Na úvod si dovolím osobní příběh. Kdysi jsem měla kamarádku Alenu, která byla typickým příkladem toxického člověka. To jsem pochopila, až když uběhlo mnoho let od našeho prvního setkání, poté, co jsem ji definitivně vymazala z mobilu i ze života. Předcházelo tomu ale dlouhých deset let plných stresu a bolení břicha, kdykoliv jsme se měly potkat.
Citové vydírání bylo na denním pořádku
Alenu jsem si za přítelkyni nevybrala sama, seznámil mě s ní ještě na střední škole můj tehdejší přítel, protože byla partnerkou jeho nejlepšího kamaráda. A tak se přece slušelo se s ní bavit. Zatímco já měla i jiné kamarádky, Alča žádnou dívku ve svém okolí nesnesla, a tak se upnula bůhvíproč na mě. Vyžadovala, abych s ní každý týden trávila čas, a bylo jí jedno, že se mi to nehodilo. Vždycky měla po ruce argumenty, kterými mě odzbrojila a já jí vyhověla, i když mi to bylo proti srsti. Zněly asi takto:
„Evi, vždyť jsi slíbila, že se zase uvidíme, já s tím počítala, nemůžeš to zrušit.“ „Myslela jsem, že se mnou oběhneš obchody a pomůžeš mi vybrat džíny, jako to kamarádky dělají.“ „Prosím tě, učit se můžeš i potom, já teď potřebuju, abys šla se mnou venčit psa.“ „Netušila jsem, že ti na mně nezáleží a jdeš ven s někým jiným. Vážně mě necháš v pátek večer samotnou?“
Kdykoliv mohla vyvolat hádku, udělala to
Alča měla v povaze kromě neustálého přemlouvání druhých taky sklony vyvolávat konflikty. Kdykoliv jsme se šly někam bavit, viděla jsem jí na očích, jak po pár skleničkách hledá příležitost někoho seřvat, do někoho si rýpnout, pohádat se, nebo se dokonce poprat. Bývala agresivní a já se za ni v takových situacích styděla. Odejít domů mi ale nebylo dovoleno. Nezajímalo ji, že ráno musím vstávat na brigádu nebo mě čeká zkouška. Když zavelela, že se budu bavit, musela jsem se bavit. Vždy po takové akci jsem se zapřisáhla, že už se s ní neuvidím, a několikrát jsem to i vydržela a celé týdny jí nezvedala telefony. Ona si mě ale pokaždé našla, čekala na mě před školou nebo volala mým rodičům, aby mi vyřídili vzkaz. Popravdě jsem z toho už byla zoufalá. Chtěla jsem náš vztah ukončit, ale zkrátka to nešlo. Situace se naštěstí vyřešila sama od sebe. Když jsem jednou odjela na týdenní dovolenou s partou bývalých spolužáků, neváhala mi volat do zahraničí, že nemá kde bydlet (partner ji po hádce vyhodil) a potřebovala by u nás spát. Ačkoliv jsem se Alče snažila vysvětlit, že se to úplně nehodí, aby se mému partnerovi nakýblovala do obýváku, zatímco já jsem v Itálii, přesvědčila mě pláčem, že jí přece musím pomoct. Svolila jsem a přítele informovala o tom, že bude mít na pár dnů spolubydlící. Po mém návratu jsem cítila, že se něco děje a moje tušení bylo správné.
Přebrala mi kluka
Partner mi sdělil, že hned první večer po něm Alena vystartovala a jelikož prý byli oba opilí, vyspali se spolu. Řekla mu prý, že po něm touží už dlouho a teď má konečně příležitost ochutnat to, co mám já, ale ona ne. I když mi to vyrazilo dech, nebyla jsem zas tolik překvapená. A vlastně se mi i ulevilo. Kamarádce jsem odeslala stručnou esemesku, že o všem vím a už ji v životě nechci vidět. Zřejmě se za své chování styděla tak, že už mě zpět nekontaktovala. Od té doby jsem ji už nikdy neviděla. Proč vám to všechno píšu? Alena byla přímo prototypem toxického člověka, kterého je lepší držet si dál od těla.
