Podle studie z roku 2019 zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences Journal existují důkazy, že si mnozí z nás skutečně hledají typy partnerů, kteří jsou jako přes kopírák od těch minulých. „Je běžné, že když vztah skončí, lidé připisují rozchod osobnosti svého bývalého partnera a rozhodnou se, že příště budou randit s jiným typem člověka,“ řekl hlavní autor studie Yoobin Park pro Metro UK. „Náš výzkum ale naznačuje, že lidé mívají silnou tendenci i nadále chodit s někým, kdo má podobné charakterové vlastnosti, které měl předchozí partner.“ To, co můžeme zpočátku vnímat jako specifický rys člověka, který se objeví v našem zorném poli, není ani tak o jeho jedinečnosti, ale spíše o tom, že máme nastavené určité vzorce, které jsme si vytvořili, a nemůžeme se jich vědomě zbavit.

Zdroj: Youtube

Jako přes kopírák

Touhu stále a znovu propadat stejným typům partnerů, popsal už v předminulém století Sigmund Freud, který tohle nutkání nazval „nátlakem k opakování“. Psychoanalytická teorie říká, že volbu partnera v dospělosti ovlivňují rodičovské vzory, a to zejména vzor rodiče opačného pohlaví (Jedlicka,1984; Freud, 2000). Ve svých romantických vztazích zkrátka máme tendenci opakovat svůj vztah s rodičem opačného pohlaví. Žena si tedy v důsledku oidipovského komplexu vybírá partnera podle vzoru vlastností otce, ale pozor – ve vztahu k němu mají po čase nutkání opakovat vztah, který měly se svou matkou.

Někdy zase může stát za potřebou vztahu se stejným typem člověka skutečnost, že si myslíme, že to tentokrát zvládneme, jelikož jsme se už poučili z minulých zkušeností. Ať je to, jak chce, s těmito typy partnerů to nikdy nebudete mít jednoduché a stojí za zvážení přehodnotit naše zažité vzorce.

Zlobiví kluci

Takzvaní „bad boys“ jsou týpci, ke kterým často vzhlížíme, ani nevíme proč. Jedou si to svoje, hrají podle vlastních pravidel, mají rádi zábavu a život si užívají plnými doušky, aniž by se moc ohlíželi na něčí city. Včetně těch vašich. V jednu chvíli jsou tu pro vás a slibují lásku na celý život, ale už druhý den se vypaří jako pára nad hrncem a klidně několik týdnů o sobě nedají vědět. Jsou nespoutaní a nechtějí se vázat a přednost nejspíš vždycky dají pořádné párty před klidným večerem u televize. Pokud vás to taky táhne k těmto zlobivým klukům, je třeba si uvědomit, že je nejspíš nikdy nebudete mít úplně pro sebe a že vás čeká nejspíš hodně proplakaných nocí. Rodinné typy to opravdu nejsou, nikdy nevíte, na čem u nich zrovna jste, ale na druhou stranu si s nimi užijete pořádně divokou jízdu. Možná je potřeba skutečně se zamyslet nad svým životem a odpovědět si na otázky, jestli vám v něm nechybí dobrodružství, chuť občas zbourat stereotypy a porušit pravidla, „zazlobit si“, odvázat se, a jestli tuhle skrytou touhu podvědomě nehledáte právě u svých protějšků.

Chroničtí žárlivci

Ze začátku se jeví jako ideální partneři, kteří vám snesou modré z nebe, jenže pokračování je vždycky stejné. Najednou chtějí mít přehled o tom, s kým a kdy trávíte čas, vyzvedávají vás na srazu s kamarádkou i v práci, kontrolují vaše zprávy a e-maily, a pokud se usmějete na prodavače v lahůdkách, vyseknou vám scénu jak z italského filmu a obviňují vás z toho, že jste „coura“. Tohle chování byste si ale neměly nechat líbit a je třeba si uvědomit, že snaha o ovládání vašeho života není projevem lásky, ale poruchou osobnosti. Chroničtí žárlivci se nemění a čeká vás s nimi život plný výčitek, hádek, děsivých scén a obviňování. Proč vám ale vždycky vstupují do života? Nejspíš je problém skutečně ve vašem dětství, kdy jste možná cítili nedostatek lásky a péče, a tak ji nyní vyhledáváte v té nejextrémnější podobě.

O mnoho let starší partner

Říká se, že věk je jenom číslo. Jenže pokud si neustále hledáte partnery starší o dvacet let i více, pak bude podle psychologů problém nejspíš ve vašem dětství, respektive ve vztahu s vaším otcem. Možná vás už coby holčičku opustil a odešel k jiné rodině? Tohle je poměrně častý případ, kdy si ženy podvědomě hledají v partnerovi to, co jim celoživotně chybí – milovaného a milujícího tátu, který tu pro ně vždycky bude. Který jim pomůže, pofouká bolavé kolínko, koupí lízátko a vezme je na výlet. Ke kterému budete moct vzhlížet, jako jste vzhlížela ke svému otci, jehož návštěva pro vás byla obrovskou vzácností a on byl pro vás bůh. Tyhle vzorce se dají odstranit, ale chce to dost odhodlání a vytrvalosti, proto zvažte návštěvu psycholožky nebo terapeutky, se kterou byste na vaší potřebě hledat si v partnerovi ztraceného rodiče mohly pracovat.

Nedostupní partneři

Možná patříte k typu žen, které si vždycky vyberou „ženáče“ s rodinou, nebo minimálně zadané muže, kterým děláte především milenku. A pár hezkých chvil s nimi je pak draze vykoupeno hlubokým trápením, probrečenými kapesníky, výčitkami a slibováním si, že „příště už půjdete jenom do někoho, kdo je singl“. Jenže pak to uděláte zase. Co vás na nich přitahuje? Samy nevíte. Možná právě ta nedostupnost? Pocit, že si jejich přízeň musíte zasloužit, ukrást? Tohle může být podle psychologů znakem vašeho nízkého sebevědomí. Možná vás ovládá pocit, že si nezasloužíte plnohodnotný, láskyplný vztah nebo že nejste pro normální muže dost dobré, že by o vás nikdo „normální“ ve skutečnosti nestál. Věřte ale, že o lásku nemusíte bojovat, ani si ji zasloužit. Skutečná láska si neklade žádné podmínky a váš partner by vás měl milovat takovou, jaká skutečně jste.

Zdroje: