Každý měsíc umírám bolestí. Přichází v kontrakcích, musím to prodýchávat. Nedávno mě kvůli tomu vezla sanitka. „Šílené křeče, zvracení. Občas ani nevstanu z postele, bolestmi a slabostí v nohou to prostě nejde.“ „Bolesti, že bych lezla po zdi, a bouřlivá očista na záchodě – průjem a na klíně mísa, abych měla kam zvracet.“ „Křeče, průjem, strašná slabost. Jak je tělo oslabené, chytám při tom virózy. Zády mi jdou křeče až do prstů na nohou. Když mě to vzbudí v noci, strávím zbytek ve vaně.“

Zdroj: Youtube

Takhle popisují bolestivou menstruaci ženy ve FB skupině Kališnice. Podle mezinárodních výzkumů trpí takzvanou dysmenoreou každá druhá žena. Místo abychom se zamyslely, proč to tak je a co s tím, naučily jsme se bolest snášet jako normu. Neřešíme ji, protože ani naše okolí – kamarádky, matky, dokonce ani lékaři – ji neřeší. „Měsíčky bolí, s tím se smiř. Zvládly to jiné, zvládneš to i ty,“ řekla nejedné dívce při první menstruaci její matka a přidala balení ibuprofenu navrch. Dnes zase v ženských kruzích frčí domluvy typu: „Musíš přijmout své ženství, menstruace je dar, oslav ji a hýčkej se.“ Co to zkusit jinak a brát bolest jako informaci, signál těla, na který je třeba reagovat?

Bolestivá menstruace je sice běžná, ale rozhodně ne normální. „Příroda jistě nezamýšlela nás každý měsíc trápit. To nedává smysl. Pokud menstruace bolí, je to patologie, signál těla, že ho nepo užíváme správně a máme to změnit,“ je přesvědčená fyzioterapeutka Pavla Filipová, která se specializuje na ženské zdraví.

Stejně to vidí i známá psychosomatická lékařka Helena Máslová. Tlumení bolesti analgetiky je podle ní jen nouzové, ale rozhodně ne optimální řešení. Tím je odhalení příčiny a vypořádání se s ní. „Když nás bolí menstruace, může to být z několika důvodů. Jednak tam může být nějaká patologie – zánět, cysty, endometrióza. Nebo anatomické důvody – děloha v retroverzi, zakloněná.“ To má za následek, že krev na začátku menstruace špatně odtéká, nedaří se jí dostat přes děložní hrdlo. Děloha se napíná, kontrakcemi se snaží vměstnanou krev vypudit a to způsobuje bolest. Dalším častým důvodem je hormonální dysbalance. „Chybí hormon relaxin, který usnadňuje odtok krve z dělohy,“ vysvětluje lékařka. Jak jeho název napovídá, problém je v nedostatku relaxace, uvolnění. „Mnoho žen je v celoživotní tenzi,“ všímá si Máslová.

Podle fyzioterapeutky Filipové může za menstruační bolesti z fyziologických důvodů buď příliš malé, nebo naopak příliš velké napětí v oblasti pánve. Upravit ho pomůže cílená fyzioterapie a cvičení zaměřené na posílení, respektive relaxaci pánevního dna. „Na bolestivou menstruaci častěji trpí ženy, které neumějí odpočívat a jsou často ve stresu. Mají stažené pánevní dno, podobně jako některé sportovkyně,“ ví z praxe Filipová.

NEPŘÍTEL Č. 1: PRACOVNÍ STŮL A ŽIDLE

Bolesti v podbřišku mohou souviset i s nevhodným držením těla při stoji, chůzi a sezení, s nevhodným postavením pánve či chodidel. Jestli trpíte na blokády a bolesti dolní části zad – beder, kyčlí, kostrče, ale i třeba na skoliózu, ztuhlou krční páteř nebo máte jednu nohu kratšía, poraďte se s fyzioterapeutem. Řešení těchto problémů pravděpodobně uleví i vašemu měsíčnímu trápení.

Fyzioterapie sama o sobě vás však nespasí. „Bolest při menstruaci je signál k celkové změně životního stylu,“ myslí si Máslová. Ostatně dysmenorea s jednou celospolečenskou změnou způsobu života souvisí. Přesun z polí a továren na židle do kanceláří vedl k prudkému nárůstu počtu žen trpících bolestivou menstruací. Strnulé celodenní vysedávání u počítače našemu tělu a obzvlášť ženským orgánům uloženým v pánvi vůbec neprospívá.

„Pracovní stůl a židle jsou velkými nepřáteli zdravé menstruace. U počítače, na rozdíl od sezení na gauči, jsme v lehkém předklonu a do slova a do písmene si sedíme na poševním vchodu. Máme uskřípnuté ingviny – přechod nohou a břicha – a tlak střevních kliček na vaječníky a dělohu je obrovský,“ upozorňuje Máslová. Nejhorší pro tělo je prý strnulost, kdy v jedné pozici, jedno které, trávíme dlouhé hodiny.

Co s tím, obzvlášť teď během koronavirových lockdownů, kdy se hýbeme ještě méně a u počítače trávíme ještě více času než jindy? Máslová navrhuje pořídit si obdobu barového stolku a práci vsedě střídat s prací vestoje. Nebo na zemi, třeba v tureckém sedu, na kolenou a podobně. A když sedět, tak si pravidelně kontrolovat správné držení těla a měnit různé varianty takzvaného aktivního sedu. Při něm nenecháme své tělo zavěšené pasivně do vazů, ale aktivně používáme svaly chodidel a dolních končetin a opíráme se o ně. Páteř je napřímená, hlava v prodloužení páteře a horní končetiny se mohou opírat o stůl předloktím.

„Narovnaná záda, zastrčená brada, sedět na okraji sedátka na sedacích kostích, kolena pokrčená v pravém úhlu, kolena nad kotníky, chodidla pevně opřená o zem,“ radí fyzioterapeutka.

Důležité je mít i zapřené paže, nehrbit se, nebýt schoulená a zároveň nevystrkovat hrudník ven, spodní žebra stažená k sobě, ramena tlačit od uší dolů. „Ženám doporučuji třeba si i nařídit budík a každou půlhodinu se protáhnout, projít – po bytě, kolem domu. Stačí deset minut, ale pravidelně. A používat krokoměr a denně ujít aspoň deset tisíc kroků,“ navrhuje Filipová.

Mírný pohyb, ideálně chůze, a pravidelné vstávání od stolu řadí mezi své fígle proti bolestivé menstruaci i pětatřicetiletá ekonomka Vendula, pracující v korporátu. „Mívám křeče, bolesti v bedrech, pociťuju nepříjemnou svalovou slabost, jako když na vás leze chřipka. Jako bych neměla kostru, udržet tělo zpříma je hrozně vyčerpávající. První den beru jeden až tři ibalginy. A zachvacuje mě neklid. Když musím být v práci, je to peklo. Tam potřebuju analytické uvažování, soustředěnost, vysedět to. A to ve dnech menstruace nelze vydržet.“

V ty dny nemá Vendula stání, neposedí, každých 30 minut vstane, projde se po kanceláři, zajde na záchod. „Zjistila jsem, že když to nutkání vyslyším, je mi líp. A taky se mi díky neustálým cestám na WC daří za celý den neušpinit vložku. Dá se říct, že praktikuju volnou menstruaci – krev ze sebe vytlačím na záchodě. I to mi zmírňuje bolesti.“

VNÍMAT SVOU KREV

Volná nebo také svobodná menstruace není o tom, že si žena nechává krev volně stékat po nohách, ale že vnímá svůj děložní čípek, pozná, kdy už nad ním nahromaděná krev potřebuje ven, a jemně ji stažením svalů pánevního dna vytlačí. Účinky opěvuje nejedna žena, která do té doby své dny protrpěla. Mezi nimi i fyzioterapeutka Filipová nebo Kateřina Juřenčáková, lektorka ženských témat a autorka projektu Přirozená antikoncepce.

„Byla jsem velkou fanynkou menstruačních kalíšků, ale pak se ke mně dostala knížka ‚Bolestivé měsíčky, sbohem‘ o volné menstruaci. Nadchlo mě to, ale nešlo to hned. Je to jako u dětí, když je odplínkováváme, učíme se to postupně. Dnes mi stačí na celou menstruaci pět látkových slipovek, nebo i jen kousek toaletního papíru.“ Na volném krvácení se jí líbí nejen to, že už není závislá na menstruačních pomůckách, ale především pocit, že má své tělo ve svých rukou, že mu rozumí. A hlavně – bolesti zmizely.

Máslová souhlasí, že menstruační kalíšky nebo svobodná menstruace skutečně mohou od bolestí ulevit. „Je jedno, jestli si tam strkáte silikonový kalíšek nebo jste si tam před dvěma stoletími vkládala kus hadru. Podstatné je, že tomu místu věnujete pozornost.“ Svobodně menstruující ženy pak i lépe vnímají, jak se jejich ženským orgánům daří, a umějí jim ulevit. Třeba tím, že nesedí strnule jako ženy, které spoléhají na tampon nebo klasickou vložku. „Díky moderním menstruačním pomůckám a membráně na povrchu dnes ženy ani neví, jakou kvalitu jejich menstruační krev zrovna má. Daní za neviditelnost menstruace ovšem je, že jsme vůči ní ztratily určitou citlivost,“ myslí si gynekoložka.

Proč bychom měly věnovat pozornost své menstruační krvi? Napoví vám, jaká vaše menstruace vlastně je. Pokud je krev alespoň tři dny jasně červená, bez cárů sliznice, je to jedna ze známek zdravého cyklu. „Tmavá až hnědá krev značí patologii – krev volně neodtéká, ale městná se v děloze, objevují se sraženinky. Hustá tmavá krev je také známkou nedostatečného příjmu tekutin a dlouhé krvácení může značit nedostatek železa,“ vysvětluje Filipová. Krev odcházející v kusech, cárech svědčí o nadbytku estrogenu v těle. Kvůli tomu nadměrně narůstá děložní sliznice.

„Nadbytek estrogenu je problém většiny žen žijících v moderní civilizaci. Ženy v tradičních společnostech ho mají méně a také nemají zdaleka takové potíže s cyklem,“ odkazuje na mezinárodní studie Katarína Baniarová, vystudovaná antropoložka, která se pod přezdívkou Bagniari věnuje osvětě v oblasti ženského zdraví. Co za fenoménem takzvané estrogenové dominance vězí? „Žijeme ve městech, ve znečištěném prostředí plném endokrinních disruptorů, jíme nutričně chudou stravu, obsahující stopy pesticidů, sypeme do sebe léky, hormonální antikoncepci… Tím vším nadměrně zaměstnáváme játra, která nestačí odbourávat látky včetně hormonů, takže se v těle hromadí. O to víc, pokud žena trpí nadváhou nebo obezitou – estrogen se ukládá v tukové tkáni,“ vysvětluje. Čisticí funkci jater dále zpomaluje kofein, alkohol a těžké kovy v těle. Roli v metabolismu estrogenu může hrát i narušený mikrobiom.

ZDRAVÁ STRAVA, ZDRAVÁ MENSTRUACE

Ulehčit játrům, podpořit jejich správné fungování a upravit složení mikrobiomu pomůže změna jídelníčku. Ano, skutečně, i to, co jíte, souvisí s tím, jak menstruujete. Obecně ženám s problematickým cyklem chybí podle Bagniari dvě věci: a) dostatek stravy, b) strava kvalitní a nutričně bohatá. Nic nového pod sluncem. Přesto i lidé, kteří údajně ‚jedí zdravě‘, tyto dva základní principy nedodržují. „Jedí průmyslově zpracovaná jídla, nemají dostatek listové zeleniny a ovoce. Za poslední tři roky jsem měla snad jen jednu klientku, která se stravovala dostatečně energeticky. Jinak stále frčí chyba, že když se cítím tlustá, začnu jíst méně. To je ale postavené na fungování mužského těla,“ upozorňuje koučka ženského zdraví.

