O KRISTOVĚ narození je v Novém biblickém slovníku řečeno, že jeho „přesné datum stanovit nelze“. Nicméně po celém světě miliony lidí, kteří se hlásí ke křesťanství, slaví Ježíšovo narození 25. prosince. V Bibli se však toto datum nikde nevyskytuje. Narodil se Ježíš v prosinci?
Kdy se narodil Ježíšek? Nevíme
Protože chybí jakékoli přesnější určení, někteří křesťané v prvních stoletích se snažili toto datum odvodit za pomoci nejrůznějších spekulací, které ovšem nemají žádnou historickou cenu a v každém případě nebyly oficiálně antickou církví přijaty. Jednotlivé pokusy výpočtů se navzájem rozcházejí, ale zajímavé je již to, že dávají Kristovo narození do souvislosti s kosmickými událostmi.
Nahlédneme-li do evangelií, konkrétní odpověď na naši otázku nenajdeme. Událost narození, jak ji najdeme u Lukáše, a fakt, že se v ní zmiňují pastýři na pastvině, nás může vést k úsudku, do kterého období bylo situováno toto vyprávění o Ježíšově narození. V Palestině zůstávají pastýři na pastvinách od března/dubna až do listopadu: v úvahu by tedy přicházelo jaro, léto nebo podzim. Víc se o datu narození z evangelijního vyprávění nedovíme, píše web Katolik.
Co slavíme o Vánocích? Pohanský svátek slunce
Datum 25. prosince bylo jako den Ježíšova narození zvoleno několik set let po Ježíšově smrti. Proč? Mnoho historiků se domnívá, že Vánoce mají původ v pohanských svátcích, které se slavily právě v tomto období.
Naši slavnost Vánoc 25. prosince křesťané v prvních třech stoletích neznali. Až do začátku 4. století byl tento den, později jedno z hlavních dat církevního roku, zcela opomíjen. Nepřipadala na něj žádná zvláštní bohoslužba ani nebylo zmiňováno Kristovo narození. Naopak uvidíme dále, že v pohanském Římském impériu bylo období 25. prosince zasvěceno svátku slunce.
Server Kristus Jezis cituje profesora starověkých dějin Josefa Češka. Ve své knize Zánik antického světa uvádí, že do křesťanství byly „převzaty prastaré oslavy zimního slunovratu neboli, jak se ve starověku říkalo, zrození Slunce a přeměnily se ve Vánoce, do jejichž obyčejů přešla i Saturnalia, o nichž Římané dávali svým přátelům dárky“. Tyto svátky se vyznačovaly bezuzdným a bouřlivým veselím a lidé se při nich obvykle chovali nemravně. Stojí za povšimnutí, že takové jednání je typické i pro mnoho dnešních vánočních oslav.
Vánoce jako svátky štědrosti a lásky
Vánoce jako takové nemají tedy s narozením Ježíše Krista nic společného, přestože je římskokatolická církev schválila. Vánoce mají spíše symbolický význam než historický základ. Tento den byl zvolen v raném křesťanství, aby nahradil různé pohanské oslavy zimního slunovratu, a postupně se stal centrálním svátkem křesťanského kalendáře.
Asi nejdůležitějším poselstvím tohoto svátku je láska, bez ohledu na to, jestli jste věřící nebo ne. Pro mnohé lidi jsou Vánoce obdobím rodinných shromáždění a sdílení. Je to doba, kdy se lidé snaží být blízko svým milovaným, vzájemně si vyjadřují lásku a vděčnost prostřednictvím darů a společně tráveného času. Vánoční tradice, jako jsou výměny dárků, společné večeře a zdobení stromků, posilují pouta mezi lidmi. Kromě toho jsou Vánoce časem projevů štědrosti a dobré vůle vůči ostatním, zejména vůči těm, kteří jsou méně šťastní.
Zdroj: Redakce,Kristus Jezis, Katolik