Dříve chytal rozhodující góly a cestoval po světových zápasech, dnes se angažuje převážně v politice a snaží se dostat do Senátu. Dominik Hašek má s exmanželkou Alenou, se kterou chodil už během studií na pardubickém gymnáziu, dospělého syna Michaela a dceru Dominiku. Ta si na rozdíl od otce vybrala umělecký obor a věnuje se zpívání. S kapelou We are Domi dokonce reprezentovala Českou republiku v hudební soutěži Eurovize.
Děti jsou pro něj prioritou
Zatímco jako vrcholový sportovec býval maximálně vytížený, na prahu šedesátky si „Dominátor“
roli tatínka užívá naplno. Kromě toho se ale věnuje i dobročinným aktivitám na pomoc zdravotně postiženým dětem a jejich rodinám. „Za svůj život i během hokejové kariéry jsem se setkal se spoustou dětí, které na tom nebyly dobře a měly nějaký hendikep. Věřím, že ze všeho nejdůležitější je pro ně podpora rodičů. Ti jsou skutečně číslo jedna a je potřeba, aby dítěti pomohli překonat nesnáze. Pokud jim ale trošičku můžu pomoci i já, vždycky mě to potěší.“
Jako tátu ho jen tak něco nerozhodí
Bývalý hokejový král má třetího syna Honzíka s mladší partnerkou Lenkou, malému raubíři ještě nejsou ani tři roky. V čem je výchova třetího dítěte jiná a změnil bývalý sportovec po více než 20 letech svůj styl výchovy? „Mým starším dětem už je kolem třiceti, takže věkový rozestup mezi nimi a Honzíkem je skutečně veliký. Za tu dobu se samozřejmě člověk změní. Jsem sice starší, zkušenější, ale děti se snažím vychovávat pořád stejně,“ prozradil Kondici.
Podle „Dominátora“ se rodiče po padesátce vyznačují tím, že se pro své děti snaží dělat za každou cenu jen to nejlepší. Některé věci je navíc rozhodí už méně než v mládí. Co se u něj změnilo, je taky péče o vlastní tělo. Zatímco v dobách sportovní kariéry se v kondici udržoval dennodenními tréninky a přípravou, po opuštění hokeje je prý třeba nastolit disciplínu a hlídat se v jídle. „Když jsem sportoval, ani jsem nemusel lézt na váhu a vždycky jsem věděl, kolik vážím. Dnes si na ni tu a tam stoupnu, a když vidím, že nějaké to kilo přibylo, snažím se večer už tolik nejíst. Svíčkovou si klidně dám, ale jím méně knedlíků a rozhodně ne na noc.“
Sportovce v sobě ale nezapře. Kdykoliv to jde, vyráží prý na kolo nebo na nohejbal. Důležité je podle něj obklopit se stejně naladěnými lidmi, se kterými může radost z pohybu sdílet.
Celý rozhovor najdete ve videu.
Zdroje:
Autorský text, Lucie Šáleová a Eva Fraňková
