Pránajáma, dechové techniky proti stresu a bolesti

Pránajáma, dechové techniky proti stresu a bolesti
Život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Je škoda dýchat jen mělce. Když naplníme plíce, získáváme tím přístup ke své vitalitě, vnitřnímu klidu a dlouhověkosti. Naopak nedbalým povrchovým dýcháním se připravujeme o roky života. Stáváme se náchylnějšími k nemocem a bolestem všeho druhu, včetně bolestí zad.

Dech patří mezi nejdůležitější biologické funkce organismu. Každá jeho další činnost je s dechem spojena. Dobře provětrané plíce zásobují tělo kyslíkem a tím ovlivňují kvalitu krve, která vyživuje všechny orgány. Naše tělo je pak odolnější vůči nemocem. Rytmický jógový dech působí blahodárně nejen na celý dýchací systém, ale i na ten nervový – reguluje jeho činnost a přepíná nás ze stresu do relaxace. Jóga říká, že tělo a mysl jsou propojené dechem, že dech je most mezi tělem a duchem. Proto dechová cvičení vždy ovlivňují nejen naše tělo, ale i nastavení naší mysli – náladu, schopnost soustředit se a být pozorní. Různé studie došly k tomu, že pokud se nadechujeme nosem, stimulujeme mozkovou činnost a pozitivně tím ovlivňujeme paměť, schopnost učit se a řešit logické úlohy.

NOS NA DÝCHÁNÍ, ÚSTA NA MLUVENÍ

Podle jógové filozofie dech zásobuje tělo nejen kyslíkem, ale hlavně pránou. Kdekoli je ve vesmíru život nebo pohyb, je přítomna prána – kosmická životní síla. Každá energie, která působí ve vesmíru – gravitace, přitažlivost nebo odpudivost, elektřina, radioaktivita –, pochází z prány. Prána je ve vodě, v potravě a také ve vzduchu. Vzduch je naplněný volnou pránou a lidský organismus ji může dechem nejsnáze přijímat z čerstvého vzduchu. Pránu lze najít ve všem živém – v rostlinách, zvířatech, člověku.

Nejintenzivnějším projevem prány v lidském těle je to, že nás nutí dýchat. Výsledkem je pohyb bránice a v konečném důsledku to, že jsme naživu. Bez jídla vydržíme týdny, bez vody dny, bez dechu jen pár minut. Bez prány není život na zemi možný. Jóga říká, že nos je na dýchání a ústa na mluvení. Právě v nose se nachází zařízení na příjem prány. Při vdechování ústy k příjmu prány nedochází.

Při normálním dýchání nasáváme pránu v běžném množství, ale při plném jógovém dechu nasáváme prány mnohem víc. Její přebytek se ukládá v mozku a nervových centrech a v případě nouze může posloužit jako rezerva. Lidé, které potká neočekávaná fyzická nebo psychická námaha a nezhroutí se, naopak jsou schopni mimořádných výkonů, mají nevědomou schopnost ukládat pránu. O takových lidech se říká, že mají velkou vitalitu. Vitalita není nic jiného než rezervní prána. Vědomá soustředěná cvičení zaměřená na dech, kdy máme narovnanou páteř a zapojujeme bránici (pránajáma), proto mají v józe svůj nezanedbatelný význam.

PROČ PROVÁDĚT PRÁNAJÁMU?

Možná si říkáte: K čemu máme provádět dechová cvičení, když se organismus přece přirozeně více okysličuje při sportu – když běháme, jedeme na kole, boxujeme nebo posilujeme? Při silovém sportu pracují plíce sice naplno, ale nesystematicky, křečovitě a nárazově. Zároveň musí organismus vydávat mnoho energie, takže větší příliv kyslíku do plic se nevyhnutelně zase spotřebuje.

Klidně prováděná rytmická cvičení jógy mají nesrovnatelně blahodárnější vliv na naše orgány než běžný sport. Při aktivním sportu se vydáme ze svých sil, unavíme se a potřebujeme odpočinek. Cvičení jógy nejenže nezpůsobuje únavu, ale díky zapojení rytmického vědomého dechu může energii naopak dodat. Praxe pránajámy je jednoduchá a její účinky jsou okamžité a blahodárné. Začněte ji proto brát vážně a udělejte si čas vědomě dýchat – stačí 10 minut každý den. Ušetříte peníze za komplikované kúry a léčebné prostředky.

Osvojte si dechové techniky vhodné pro zvládání stresu zde.

DECHOVÉ TECHNIKY PRO KAŽDÝ DEN

Když vás popadá odpolední únava, pomůže bhastrika – rychlé vdechování a vydechování doprovázené slyšitelným zvukem. Na zmírnění výkyvů emocí, úzkostí a depresí zkuste savitrí pránajáma v poměru 6 : 3 : 6 : 3 (nádech na šest dob, zádrž na tři, výdech na šest).

Při akutním stresu – čtvercový dech (nádech na čtyři doby, zádrž čtyři, výdech čtyři a zádrž čtyři).

Když jste jako papiňák a vřou ve vás emoce – šítalí a šítalí pránajáma (ochlazující dech, kdy při nádechu tvoříme z jazyka trubičku a skrze ni nabíráme vzduch, výdech nosem).

Po náročném dni na zklidnění nervového systému – střídavý dech nádí šódhana (zakryjeme jednu nosní dírku, nadechneme se jí, před výdechem strany vyměníme a vydechujeme druhou).

Na zklidnění toku myšlenek před meditací – čtvercový dech.

Na zklidnění před spaním – bhramhari pránajáma (při výdechu vydáváme zvuk podobný včelímu bzukotu).

ZAVŘÍT REKLAMU
Ikona
Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.