Správně vedená praxe jógy nám pomáhá poznat a očišťovat fyzické tělo a také harmonizovat činnost nervové soustavy a endokrinního systému.

Praxí pozic získáváme fyzickou i mentální sílu. Skrze ásany totiž poznáváme také svoje myšlenky a emoce. „Vnímáme, jak se zrychluje tlukot srdce, rytmus dechu. Pokud poznáme emoce na podložce, pak rozpoznáme, že přicházejí i ve světě mimo ni. Jóga nám dává nástroje, jak s emocemi pracovat. Neříká, že už nikdy nepocítíme ty negativní, ale učí nás, jak s nimi zacházet,“ vysvětluje lektorka jógy Zuzana Klingrová.

I v józe je ale třeba opatrnosti. Aby jóga byla skutečně užitečná pro naše zdraví, je třeba splnit dvě zásadní podmínky: musíme znát svoje tělo a provádět ásany technicky správně. Proto než se vrhnete na každodenní cvičení jógy sama doma nebo na skupinových lekcích, vyplatí se navštívit odborníka. Tím může být třeba jógový terapeut, pohybový terapeut nebo fyzioterapeut praktikující jógu. Je vhodné předem zjistit, zda nejste hypermobilní, jaké máte svalové dysbalance a přiznat si, kde cítíte bolest. Pokud jste hypermobilní, máte problémy s nemocemi z pohybu, nesprávná praxe jógy může váš zdravotní stav jenom zhoršit.

Zpočátku je vhodné investovat do série individuálních lekcí. Na skupinových lekcích jógy není k opravě chyb obvykle žádný prostor. Pak se z dobře míněné lekce stává cvičení na vlastní riziko. „Skupinové lekce, ať už to lektor myslí sebelépe, lektor není schopen sestavit individuálně, pro všechny,“ míní Klingrová. Problémy se mohou prohloubit nejen po fyzické stránce, nevhodnou praxí se může zhoršit i psychika. „Člověk, který je roztěkaný, potřebuje zklidnit. Jeho praxe bude vypadat jinak než praxe člověka, který je urputný, nebo člověka, který je pomalý a meditovat zvládne klidně dva dny v kuse, ale má sklony k depresím. Příliš rychlá lekce pro člověka se sklony k úzkostem může jeho úzkost jenom prohloubit,“ upozorňuje lektorka.

Cvičit technicky správně

To se snadno řekne, ale hůře udělá. Prvním předpokladem je výběr lektora. Musí být schopen dát vám přesné instrukce, jak do ásan správně vstupovat a jak z nich vystupovat. Je to jeho zodpovědnost. Na vás je ta druhá polovina: přijmout dané instrukce a následovat je. To ale nebývá samozřejmé. Může za to narušená funkce mozečku. Jde o centrum v mozku, které řídí koordinaci a načasování pohybu svalů. Jeho dysfunkce způsobuje, že nejsme schopni zapojit ve správnou chvíli správné skupiny svalů – pohyb správně koordinovat nebo načasovat. Určité skupiny svalů zkrátka nepracují tak, jak by měly. To platí do jisté míry pro nás všechny, snad s výjimkou profesionálních sportovců.

„V důsledku nesprávné funkce mozečku v ásanách přetěžujeme klouby, zhoršují se svalové dysbalance – zkracují se zkrácené svaly, přetěžují se už přetížené,“ varuje Klingrová a uvádí velmi častý případ, kdy chybujeme. Narušená funkce mozečku se vyskytuje u hypermobilních lidí, kteří jsou právě díky vrozené ohebnosti k józe přitahováni. „Hypermobilní lidé sice dají nohu klidně za krk, ale mají problémy naučit se stabilitu,“ říká Klingrová, která se s hypermobilitou sama potýká. Další, před čím varuje, je užívání farmak před lekcí jógy. „S čím se setkávám běžně jsou ženy, které si vezmou Ibuprofen a jdou cvičit. Jenže málokterá ví, že Ibuprofen narušuje činnost mozečku. V důsledku toho žena není schopna správně provádět ásany a ubližuje svému tělu. Pokud dotyčná ještě k tomu trpí hypermobilitou, negativní dopady cvičení se jenom násobí,“ varuje Zuzana.

Jedno nesprávné provedení cviku nic špatného nezpůsobí. Co když ale ásany nevědomky praktikujete chybně roky? Riskujete svoje zdraví.

Praktikovat s laskavostí k sobě

Ahimsa neboli neubližování sobě sama ani okolnímu světu je zásada, kterou najdete v základních jógových textech – v Pataňdžaliho jógasútrách. „Pataňdžaliho jógasútry jsou návodem, jak správně praktikovat. Jen desetina jógy se děje na podložce. Zbytek se odehrává v každodenním životě. Je hezké, když odcvičíme lekci na lymfu, ale kolik odpadu vytvoříme během dne, protože neumíme s ahimsou a sami se sebou jednat, přijmout svoje stinné stránky?“ ptá se Klingrová.

Praxe na jógové podložce nás učí všímat si pocitů a myšlenek, které v sobě máme, pozorovat je, nehodnotit. Cílem je tyto schopnosti přenést do každodenního života. Stejně tak je třeba, aby praxe byla pestrá. „Pokud budete každý den cvičit jenom lekci zaměřenou třeba na stimulaci pohlavních orgánů, tak to za 6 až 8 týdnů přestane dávat smysl,“ vysvětluje lektorka jógové terapie Zuzana Klingrová. Je to jako leštit jenom jedno kolečko strojku. Zbytek bude rezavý.

A poslední, na co je třeba v praxi pamatovat, je rovnováha. Pataňdžali (autor jógasúter) napsal, že každá ásana by měla být prováděna v harmonii úsilí a lehkosti. „To platí nejen v praxi pozic, ale i v životě. Pokud v něm máme příliš mnoho usilování, snahy, můžeme propadat do bludného kruhu beznaděje. Pokud máme příliš mnoho lehkosti, ničeho nedosáhneme. Cestou je tedy rovnováha mezi přílišným snažením a přehnanou pohodlností,“ vysvětluje Klingrová. Přílišná praxe jógy stejně jako lenost jsou na škodu. Lidé, kteří cvičí jógu třikrát denně, vyčerpávají svoje ódžas – energii tkání, svoji vitalitu. Tím ohrožujeme imunitní systém a riskujeme únavový syndrom. S věkem se ódžas navíc přirozeně vyčerpává, je proto vhodnější volit pomalejší styly jógy, jako je restorativní jóga, jin jóga nebo jógová terapie.

Zdroj:

https://zuzanaklingrova.cz/