Cílem ájurvédy je pochopit svoji přirozenost, která je individuální a určuje naše potřeby. A také se tyto potřeby naučit naplňovat každodenními činy. Ájurvéda věří, že zdraví má každý sám v sobě. Zdraví podle ní neleží v rukou doktorů, ale v našich vlastních. Ájurvédský lékař vám k němu může pouze ukázat cestu. Na základě určení vaší konstituce – přirozenosti – a zdravotního stavu dokáže doporučit vhodnou stravu, byliny a cvičení. Zbytek už je na vás. Proto je v ájurvédě tak důležité spojit se sám se sebou, se svojí intuicí, která leží v oblasti pupku.
Sami nejlépe víme, co je pro nás dobré, to dnes potvrzuje i západní věda, když mluví o existenci enterické nervové soustavy (ENS), našeho břišního mozku. Ten leží ve střevech a zodpovídá za naše nevědomí. S naším mozkem komunikuje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, nejsilněji v noci prostřednictvím snů. Je to náš vnitřní hlas, naše intuice. Chcete-li se s ní spojit, je načase naučit se naslouchat svým útrobám. Začít můžete pomocí praktikování jógy nebo úpravou jídelníčku. Ájurvéda nabízí víc než jen exotické léčebné prostředky a postupy. Představuje jasný systém konceptu a principu, pochopení přírodních zákonů, stejně jako praktické návody, jak si vylepšit zdraví. Slovo ‚ájus‘ znamená ‚život‘, ‚véda‘ značí ‚vědění‘ či ‚umění‘. Ájurvéda je tedy vědou života. Kromě životního stylu je ájurvéda uznávána jako komplexní a plnohodnotný systém medicíny v Indii a jiných zemích světa.
Matka medicíny
Staří rišijové, učenci, kteří stáli u zrodu ájurvédy před zhruba pěti tisíci lety, znali účinky všech hnutí mysli na lidské zdraví. Věděli, že naše zdraví stojí na třech pilířích: na čistém vzduchu a naší schopnosti volně dýchat, na dobré stravě a naší schopnosti přijímat živiny, a na schopnosti naší mysli udržet se ve šťastném rozpoložení. Soubor informací známý jako ájurvéda byl předáván po staletí ústně prostřednictvím písní a veršů známých jako védy. Část vědění se dostala i do Evropy, vždyť i české slovo ‚věda‘ pochází ze sanskrtského ‚véda‘.
Západ se potkává s východem
I seriózní výzkumy dávají za pravdu tomu, co ájurvéda ví už po tisíce let. Psychosomatika uznává enormní vliv emocí na fyzické zdraví a věří, že chronických bolestí těla a fyzických neduhů se zbavíme, když budeme věnovat pozornost emocím. Přibývá vědců a lékařů, kteří upozorňují na zásadní vliv stravy na naše zdraví. Fyzioterapeuti a fitness trenéři vědí o důležitosti správného dechu a jeho vlivu nejen na pohyb, ale i na náš mozek a funkci všech buněk. Stále více hlasů z odborných kruhů volá po spolupráci východní a západní medicíny ve snaze zprostředkovat nemocným tu nejlepší léčbu.
Co je zdraví?
Zatímco moderní medicína se zaměřuje na nemoci, ájurvéda se soustředí na člověka. Ájurvéda léčí lidi, kteří mají problémy, nikoli problémy jako takové. Mnohem víc než anatomie lidského těla ájurvédu zajímá anatomie jemnohmotná – anatomie lidských emocí. Ta je ve své podstatě velmi prostá – každý člověk chce být milován a touží po tom, aby si ho někdo vážil. Každý z nás si přeje, aby k němu ostatní byli laskaví. Vše, co potřebujeme pro svoje štestí, je láska a soucit. „Zdráv je člověk tehdy, pokud se jeho tělesné funkce, látková výměna, trávení, tkáně a vyměšování nacházejí v rovnováze a pokud jeho duše, smysly a duch spočívají ve stavu trvalého štěstí,“ pravil učenec Sušruta (750 let př. Kr.). Musíme se tedy starat nejen o svoje tělo a mysl, ale i o vztahy s okolím.
Životní energie
Podle ájurvédy v našem těle působí energie, v indické terminologii nazývaná prána. Tato životní energie je prazákladem všech ostatních energií projevených v přírodě – gravitace, elektřiny nebo magnetismu. Prána je neviditelná, tudíž i těžko uchopitelná. Rentgen, sonograf ani krevní testy ji nedokážou zachytit, přesto ani západní věda dnes nepochybuje o její existenci. Ájurvéda věří, že její harmonické proudění má zásadní vliv na naše zdraví, do podrobností popisuje účinky různých typů emocí, jako je vztek, radost či smutek, na naši pránu. Cílem ájurvédy je dosáhnout harmonického fungování prány v těle, aby si člověk udržel dobré zdraví.