Společné znaky toxických lidí
Možná máte ve svém okolí taky nějakou podobnou Alenu a nevíte co s tím. Možná vám krev pije vaše tchyně, která se do vás neustále naváží, nebo je vaším energetickým upírem dokonce váš partner. Znám také pár žen, kterým život ničí vlastní matka. I přesto, že jsou dávno dospělé, mají jejich matky potřebu mluvit jim do života, kritizovat neustále nejen jejich vzhled, ale i velká rozhodnutí. Kdykoliv můžou, rýpnou si, místo aby byly oporou. Na profesní úspěchy a finanční nezávislost svých dcer žárlí, místo aby jim je přály. Není divu, že sebevědomí takových žen je už navždycky pošramocené. Identifikovat toxického člověka ale může být složité, protože toxické chování se projevuje několika různými způsoby. Obvykle ale tyto jedince pojí podobné vlastnosti:
Negativita: Stížnosti, výčitky, pomluvy, kritika a neustálý pesimismus patří do jejich každodenního života a neváhají negativní energii šířit dál do svého okolí. Dělá jim dobře, když vidí neštěstí druhých, proto bývají toxičtí lidé aktivní například v psaní negativních komentářů na internetu.
Manipulace: Mají sklony k manipulaci blízkých ve vlastní prospěch. Snaží se ovlivňovat ostatní, přesvědčovat je o své pravdě, ponižují, kritizují, citově vydírají, aby vás dostali do situace, která jim vyhovuje, i když to může být k vaší újmě.
Nedostatek empatie: Toxičtí lidé mohou mít problémy s pochopením nebo projevováním citů, vřelosti, pochopení a empatie. Nejsou schopni vnímat a chápat pocity a potřeby druhých, na první místo staví vždycky sebe.
Vyvolávání konfliktů: Toxičtí lidé se často dostávají do konfliktu s ostatními. Bývají iniciátory sporů, nešetří s kritikou a provokací.
Egoismus: Staví své vlastní potřeby a zájmy nad potřeby druhých, očekávají zvláštní zacházení. Nepřijedou za vámi, když jste nemocní a potřebujete pomoct, pokud zrovna nemají chuť. Můžou být velmi sobečtí a neohleduplní, vaše starosti je nezajímají. Vyhýbají se odpovědnosti za své vlastní chyby a raději hledají vinu u ostatních.
Nepřetržitá kritika: Mají potřebu neustále kritizovat ostatní, hledají důvody, jak slovně ublížit, čímž v lidech vyvolávají pocit nedostatečnosti a snižují jejich sebevědomí.
Kontrola a žárlivost: Toxičtí lidé mívají sklony kontrolovat životy jiných (například partnera, dětí, sourozenců), žárlit na jejich úspěchy, často závidí to, co sami nemají.
Jak z toho ven?
Prvým zásadním momentem je nezavírat před takovými lidmi oči a neomlouvat jejich útočné chování. Jestli vám někdo ve vašem okolí nedělá dobře na duši, po setkání s ním se cítíte frustrovaní, méněcenní, využití nebo i jen podráždění a ve stresu, je to špatně.
Pokud je ve vašem okolí toxická osoba, které se nemůžete úplně vyhnout (kolega, soused), je podle webu Psychology Today je důležité stanovit si jasné hranice vašeho vztahu, přes které nepůjde ani jeden z vás. Náznaky nestačí. Neznamená to, že byste měli být hrubí, netaktní nebo vyčítaví. Důležitý je asertivní a sebejistý postoj. V praxi pak může takové vymezení na pracovišti znít například takto: „Nevadí mi kritika, která je opodstatněná, ale rozhodně není v pořádku, že se navážíš do mých rodinných poměrů. Sousedovi zase můžete říct: „Chápu, že si chcete užít zábavu se svou návštěvou, ale opakované bujaré večírky do ranních hodin jsou nepřípustné.“
Nebojte se konfrontace
Můžete si také s dotyčným zkusit nalít čistého vína a na rovinu mu říct, co vám na jeho chování vadí a že moc dobře víte o jeho úmyslech manipulovat s vámi. Pokud neuslyšíte omluvu a neuvidíte alespoň snahu o změnu, mějte na paměti, že vždycky můžete takový vztah ukončit nebo se minimálně takovým lidem vyhýbat obloukem. Nikdo jiný to za vás totiž neudělá a je zbytečné nechat si otravovat život.
Zdroje:
Autorský článek
https://www.marianne.cz/zivotni-styl/mate-vedle-sebe-toxickeho-cloveka-6-znaku-ktere-ho-prozradi
