KDY A PROČ JSEM ZAČAL S JÓGOU

V dětství jsem se učil meditovat od uprchlých mnichů, mnišek a lamů z Tibetu. Moji rodiče měli Americký institut buddhistických studií včetně Tibetského domu – to byla kulturní instituce. Bylo to příjemné prostředí pro meditaci. Otec mě učil sedět s plným vědomím, poslouchali jsme buddhistické učení, doma jsme připravovali tibetské jídlo.

Potom jsem studoval múzická umění na herecké škole. Tanec nás učila Švédka Maude Karlsonnová, která byla také lektorkou Iyengar jógy. V náročných pozicích nás nechávala dlouho, až do bolesti, aby vyplavaly potlačené emoce – rozčílení, vztek, smutek, radost – a měli jsme volnější tělo pro tanec a divadlo. Několik z nás zaujala jóga víc než původní obor.

Začátkem devadesátých let se objevil kurz shiatsu pro studenty tance a herectví. Byla to taková zadní vrátka pro případ, že bychom se po škole nestali úspěšnými umělci. Věnovali jsme se józe, masážím, shiatsu, celostní medicíně. V herectví a modelingu se mi někdy dařilo a někdy ne, tak jsem se víc věnoval studiu a praxi shiatsu a připojil se do Jivamukti školy v New Yorku. Od roku 2005 jsem jejím učitelem. Vedl jsem lekce pro velké skupiny lidí, chodilo mi jich až sedmdesát. Jóga tehdy zažívala velký boom, a to se vlastně nezměnilo.

KDE ŽIJU A KDE UČÍM

Třicet let jsem žil v New Yorku, dvanáct let jsem tam učil v Jivamukti New York School, dlouho jsem se věnoval japonské meditaci. Teď cestuji po světě, učím jógu ve studiích a na festivalech, dávám masáže. Nedávno jsem byl v Bratislavě na jógovém festivalu, víkend předtím ve švédském Gothenburgu, o týden dřív v Berlíně.

JAKOU JÓGU UČÍM

Učím více stylů: dynamickou jógu zaměřenou na sílu, jógu rozvíjející flexibilitu nebo terapeutický styl, který klientům pomůže zvládnout bolest a stres. Dokážu pracovat i s psychikou a mám také masérské vzdělání. Sám jógu praktikuji jako součást celkové péče o tělo. Věnuji se oha-shiatsu a Jivamukti józe, které se hodně zabývají duchovními aspekty jógy.

K tomu jsem vytvořil vlastní jógový systém, pojmenoval jsem ho graha jóga a chystám o něm knížku. Věnuji se v ní například hranici mezi reflexem a volbou v pohybu. Příroda nám nadělila reflex, instinkt, díky kterému víme, kde je hranice, za kterou už například při protažení nemůžeme. Další limity jsme získali výchovou v rodině, fungováním ve společnosti. Díky józe můžeme s těmito limity pracovat.

BÝT V HARMONII

Když se snažíme protáhnout moc, a navíc rychle, tak nás reflex zastaví. Chrání nás, abychom si neublížili. Je potřeba smlouvat s ním přes dech, ten je vyjednavačem mezi reflexem a rozhodnutím. Když spíme, stále dýcháme, ale není to naše rozhodnutí. Abychom mohli mluvit, je třeba ovládat svůj dech. Nebo při zpěvu, broukání. Hýbeme tělem a vyjednáváme s dechem. Souvisí to i s přijímáním a dáváním. Obojí musí být v harmonii. Stejně jako nikdy nevydechuji víc, než kolik nadechnu. Když vydechuji víc, než se nadechuji, projeví se to na mém držení těla. Tělo se začne překyselovat, ovlivní to stav orgánů. V józe synchronizujeme vědomé pohyby s dýcháním.

PŘIJÍMAT I DÁVAT

Poloviny každého cíle, který v životě máme, lze dosáhnout přijímáním – slunce, času nebo třeba informací. Druhá část je o rozdávání. Když jsem vybalancovaný v přijímání a dávání, pak dobře spím, nezávisle na tom, co se během dne stalo. Nepřemýšlím totiž nad tím, že jsem měl dát víc, nebo že jsem něco mohl dostat, ale nedostal.

Problémy usnout souvisí také s tím, že se neobjímáme, ale komunikujeme přes telefon. Když nedostáváme dost, máme starosti, a když získáváme příliš, tak stagnujeme – ať už to znamená, že moc jíme, cvičíme či mluvíme jen o sobě. Vybalancovaná musí být i jógová praxe. Při záklonové praxi víc vydechujeme a posilujeme dávání, v předklonech více nadechujeme a tím praktikujeme přijímání. Tohle jsou útržky z knihy o józe, kterou chystám. Přípravou na knihu je i moje YouTube show Dechen‘s Daily Dharma.

MOJE DENNÍ PRAXE

Jednou nebo dvakrát denně jdu na jógovou podložku a nechávám vše plynout, někdy čtyřicet minut, jindy hodinu dvacet. Nesnažím se intenzivně cvičit, víc mi záleží na schopnosti zvládat stres. Někdy se pak vracím zpět ke zvyšování intenzity a kardiovaskulárnímu cvičení, protože vybírám, jaké techniky zařadit do své knihy. Moje tělo je mojí laboratoří, cítím a pozoruju efekt vysoké a nízké intenzity jógové praxe. Na cestách také pro inspiraci navštěvuji lekce jiných učitelů.

MEDITACE

Medituju trochu před praxí a trochu po ní, abych porovnal rozdíl. Při praxi se obrátí pozornost více dovnitř a je zajímavé pozorovat kvalitu mysli před praktikováním ásan a po něm. Věnuji se také afirmacím zaměřeným na různá témata a autohypnóze. Pořád hledám novou inspiraci.

MŮJ ŽIVOTNÍ StYL

Dávám přednost rostlinné stravě, ale neodmítám žádné jídlo. Když hodně cvičím, dám si čistou nízkotučnou stravu. Nikdy jsem dlouho nebyl perfektním veganem. Než jsem se vydal cestou jógy, tak jsem byl wrestler, pak jsem hrál fotbal a lakros. Nikdy jsem moc nechodil do posilovny. Na józe mi vyhovovalo, že není soutěživá a souvisí s péčí o tělo. Fyzická praxe jógy je jedna věc, mě ale víc zajímá hojení, uzdravování a psychologie.

MOJE SLAVNÁ SESTRA

Uma chodí často do posilovny, baví ji to. Zahradničí, nejradši by pěstovala květiny, stromy, zeleninu, je jako můj otec, má ráda práci venku, lyžuje a věnuje se aktivitám s rodinou, společně třeba skáčou na trampolíně. Když má roli ve filmu, trénuje intenzivněji. V přípravě na Kill Billa cvičila celé dny několik měsíců, aby zvládla bojové sekce. Tělo i nervy trénuje na dlouhé natáčecí dny. A pak zařadí různé další aktivity, i jógu – ale není zrovna jógovým fanatikem. Dřív chodila i na moje lekce Jivamukti.