Plňte si svá přání – nejen o Vánocích 2. díl: Pohledem moderních věd

Plňte si svá přání – nejen o Vánocích  2. díl: Pohledem moderních věd
S čím východní tradice pracují po tisíciletí, nyní prokazuje i západní věda…

Byla jsem vychovávána k důvěře v praktické zkušenosti a logiku, k víře v důležitost faktického vzdělání. Naše společná stolování, jimž vládly dlouhé diskuze, filozofování, praktické analýzy a zvažování, mě velmi bavila. Byl to takový zábavný koníček, který mě naučil, kromě jiného, také kritickému myšlení. Za tuto dovednost jsem velmi, velmi vděčná. Člověk si umí udělat svůj vlastní názor… Na druhou stranu empiricky a racionálně založené myšlení může být nepřekonatelnou překážkou na cestě za vnitřní svobodou, důvěrou v sebe sama a naplněným životem. Být schopný kritického myšlení je fajn, ale odvozovat svůj prožitek štěstí od charakteru vnějších okolností je problém… Proč? Přestože jsme obvykle spíše racionální bytosti, máme své sny. A pokud nedáme alespoň tolik důvěry svému srdci, jako dáváme své hlavě, (ne)vědomě se ochuzujeme – o hluboké emoční prožitky, radost, štěstí a také fantazii a tvořivost.

V prvním díle našeho článku o kouzlení a splněných přáních jsme nahlíželi na tuto svou schopnost pohledem jógy a východních tradic. Dnes si na „kouzlení“ posvítíme pohledem věd.

                                                                                    

Jak funguje lidský mozek – pohledem medicíny

Lidský mozek je komplexním systémem propojujícím tělo, mysl a duši. Pojďme se zaměřit na limbický systém podkorového centra mozku, konkrétně jednu z jeho částí. Je jí žláza vážící něco přes půl gramu. Nese název šišinka neboli epifýza. Dle dostupné literatury jde o poslední endokrinní žlázu, která byla objevena a popsána. Tato žláza je rozpoznatelná již ve třech týdnech nitroděložního vývoje a je velmi aktivní v raném dětství, uvádí se zhruba do věku 6–7 let. Poté aktivita epifýzy klesá. Zaregistrovali jste, že právě děti do tohoto věku žijí převážně ve „svém“ magickém světě? 

Umístění šišinky je nápadně totožné s umístěním šesté čakry, tedy tzv. „třetím okem“. A právě tato oblast, za kořenem nosu, byla antickými kulturami opředena mnohými legendami, mýty a symboly. Šišinka byla a je považována za spojovací článek mezi fyzickým a spirituálním světem, některými kulturami za sídlo ducha.

Z medicínského hlediska máme tři skutečně popsané funkce epifýzy. Šišinka reaguje především na frekvenční vlnění (světlo, zvuk, rádiové frekvence, elektromagnetické vlny…) a v reakci na ně produkuje: 

1. melatonin (hormon podporující odpočinek a spánek) v době relaxace či meditace

2. v denní době produkuje serotonin (hormon štěstí a dobré nálady)

3. v neposlední řadě šišinka produkuje hormon dimetyltryptamin (DMT), psychedelickou látku, která velmi ovlivňuje naše vidění, vnímání světa a chápání souvislostí. V rámci zážitků z tzv. „intoxikace“ DMT jsou radikální změny úhlu pohledu, různé vize, opouštění těla či komunikace s jinými bytostmi. Ne náhodou najdeme DMT například v ayahuasce, rituálním halucinogenu šamanů.

Disponujeme tedy ve svém fyzickém těle orgánem, který nás určitým způsobem a za určitých okolností může propojovat s universem.

 

Síla slova, mantry či modlitby – pohledem biofyziky a biologie

Ruský profesor Pjotr Garjajev, biofyzik a molekulární biolog, se svými kolegy zkoumal vibrační chování DNA. V podstatě a velmi zjednodušeně objevili přímou souvislost mezi jazykem (řečí) coby kódem a uspořádáním části DNA, kterou vědci donedávna považovali za nefunkční nebo spící. Podle něj je řeč samotná pouhým odrazem morfického pole naší vlastní DNA. Naše DNA je tedy citlivá na slova. Garjajev uvádí, že mantry nebo modlitby dokáží danou složku DNA naprogramovat anebo jí dát konkrétní pokyn.

 

Síla emočního prožitku – pohledem epigenetiky

Každá myšlenka, vzpomínka i živá představa toho, na co se těšíme, co si ze srdce přejeme, je doprovázena emocemi. Emoce jako radost, vděčnost, soucit, laskavost… (pozitivní emoce) podněcují v našem organismu produkci určitých chemických látek, kterým říkáme neurotransmitery. Tyto látky kolují krevním oběhem a dle svého charakteru nasedají na receptory jednotlivých buněk, aby svým působením podpořily projev takového genu naší DNA, který je s ním energeticky v souladu. Lidský genom, souhrn veškeré genetické informace zapsané v DNA uvnitř lidských buněk, čítá něco přes 20 tisíc variant. To, co se projeví, přímo ovlivňujeme charakterem svého prožitku – ať už vědomě, či nevědomě.

 

Nechme povznést energii nad hmotu – pohledem kvantové fyziky

Poznatky kvantové fyziky dokazují, že síla emočního prožitku přímo působí na energii každé naší buňky. Čím více povznášející emoční prožitek, tím více lehkosti. Buňka odkládá svou tíhu a nachází se v hybném poli síly energie, která jí vládne. V tuto chvíli se každé lidské bytosti otevírá prostor pro plnění si svých přání.

 

Síla záměru, trefné pojmenování a emoční prožitek

Lidský mozek, synergicky nastavená mysl a upřímný a čistý záměr, jsou schopny nastavit konstelaci situací, jež se nás přímo týkají tak, jak je žádáno. Využití manter či modliteb má své opodstatnění a je velmi prospěšné, dokonce má i vědecky podložený logický podtext. Tento potenciál naklonit si přízeň „osudu“ a plnit si svá přání máme všichni na dosah. Stačí tak málo… Zároveň si uvědomuji, že pro mnohé, převážně racionálně smýšlející bytosti je nastavení mysli na „kouzlení“ a plnění snů zatím stále příliš vysokou metou…

Dejte sankalpě alespoň šanci…

 

Plňte si své sny, nejen o Vánocích…

Mějte však na paměti jedno z nejdůležitějších pravidel kvantové fyziky: „Realizace pozorovaného závisí na energii pozorovatele.“ Tedy důvěřujte procesu a nechce se vést.

ZAVŘÍT REKLAMU
Ikona
Ale ne! Používáte zastaralou verzi prohlížeče, kterou náš videoportál Kondice nepodporuje!
Pro sledování cvičebních videí, poslouchání meditací a čtení nejnovějších článků, receptů i speciálů Kondice si prosím aktualizujte svůj prohlížeč.