Jak často se noříte do světa sociálních sítí? Ani to, že tak činíte denně, nemusí znamenat, že jste na nich závislí, ale nejspíše k tomu máte blízko. Odborníci tento jev každopádně už rozebrali a popsali – používají termín netolismus neboli chorobná závislost na internetu a jeho službách. Patří mezi takzvané nelátkové závislosti a podobně jako u těch látkových i tuhle provázejí abstinenční příznaky.

Každopádně nadužívání sociálních médií je stále běžnější a může mít vážné následky na fyzické a duševní zdraví. Jak se ze zdánlivě neškodného trávení volného času stane závislost?

Hranice mezi bezpečným užíváním a rizikovým užíváním moderní elektroniky je podle Kristýny Fišerové, šéfky Národní linky pro odvykání, velmi individuální – on-line svět by jednoduše neměl sloužit jako únik. Nebo jinak řečeno, neměli bychom kvůli němu zanedbávat svou somatickou, duševní, sociální či spirituální stránku.

Nejméně každý desátý

Pokud tedy subjektivně cítíte, že vám svět on-line nedělá dobře nebo čas zde strávený nemáte pod kontrolou, je namístě něco změnit nebo vyhledat pomoc. Pokud máte pocit, že být off-line by pro vás byl problém a zneklidňuje vás představa, že se nebudete moci nikam připojit, máte nejspíše tu čest se závislostí – přičemž některé chování je pro vás těžké ovládnout.

Mezi virtuální drogy patří sociální sítě, počítačové hry, různé internetové služby, ale i užívání samotných zařízení, ať už jde třeba o mobil, nebo třeba pouštění seriálů na notebooku. Jasně, když tomu propadnete jeden víkend a sjedete všech pět řad populární série, můžete si to vyčítat, ale projev závislosti to není, pokud to zůstane ojedinělou epizodou. Když byste kvůli seriálům začali zanedbávat práci, rodinu či péči o sebe nebo by vám to začalo způsobovat finanční problémy, už to problém je.

Některé studie odhadují, že na internetu a sociálních médiích je závislá až desetina lidí, ve skutečnosti jich nejspíše vzhledem k míře používání moderních technologií a stále dostupnějšímu internetu bude ještě více.

Mozek chce tu slast znovu a znovu

Zdá se nicméně, že sklony k rozvoji závislostí se mezi lidmi liší, i když původně používali sociální sítě podobným způsobem, a i jejich celková životní situace byla podobná. Jde zřejmě mimo jiné o způsob, jakým na jejich používání reaguje lidský mozek. Jakmile se přihlásíte k oblíbeným aplikacím, mozek začne vytvářet dopamin, na což příslušné receptory reagují s potěšením. A dožadují se opakování, protože je to pro ně odměna a slast. Tento mechanismus působí u různých lidí s různou intenzitou.

Můžete si samozřejmě říct, že svůj virtuální život máte pod kontrolou a že každému může být srdečně jedno, jak trávíte svůj volný čas. Ale i když vše zdánlivě máte pod kontrolou a nezanedbáváte kvůli Facebooku a Instagramu ostatní, stejně vám to může škodit. A nejen tím, že místo zajímavé knihy tři hodiny večer surfujete na vlnách internetu.

Mezi možné negativní dopady sociálních médií patří:

  • nízké sebevědomí, které může být vyvoláno nesprávným vnímáním toho, jak ostatní ukazují svoje životy
  • zvýšená izolace a osamělost
  • rozvoj úzkosti nebo deprese
  • nástup sociální úzkostné poruchy
  • strach z toho, že vám něco uteče (FOMO, fear of missing out), což může vést k ještě většímu používání sociálních médií
  • narušené spánkové vzorce, zvláště pokud používáte sociální média těsně před spaním
  • snížená fyzická aktivita, která může ovlivnit vaše celkové zdraví
  • špatné známky nebo pracovní výkon
  • ignorování vztahů ve vašem „skutečném“ životě
  • snížená schopnost vcítit se do ostatních

Existuje několik klíčových rozdílů mezi závislostí na sociálních médiích a zvykem, který vás sice taky tak trochu okrádá o čas, ale není nebezpečný. Jednoduchý test? Vyrazili jste ven a zapomněli jste doma mobil, dáte to? Jste na návštěvě a mobil se vám vybil, dáte to bez toho, abyste si půjčili nabíječku? Pokud vás to nechá klidnými, stejně jako si neberete mobil k posteli a nesaháte po něm hned po probuzení, asi v ohrožení nejste.

A naopak tohle jsou projevy toho, že už máte problém:

  • negativní dopady na vaši práci, surfujete, místo abyste pracovali
  • zvýšené používání mobilu při jiných činnostech, jako je posezení s přáteli a rodinou, nebo při jídle
  • zvýšené spoléhání se na sociální média jako způsob řešení problémů
  • neklid a podrážděnost, případně vztek, kdykoli nemůžete používat sociální média
  • myslíte na sociální média, kdykoli je nepoužíváte

Jak z toho ven?

Zvažte následující tipy, které vám pomohou dosáhnout zdravější rovnováhy v používání moderních technologií, zkoušete je zavádět postupně. Pokud by to nepomohlo, možná potřebujete odbornou pomoc.

  • Smažte aplikace sociálních médií ze smartphonu. I když k nim stále máte přístup z počítače, může to pomoci celkově snížit dobu strávenou na sociálních médiích.
  • Případně alespoň vypněte notifikace.
  • Soukromý telefon vypínejte během práce nebo třeba během nějakého kurzu, neberte si ho k jídlu, nekoukejte na něj při cvičení.
  • Vyhraďte si denně určitý čas věnovaný sociálním sítím a dodržujte to.
  • Neberte telefon, tablet či počítač do ložnice.
  • Hledejte koníčky, při nichž se obejdete bez mobilu.
  • S přáteli se scházejte osobně.

Výše zmíněný netolismus má několik forem:

  • závislost na virtuální sexualitě – kompulzivní (nutkavé jednání člověka nedostatečně řízené rozumově) prohlížení porna
  • závislost na virtuálních vztazích – nadměrné věnování se virtuálním vztahům (online seznamky, sociální sítě)
  • internetové kompulze – třeba hraní online her, internetové nakupování, internetové sázení, virální videa a tak podobně
  • přetížení informacemi – například nadměrné surfování nebo nadměrné hledání v databázích
  • závislost na počítači (mobilním telefonu) – nadměrné využívání počítače, zvláště pak nadměrné hraní her

A teď pravdu, jak často kontrolujete svůj mobilní telefon?

Chcete zjistit, jak na tom jste? Můžete si udělat jednoduchý on-line test ZDE na stránkách adiktologické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice.