Ghosting je čím dál typičtějším koncem vztahů po pár rande. Vyměníte si čísla, propojíte se na sítích, možná před prvním setkání prochatujete klidně i několik hodin. Vidíte se off-line, dvakrát, možná i víckrát. A najednou komunikace končí. Profily na sociálních sítích jsou stále aktivní, SMS doručené, maily se nevrací, ale odpověď žádná. Váš protějšek je takzvaný ghoster – využil možnosti on-line komunikace a jednoduše vztah opustil. Podle „duchů“ to není zbabělost ani neúcta ke druhému, prostě jen diskrétní způsob, jak dát najevo, že nemáte zájem. Není to ničí chyba, neudělali jste nic špatně, jen to není aktuálně ono. A vysvětlujte to někomu, koho znáte vlastně jen pár hodin, říkají na svou omluvu.

„Kdysi jsem dostala kopačky od kluka, se kterým jsem ani netušila, že chodím. Docela mě to vzalo,“ směje se dnes trojnásobná maminka Eva. Po prvním opravdu hodně nepovedeném rande jí chlapec poslal SMS, že by to skutečně nemělo cenu a bude lepší, když budou jen kamarádi. Tenkrát to ale obrečela, protože prý dostala zpětnou vazbu podrobnější, než bylo vzhledem k délce vztahu nutné. Po téhle zkušenosti má pro ghosting pochopení a bere ho jako diskrétnější variantu rozchodu. Stejně jako dlouhodobí uživatelé seznamek. Ze zkušeností jedné z klientek internetových „randíren“ je touha vysvětlovat někomu, proč ve vztahu nepokračovat, také přímo úměrná počtu neúspěšných rande – dvěma nebo třem partnerům jste ochotní alespoň naznačit, že to není to pravé. Pokud máte třeba šest rande týdně, tak už nechcete ztrácet čas. Klidně přijdete na smluvené místo, prohlédnete si protějšek, a když se vám nelíbí, nedáte si ani to slíbené kafe. Z partnera se stává jasně definovaný cíl a neúspěšní adepti aspoň nemusí zbytečně doufat a sami se zdržovat. Jiná mladá žena prozrazuje, že ghosting je i její „strategií“. Přetrpět domluvenou schůzku a už nikdy se neozvat, neodepisovat, nezvedat telefon. „Ještě nikdy se mi zatím nestalo, že by někdo chtěl vysvětlení. Pokud se to stane mně, je to nepříjemné, ale nebudu se vnucovat. Udělám si nějaký závěr sama. “ říká.

Jenže problém je, že ne vždycky je takový konec vztahu jednoduchý pro obě strany. Sedmadvacetiletý Pavel si už několik měsíců láme hlavu, proč se jedna z jeho lásek přestala ozývat: „Byli jsme na začátku vztahu, ale oba jsme do toho šli s tím, že to bude skutečně vážné. Otevřeně jsme mluvili o tom, co oba hledáme a že spolu chceme být. Ale najednou se přestala ozývat, nereagovala na telefon ani zprávy. Po čase jsme se dokonce i potkali, ale nechtěla o tom mluvit.“ Žádný rozchod mu nebyl jedno, ale tenhle byl skutečně bolestivý – od vztahu hodně očekával a nakonec se ani nedozvěděl, proč to nevyšlo. „Sebevědomí mi to nevzalo, spíš chuť hledat a začínat něco nového,“ říká o nepříjemné zkušenosti.

Psycholožka Michaela Miechová z on-line poradny Mojra.cz k tomu říká: „Je to rozchod jako každý jiný. Pokud se vám partner opravdu hodně líbí, často mluvíte o budoucnosti a sami si vizualizujete, jaká by ta budoucnost mohla být, tak budete velmi raněn. Případně budete čekat, že se znovu objeví, a podvědomě si nepustíte nikoho nového do života.“ Čím víc takových neuzavřených rozchodů zažijete, tím hůře je nejspíš ponesete a začnete vinit sebe sama. Na psychology se pak lidé obracejí s prosbou o „analýzu“ – co se stalo, proč to tak skončilo, co je na mně špatně? Na to jim samozřejmě nikdo neodpoví. „Stačí i krátká zpráva, že někdo není váš typ. Nebude pak zbytečně čekat a doufat,“ doporučuje psycholožka. Není to žádná věda, jen etika – pokud není konec komunikace vzájemný, tak se vyjádřete.

Novinka? Ne, jen je více příležitostí

Samotné přerušení kontaktu na znamení konce vztahu ale není žádnou novinkou. Dnes se mluví o fenoménu mezi mladými a četné zkušenosti s ním mají i starší lidé využívající služeb on-line seznamek. Ve skutečnosti ale téměř každý ghosting v nějaké situaci zažil nebo využil – letní lásky, letmé známosti z diskoték či jiných společenských akcí, ale i ukončení příliš komplikovaných nebo neaktuálních kamarádství. Novinkou je jen termín „ghosting“. Kolektiv amerických psychologů pod vedením doktorky Gili Freedmanové upozorňuje, že takové ukončení vztahu je dnes jen více na očích, protože se díky digitálním technologiím mění způsob komunikace. Máme více možností být s ostatními v kontaktu a můžeme s nimi strávit mnohem více času než v dobách, kdy jsme byli odkázaní jen na setkání tváří v tvář. Na reálné rande jdou tak potenciální partneři s jasnou představou, s kým se mají setkat, a pokud je realita příliš rozdílná, s velkou pravděpodobností vztah ukončí vlastně dřív, než mohl začít. I proto, že chaty, SMS nebo třeba sociální sítě uživatelům nabízejí snadné řešení – smazat, neodpovídat, ignorovat. Šance na další osobní setkání je mizivá, tak proč ztrácet čas nepříjemným vysvětlováním?

Doba, kdy jsme byli odkázaní na hledání partnera ve stejné ulici, vesnici nebo čtvrti je dávno pryč. Máme více možností se seznámit a tím pádem častěji i důvod vztah zase ukončit. Více experimentujeme, riskujeme a porovnáváme. Po dvou rande máme srovnání s jinými partnery. Pokud to neklape, není proč ztrácet čas vysvětlováním. Investice do vztahu nebyla přeci velká. Ovšem nezapomínejte na dobré vychování!

Osud nebo společná práce? Tým kolem americké psycholožky Gili Freedmanové zkoumal přístup lidí ke ghostingu v závislosti na tom, jak moc se ztotožňují s pohledem na vztah jako osudovou lásku či zda jsou přesvědčení, že na vztahu je nutné neustále pracovat. Jedno nevylučuje druhé, ale ukázalo se, že lidé čekající na osudovou lásku jsou ke ghostingu nejen tolerantnější u svých potenciálních partnerů, ale že ho s větší pravděpodobností také sami někdy použili nebo ještě použijí. Podle nich totiž láska mezi dvěma lidmi buď je, a nebo není, a na tom není nic k vysvětlování. Ze 1301 dotazovaných už ghosting někdy zažila téměř čtvrtina a každý pátý respondent přiznal, že ghosting sám někdy praktikoval. Skutečně si to neberte osobně!

Zdroj: mojra.cz, gilifreedman.com/