Pokud máte tendence meditaci odbývat, protože zkrátka nemáte na takové věci čas, pak právě vy meditaci potřebujete. Jak pravil Mahátma Gándhí: „Dnes jsem toho činil tolik, že budu muset meditovat dvě hodiny místo jedné.“ Čím více ve svém životě máme tendence propadat pocitu, že nestíháme, tím zoufaleji potřebujeme najít pro sebe chvíle zastavení. Chvíle, kdy se učíme otáčet pozornost z vnějšího světa nekonečných povinností, péče o domácnost, pracovní kariéry, zpráv, tlachání kolegů, stížností a požadavků okolí, nekonečného přehrávání minulosti a starostí o budoucnost… k sobě, k přítomnému okamžiku.
Meditace nás učí vnímat své emoce, jak přicházejí v přítomném okamžiku. Učí nás rozpoznat naučené vzorce chování a myšlení – samskary. „V okamžiku, kdy meditujeme, jsme již schopni smysly, které nás svádějí k závislostem a dávají nám chybnou informaci, že pokud je uspokojíme, budeme šťastní, otáčet do nitra. Objevit, co je niródha. Teprve v tomto stavu se nám ukazují naučené vzorce chování a vyzvedáme to, co bylo hluboko uloženo v našem podvědomí,“ říká Zuzana Klingrová.
Proč začít?
Jeden z nejčastějších důvodů, proč lidé meditují, je zlepšení jejich celkové nálady a odstranění negativních myšlenek. Deprese i úzkosti jsou na vzestupu, a právě od nich může meditace poskytnout úlevu. Hektický život s tolika povinnostmi vede k tomu, že naše tělo i mysl pracují neustále přesčas. Spoustě lidem, i když usnou, se kolečka v hlavě jako by nepřestanou otáčet. Zbytek má problémy se spaním. Meditace dokáže účinně likvidovat škodlivé následky stresu a s ním související onemocnění. Příznivci meditačních technik hovoří o zlepšení soustředění, uvědomění si sebe sama, rychlejším řešení problémů a celkově jasnější mysli.
Výzkumníci Harvardské univerzity dokázali, že již po osmi týdnech pravidelné meditace dochází ke změnám šedé kůry mozkové, zlepšuje se paměť a schopnost učit se. Zvyšuje se ale také sebevědomí, schopnost soucítit s druhými a introspekce. Jiné průzkumy prokázaly, že dochází ke snížení krevního tlaku a zlepšení činnosti trávicího traktu. Najít si každý den chvilku na nicnedělání je pro mysl stejně důležité, jako pro chrup kartáček a pasta. Jenže nás to nikdo neučil. Nikdy není pozdě začít.
Jak začít?
„Řada lidí má představu, že k tomu, abychom meditovali, je třeba nemyslet na nic. To je mýtus. Ten, kdo vám to tvrdí, nikdy nemeditoval,“ říká Zuzana Klingrová. Je úplně normální, že zpočátku při meditaci usnete nebo se vám hlavou budou honit myšlenky jedna za druhou. „Zkuste myšlenky nechat plynout, jen je vnímejte tak, jak přicházejí, v přítomném okamžiku, a neanalyzujte je, nepřemýšlejte o nich,“ radí Zuzka. Nečiňte násilí na sobě (ahimsa), to platí i při meditaci. Pokud máte hlavu přeplněnou myšlenkami k prasknutí nebo tělo tak neklidné či ztuhlé, že v klidu neposedíte ani minutu, existují i jiné druhy meditace, než je ta klasická vsedě. Vyberte si tu vhodnou meditaci pro vás.
Kdy meditovat?
Nejlepší čas je ráno po probuzení nebo večer před usnutím. Ideální je, když si najdete chvilku dvakrát denně. Meditovat můžete vleže na podložce, v posteli nebo vsedě. V každém případě by vaše páteř měla být narovnaná. Pokud máte problémy vydržet sedět s narovnanou páteří, podložte si sedací kosti meditačním polštářem či blokem nebo si raději lehněte.