodiny. Respektive opakujeme tam stejné věci, jako jsme za ranných let prožívali s nejbližší pečující osobou, což byla většinou matka. Když byla neustále kritická, shazovala nás, budeme trpět nedostatkem sebevědomí. A budeme hledat pochvaly a ocenění v dospělosti. Paradoxně ale s velkou pravděpodobností zase skončíme v vztahu s někým, kdo s námi bude jednat jako s kusem hadru. Protože se ve výsledku my sami takhle vidíme a když s námi někdo zametá, nepřijde nám to až zas tak divné. Vždyť v tom člověk vyrůstal.
Takže pokud nám vztahy nevydrží nebo jsme ocitli v toxickém vztahu, je dobré si říct, proč si k sobě přitahuji právě toho či onoho člověka. Řada vztahů je totiž odsouzená k zániků v samém zrodu, zejména u lidí, kteří si v sobě zranění z dětství. To je třeba nejdříve „ošetřit“, někdo to zvládne sám, někdo pomocí terapeuta.
Nemůžete pádlovat sami
A jak poznat, že je načase ze vztahu odejít? Jak radí terapeutka Tereza Malimánková, můžeme si vyzkoušet partnerovu aktivitu. Pokud jsme my ti, kdo se snaží, můžeme zkusit na chvíli se vypnout, jestli partner takzvaně převezme pádla a bude společnou loď vztahu tentokrát vést nějakou dobu on. Nebo nechá pádla být a vztah tak zůstává na místě. Nemůžeme celý život pádlovat sami.
Dalším důležitým ukazatelem je, jestli je vztahu ještě možné komunikovat. I když to zní jako ohrané klišé, zralý člověk se pozná podle toho, že je ochoten o problémech mluvit a nebojí se, neuzavírá se a neupadá do agresivního mlčení. Zralou komunikací se myslí schopnost nejen mluvit do hloubky v rámci vlastní sebereflexe místo obviňování druhého, ale také schopnost naslouchat. Tedy vnímat – nejen poslouchat jedním uchem- co ten druhý říká. Řada lidí má tendenci hned řešit vlastní uražené ego, místo toho, aby svoji pozornost směřovali k druhému člověku.
Čímž se dostáváme opět k předchozímu bodu, pokud je jenom jeden člověk ten empatický a vnímavý a druhý ne, vztah moc nadějí nemá.
A v neposlední řadě hraje svoji roli fyzická přitažlivost. Pokud k druhému cítíte odpor, je načase zvednout kotvy.
Zdroj: redakce, psychologie
