Psychosomatika je obor, který se zabývá tělesnými obtížemi podmíněnými duševním stavem. Holistické pojetí člověka je zase komplexní přístup k tělesnému i duševnímu zdraví v kontextu mezilidských vztahů, životních aktivit i životního prostředí. V dnešní době tento celostní přístup využívá stále více lékařů, kteří vás neodbudou jen s receptem na prášky proti bolesti. Chápou totiž, že zdraví nezávisí jenom na poskytnuté lékařské péči, ale také na životním stylu každého člověka, na prostředí, ve kterém žije, na lidech, s nimiž má blízký vztah, i na dalších okolnostech, jak popisuje web Fyziokliniky.
Člověk není jen tělo, ale i duše
Například fyzioterapeutka a koučka Dragana Žarković je pevně přesvědčena o tom, že dnešní potíže pacientů nejsou jenom fyzického charakteru, ale mnohdy psychického rázu. Ve své praxi se tak snaží jít nad rámec fyziologických problémů pacientů a společně hledá skutečnou příčinu potíží, kterých si často lidé nejsou sami vědomi. A právě fyzioterapeut nebo lékař, který pracuje s člověkem komplexně, může odhalit, kde je třeba v případě bolestí skutečně zakopaný pes. Na stránkách kliniky, kde Dragana Žarković působí, se můžete dočíst spoustu recenzí od pacientů, jimž svým komplexním přístupem pomohla vyřešit dlouhodobou bolest. „Měl jsem omezení pohybu a bolest v rameni 3 roky. Bez ohledu na to, kolik terapeutů jsem navštívil, paní Dragana ho dokázala napravit během dvou sezení. Díky jejím inteligentním otázkám a skvělým technikám je mé rameno mnohem lepší,“ popisuje například pacient Mahmoud O.
Fyzioterapeutka se snaží své pacienty nasměrovat k zamyšlení nad svým dosavadním životem. „Lidé začnou přemýšlet o tom, zda jsou spokojení a co od života očekávají,“ řekla Dragana Žarković v rozhovoru pro Deník.cz. Lidem radí i to, že se mají stále hýbat. Kromě bolestí Draganu Žarković zajímá, co se děje či dělo v pracovním a osobním životě pacientů v době, kdy jim začaly potíže. Oni sami si pak prý uvědomí, že se jim něco momentálně nebo dlouhodobě děje a tělo na to přirozeně reaguje.
Bolest břicha poukazuje na dlouhodobý stres
Takový je i příběh mé dlouholeté kamarádky Moniky, která žila v toxickém vztahu. Bývalého partnera se držela zuby nehty jen proto, že s ním má dceru, nechtěla ji připravit o kompletní rodinu. S partnerem se ale neustále dohadovali, doma panovala dusná atmosféra, často se hrozila společného víkendu plného výčitek a křivd. Moniku trápily vleklé problémy se zažíváním – i když se stravovala ukázkově, věčně ji bolel žaludek, měla průjmy, břicho nafouknuté k prasknutí a často jí bylo špatně. Absolvovala nespočet lékařských vyšetření včetně kolonoskopie, ale žádné jí neprokázaly alergii na potraviny, Crohnovu chorobu ani jiné onemocnění. Monika přesto vysadila ze stravy lepek, přestala pít alkohol i víno, avšak problémy nemizely. Až když udělala razantní krok ve svém životě, expřítele vystěhovala ze společné domácnosti a začala žít s dcerou sama, přišla úleva. Právě zažívací problémy jsou s naší psychikou silně propojené.
Lékaři by se měli zajímat i o psychiku pacienta
Podle odborníků vede každý nezpracovaný a neprožitý silný afekt k somatizaci. To znamená, že se psychická bolest promítne i do fyzických potíží. „Naše psychika je propojena s tělem v ucelený systém, společně by měly utvářet rovnováhu. A když se tato rovnováha naruší, s velkou pravděpodobností onemocníte,“ vysvětluje vedoucí Oddělení klinické psychologie FN Brno Hana Neudertová na webu nemocnice. A podle této lékařky je nutnost psychosomatického uvažování u profesionálů ve zdravotnictví více než potřebná. „U mladších kolegů se setkávám s pochopením, ti starší jsou spíš k psychosomatickému vnímání nemoci neteční. Stále více na nás ale působí stres, který se stává chronickým, přibývá nejrůznějších nevyřešených emočních potíží. Máme tendenci je v sobě tlumit, odložit je, nepostavit se jim. Lidé se dokonce často tváří, jakoby žádné negativní emoce ani nebyly,“ vysvětluje dále psycholožka Neudertová.
Když může pomoct terapie
Pokud se lékařům nedaří najít zjevnou příčinu potíží, nemohou logicky dobře léčit následek, tedy konkrétní nemoc nebo bolest. Je proto žádoucí, aby v takových případech spolupracovali i s dalšími specialisty, například psychoterapeuty, fyzioterapeuty nebo klinickými psychology. Vypadá tak ale dnešní praxe?
Podle vedoucí Oddělení klinické psychologie FN Brno se u nemocného člověka běžně vylučovací metodou hledá příčina nemoci. „Projde ordinací praktického lékaře, vyšetřením u odborného lékaře, hospitalizací, CT, laboratorními a diagnostickými vyšetřeními. Kdyby na začátku diagnostického procesu byl zkušený psychiatr nebo klinický psycholog, mohly by se mnohem dříve zachytnout psychosomatické, případně psychiatrické faktory, které se spolupodílejí na rozvoji a udržování nemoci a na které dobře reagují antidepresiva a účelná psychoterapie,“ říká.
Stres je zabijákem duše
Řada studií prokázala, že reakce těla na stres mohou narušit funkci orgánů. Pokud jsme uhonění, přepracovaní a nemáme prostor pro relaxaci, koledujeme si nejčastěji o vznik žaludečních vředů, infarktu, vysokého krevního tlaku a dalších potíží. Podle odborníků z Fyziokliniky mívají psychický základ často i bolesti krční páteře spojené s bolestmi hlavy, pískáním nebo hučením v uších, pocit ztuhlosti a omezení pohybu krční páteře, případně brnění, které je cítit až v rukou. Mohou se objevit dýchací obtíže, dále jsou typické bolesti v kříži či brnění do dolních končetin. U žen se pak může vyskytovat nepravidelná a bolestivá menstruace a nemožnost otěhotnění. V případě mužů jsou to bolesti varlat či poruchy močení.
Často jde navíc o začarovaný kruh – všechny výše zmíněné somatické problémy zpětně ovlivňují psychický stav pacientů a stále dokola se objevují ty samé obtíže, někdy se k nim přidávají i další. Jak z takového kolotoče ven? Možná je na čase zamyslet se důkladně nad svým životem a zhodnotit, zda žijeme v souladu sami se sebou, nebo jen plníme něčí očekávání. A určitě pomůže i návštěva psychoterapeuta nebo fyzioterapie, která má v této problematice široké pole uplatnění. Nezapomínejte ani na pravidelný odpočinek a relaxační techniky, které tlumí stres, vždyť zdraví máme opravdu jen jedno.
Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5579396/
https://www.fnbrno.cz/bolest-tela-souvisi-s-psychickym-stavem-a-naopak/t5827