Dopřejte tělu energii, kterou potřebuje. Nasyťte ho, třeba ořechy, kvalitním masem a vejci. Vyřaďte veškeré průmyslově upravené potraviny a pokrmy a vařte jen ze základních surovin, v co nejvyšší kvalitě. „A jezte pestře. Neomezujte žádnou makroživinu, dopřávejte svému tělu tuky i cukry a bílkoviny,“ radí Bagniari.

Některým ženám však vyřazení určitých složek z jídelníčku svědčí. Mají méně bolestivý průběh menstruace, když například týden dva před tím výrazně omezí cukry. Jiné jsou ještě radikálnější. „Na radu své lékařky jsem najela na stravování podle knih Jídlo na prvním místě a Whole 30. To znamená, že nejím lepek, laktózu ani cukr. A bolesti zmizely – jak při menstruaci, tak při sexu,“ pochvaluje si Eva Kejíková, která koučuje ženy s endometriózou, kterou sama trpí. Onemocnění, které trápí každou desátou ženu, se vyznačuje ukrutnými bolestmi v podbřišku během menstruace, pohlavního styku a vyprazdňování. Na vině je děložní sliznice, která roste i na okolních orgánech. Odstraňuje se chirurgicky, zákrok ale bývá třeba po letech opakovat. Eva Kejíková věří, že jí se podařilo dostat nemoc pod kontrolu stravou, omezením stresu, kvalitním spánkem a prací na své psychice.

PŘIJMOUT SVÉ ŽENSTVÍ

„Psychické příčiny bolestivé menstruace bych po 20 letech praxe označila za přeceňované, přestože spousta žen po nich pátrá,“ reaguje Máslová na trend, který razí ‚přijmout své ženství‘ a ‚vyřešit vztah ke své matce‘. „Důležitější jsou každodenní návyky, průběh celého dne,“ je přesvědčená lékařka. Pokud chodíte třikrát týdně cvičit, ale zbylých 165 hodin strnule prosedíte, nečekejte zázraky. Znatelné účinky ale může přinést pravidelné cvičení hormonální jógy. „V podstatě to je behaviorální terapie. Studie prokázaly, že způsob, jakým při ní zacházíte se svým tělem, může zpětnovazebně změnit vaše hormonální hladiny,“ říká Máslová. Tento druh cvičení proto doporučuje jako součást léčby hormonální dysbalance, kdy progesteron a estrogen nestoupají a neklesají společně a dynamicky, ale trhaně kolísají. Projevem je špinění během cyklu.

Blahý efekt hormonální jógy na bolestivý cyklus potvrzuje i ekonomka Vendula. „Jakmile se k ní dostanu aspoň třikrát za týden, cítím jasné zlepšení nálady a vím, že mě čeká i lepší průběh menstruace,“ pochvaluje si. Sestava se cvičí mezi krváceními, ne během nich. Ostatně i gynekoložka Máslová potvrzuje, že pro průběh periody je důležité, co se děje před ní. „Chce se to připravit tak týden dva předem. V době menstruace už se s tím moc dělat nedá,“ upozorňuje.

Hormonální jóga, podobně jako používání menstruačního kalíšku nebo praktikování svobodné menstruace, směřuje do podbřišku naši pozornost a skrze ni i vnímavost. „Mozek toho má na starosti mnoho a nemá čas zabývat se něčím, co i vy sama ignorujete. Zaměřením pozornosti se zlepší komunikace mezi orgány pánve a mozkem a nastartují samoléčebné procesy těla,“ vysvětluje terapeutický princip pozornosti fyzioterapeutka Filipová. Pozornost můžeme do pánve přivést i jinými způsoby, třeba relaxačními a dechovými technikami nebo masturbací. „Některým ženám orgasmus, během kterého se svaly stáhnou a pak uvolní, uleví,“ podotýká fyzioterapeutka.

Odbornice na ženské zdraví se ale shodují: signály našeho těla bychom neměly tlumit ani ignorovat. Zároveň však nemůžeme čekat, že ve znečištěném prostředí plném pesticidů a hormonálních disruptorů budeme menstruovat ideálně a náš organismus bude fungovat jako jemně vyladěný orchestr.

Zdroje: