Zraněné dítě
Projevuje se pocity bezradnosti, sebelítosti až bezmoci. Člověk je bojácný, raději se izoluje. Při lekcích jógy si sedá někam dozadu do rohu, aby na něj nebylo vidět. Nebo raději cvičí sám doma. Typické myšlenky jsou: to nezvládnu, je to moc těžké, stejně to nemá cenu. V běžném životě se člověk cítí neschopný naplnit své potřeby a staví se do role oběti. Pokud jsme v nastavení zraněného a bezmocného dítěte a někdo se k nám začne chovat jako kritizující rodič, bude tedy nevyžádaně radit, můžeme se velmi rychle překlopit do módu rozhněvaného dítěte. Tím dotyčným, kdo nevhodně poučuje, může být i lektor jógy.
Kritizující rodič
To je mód, v němž trestáme sami sebe, trestáme své rozhněvané nebo zraněné dítě za jeho potřeby nebo chyby. Objevují se pocity nedostatečnosti, viny, selhání. Marušce/Pepíkovi jdou ty pozice mnohem lépe, jsem fakt nemožná. Kritizující rodič chce mít v životě vše perfektní. Což není možné. Je možné dělat věci dost dobře, ale ne dokonale. Takové nastavení způsobuje stres a napětí v těle.
Spontánní dítě
Je charakteristické schopností nadhledu, humorem, uměním odstupu od problému a reálného náhledu na něj. Při józe si takoví lidé umí udělat srandu sami ze sebe i z věcí, které jim třeba úplně nejdou, a i v životě mají ‚lehkou ruku‘.
Rozhněvané dítě
Je impulzivní, vzteklé, vztahovačné a jedná nepřiměřeně situaci. Cítí hlavně zlost. Při józe není výjimkou, že jsou studenti naštvaní a frustrovaní, když jim věci nejdou tak, jak by si představovali. Typickou situací aktivace rozhněvaného dítěte je řízení auta. Nadáváme a troubíme na ty, co troubí na nás, nebo se překlopíme do zraněného dítěte a za volantem se rozbrečíme.
Odtažitý obránce
Hraje si na flegmatika. Vyhýbá se emočně palčivým schématům, své problémy polyká a potlačuje své potřeby a pocity. Takoví lidé často používají jógu (nebo sport) jako únik před sebou samými, před realitou. Tedy přesně opačně, než jaký je její smysl. Utahají tělo, aby už neměli sílu ani myslet nebo něco cítit. Poté ale zažívají pocity prázdna a nudy. Duch je dokonale umrtven.
Zdravý dospělý
To je ten ideální stav, kdy v sobě jedinec kumuluje kvality emoční zralosti a harmonie. Cesta k tomu bývá dlouhá, někdy podpořená i terapiemi, ale ne nemožná.
Laskavý rodič
Jde o stav, kdy se člověk má rád a neklade na sebe přehnané nároky. Je laskavý i ke svému tělu a při józe se nevrhá do pokročilých pozic jen proto, aby uspokojil ego. S pokorou chápe čas, který je nutný ke změnám a rozvoji. Umí se pochválit za drobné úspěchy.
Hyperkompenzátor
Je pilný a snaživý. Oproti zraněnému dítěti při jógových lekcích zaujímá místo v prvních řadách. A dře pozice silou stejně jako dechové techniky nebo meditace, musí podat maximální výkon, i kdyby čert na koze jel. Neumí vypnout a relaxace je pro něj utrpením. Je výkonnostně naladěný, snaživý a soutěživý. Takovým schématem si kompenzuje emočně bolestivé vzorce. Podprahově je pro něj typické bolestivé emoční schéma: ‚Jsem v jádru slabý a ne dost dobrý. Abych se nemusel vystavovat pocitům nedostatečnosti a druzí mě přijímali, musím se projevovat jako silný a schopný.‘
