Každé dítě reaguje jinak
Stejně tak jako každý dospělý člověk, i děti mají různé reakce na stres, smutek nebo strach. Není vůbec vyjímkou, že i sourozenci na stejnou situaci reagují každý po svém. ,, Dcerka Viky se o tom včera skoro vůbec nechtěla bavit. Večer z ní vypadlo, že to celou dobu probírá s holkama, posílají si články... Dnes ráno to naopak potřebovala rozebrat, vědět všechno. Syn Fanda nám včera naopak volal, kdy přijedeme domů. Vše měl už v té době nastudované, sledoval dění, chtěl o tom mluvit. Večer u zpráv se pak rozplakal tak, že jsme ho nemohli utěšit. Pak si vlezl do postele," vypráví matka dvou jinak suverénních teenagerů.
Děti mohou na tragické události reagovat různě - některé to mohou popírat, jiné reagovat strachem a pláčem. Vše je přirozené. I popírání je totiž obranný mechanismus. Některé děti mohou dokonce projít několika fázemi: od emocí vzteku, smutku, pláče, které se mohou střídat, až k závěrečné fázi přijetí. Buďte dětem na blízku a sledujte je. Pokud o tom chtějí mluvit, mluvte s nimi. Ale například puberťákům se do mluvení možná moc chtít nebude. I to je však v pořádku. Dejte jim tu možnost, pokud ale nebudou chtít mluvit, tolerujte to.
Nepanikařte
,,Jako rodiče myslete také na to, že je před nimi třeba krotit své úzkosti a nepanikařit," vysvětluje psycholog a psychoterapeut Mgr. Pavel Pavlovský. Děti velmi rychle přebírají náladu svých rodičů, snažte se tedy v první řadě uklidnit hlavně sebe. Pokud dětem začnete překotně vysvětlovat situaci pod vlivem intenzivních emocí, ještě více ho tím vyděsíte a může se uzavřít. Snažte se k potomkům přistupovat s co nejvíce chladnou hlavou, v klidu a jemně.
Mluvte o svých pocitech
Nesnažte se působit na děti, že se vás téma nijak netýká a nehýbe s vámi. Rozhodně ho neignorujte. Nebojte se jim přiznat, jak se vás situace dotkla, jaké cítíte pocity a co to s vámi dělá. Pokud jim to vysvětlíte v klidu, naučíte je na kritické situace reagovat podobně. Vysvětlete dětem, že je v pořádku mít strach, vztek i cítit smutek. Důležité je zachovat čistou hlavu.
Přizpůsobte vysvětlení věku dítěte
Snažte se vysvětlení celé situace přizpůsobit věku dítěte. Menším dětem rozhodně nedávejte žádné detaily tragické události. Potřebují jasné, stručné a velmi jednoduché informace. S puberťákem a dětmi už se pak můžete do rozhovoru pustit hlouběji a probrat s nimi i dopady, prevenci takové situace a pozadí. V jakémkoliv věku ale děti ujistěte o tom, že s vámi jsou v bezpečí a uděláte všechno pro to, abyste je ochránili. "Můžete je také vést k opatrnosti - třeba základní pravidla o zamykání, držet se dospělých osob apod," píše ve svém Instagramovém postu Eliška Remešová:
Nezapomeňte na nejmenší
U hodně malých dětí máme tendenci si myslet, že se jich takové události nijak nedotknou. To rozhodně není pravda. ,,Mluvte i s menšími dětmi, možná je to poprvé, kdy pocítí opravdový strach, který se tak naučí vnímat. Hlavně situaci nepopírejte," říká Mgr. Pavlovský.
Udržte rodinnou rutinu
Nejhorší, co můžete po tragických zprávách udělat, je na všechno se vykašlat. Obzvláště u dětí je velmi důležité, abychom udrželi jejich program a denní rutinu. Ta totiž nastaví pocit bezpečí a toho, že život zkrátka jede dál. Součástí vzpamatování se z tak hrůzných událostí je i to, že děti přijmou, že životnekončí. A že takové věci se ve světě bohužel dějí. To ovšem není důvod k tomu žít ve strachu a pod peřinou. Snažte se děti rozptýlit a vrátit je do běžného režimu. Nastavit si alespoň částečně nějakou denní rutinu, režim a aktivitu pomůže v těchto nešťastných a těžkých chvílích i nám.
Pokud budete kromě zapálení svíček a myšlenek na oběti teroru chtít přispět i finančně, přispějte na konto pro pomoc obětem a pozůstalým.
Zdroje:
Autorský text
Sledujte nás v Google Zprávách