Budu lépe spát
Markéta Chýňavová, redaktorka a nutriční specialistka
Předsevzetí si už několik Silvestrů a Nových roků nedávám. Nemám pocit, že bych s 1. lednem měla zavádět změny nebo začínat nové věci. Změny totiž mohu udělat kdykoli – nezávisle na datu. Pokud bych se měla zamyslet a přece jen uvést jednu věc, kterou bych ráda zlepšila, je to spánek. Ráda bych se zaměřila na délku a kvalitu svého spánku. A s tím souvisí i spousta činností a procesů, které dělám v odpoledních a večerních hodinách a které budu muset nejspíš změnit. Patří sem například omezení pití kávy, zaklapnutí počítače nejpozději v osm večer a zavření mobilu do šuplíku, včasná a správně složená večeře a přečtení pár stránek z knížky před spaním. Takže když o tom přemýšlím, je toho hodně, co kvůli jedné věci změnit. Skoro to zní jako výzva. Zkusím ji, ale od prvního ledna už to nestíhám.
Zacvičím si podle video návodů
Michaela Bučková, šéfredaktorka
Byla jsem před Vánocemi na bike fittingu u Pavla Štědrého v Harfa Sportu, a protože je Pavel i fyzioterapeut, během nastavování kola jsem se dozvěděla, že musím zapracovat a posílit svůj střed těla. Vím to, pravidelně mě bolí záda, ale nic s tím nedělám. To je moje předsevzetí, už mám vybraná videa od Áji Vídeňské na Kondice.cz, podle kterých chci cvičit. Taky se musím smířit s tím, že našim dětem je už šestnáct let a místo silvestrovského večírku s rodiči, chtěly běhat s kamarády po Opavě. A přestat se o ně bát.
Další inpiraci na cvičení podle našeho videoportálu najdete zde:
Budu více organizovaná
Dominika Rýparová, redaktorka
Jako každý rok si dávám za úkol zapracovat na své organizovanosti. Právě jsem dopsala článek o knize Organizační porno a našla tam spoustu inspirace. Mám sice o dvě děti složitější situaci než autorka, ale spousta věcí mi dává smysl. Dostala jsem teď velkou chuť poněkud minimalizovat počet věcí v naší domácnosti a zmírnit tak pocit neustálého zahlcení a zmatku. Dávám si také za úkol důsledně aplikovat metodu „eat the frog“ – hned ráno splnit to, co je ten den nejdůležitější. Pokud ten den nestihnu vyřídit maily, ale články mám napsané, spíš si půjdu klidně včas lehnout.
Dám stopku lidem, kteří mi nedělají dobře
Eva Fraňková, redaktorka
V minulém roce mě trápily vztahy, primárně vztah s mojí tchyní. Říká se, že rodinu si člověk na rozdíl od přátel nevybírá, a je to tak. Neznamená to ale, že si od členů rodiny musíme nechat líbit chování, které nás zraňuje a ubližuje nám. Není třeba něco takového omlouvat a snášet jen proto, že se jedná o rodinu. Neustálé výtky, kritika a pohrdání vás časem semele, člověk kvůli tomu často nemůže v noci spát, protože se mu hlavou honí myšlenky na to, zda opravdu nedělá něco špatně. Konečně jsem našla odvahu prásknout do stolu a říct si, že s novým rokem už tohle dál zažívat nechci. Prvního ledna při svátečním obědě jsem tedy matce svého muže a babičce mých dětí na rovinu řekla, co mi dlouhodobě vadí a rozhodla se náš vzájemný vztah ukončit a již se nevídat. A víte co? Ohromně se mi ulevilo. Doporučuju proto všem našim čtenářům, aby si i oni vybírali, koho si v roce 2024 pustí k tělu a aby s klidným svědomím utnuli vztahy, které jim nedělají dobře na duši.
Začnu se hýbat a zlepším sex
Adéla Vopavová, redaktorka a editorka
V novém roce bych opravdu ráda zapracovala na několika věcech, které jsou spolu provázané. V první řadě jde o sport a kondici – už několik let se nehýbu, mám sedavé práce a moje kondička zůstala někde v roce 2017. Chtěla bych to letos začít postupně měnit a každý měsíc si vyzkoušet nějaký druh pohybu či sportu. Celkem chci tedy zkusit 12 různých aktivit a budu jenom doufat, že mě některá chytne a začnu se hýbat. Dalším odvětvím jsou vztahy – mám fantastický a idylický vztah s partnerem a uvědomuju si, že je to obrovské štěstí. Po několika toxických partnerstvích jsem našla konečně vyvážený, zdravý a šťastný vztah. Jediné, co tomu chybí, je trochu více sexu. Na tom bych chtěla letos taky zapracovat. Co se týče zdraví, moje sociální fóbie mě už skoro v ničem neomezují až na chození k doktorům. Mám obrovské resty ve zdraví, několik operací, které potřebuju podstoupit, a různé testy a návštěvy lékařů. Potřebuji to všechno projít a zjistit, jak na tom jsem. To mám letos za cíl. Posledním bodem je práce. Konečně dělám svoji vysněnou práci, kterou miluju, ráda bych se jí ale naučila dávat trochu více ze sebe. Mám v plánu každý měsíc napsat alespoň tři články navíc, které si propracuji a promyslím podle vlastního uvážení. Na kterých se takzvaně vydovádím.
Nechci mít v životě toxické vztahy
Apolena Mortensen Tůmová, redaktorka a lektorka jógy
Předsevzetí jako taková si na Nový rok nedávám, ale současné období je pro mě výzvou, jak se k sobě chovat ohleduplně a s větším respektem. Spíše než nějaký závazek, který bych musela plnit, je to uvědomění, že k sobě nebudu pouštět lidi, kteří jsou toxičtí a nesvědčí mi. Což se nevztahuje jen na lidi z vnějšku, ale i na rodinné příslušníky. Dospěla jsem na prahu středního věku k závěru, že už jsem velká holka, která se může rozhodovat i proti vůli ostatních, a nedrží mě žádná povinnost k tomu, abych udržovala dysfunkční vztahy. Dříve jsem měla tendenci každému vyhovět a chovat se podle jejich očekávání a snad mám teď již pocit, že jsem konečně dozrála. Odříznout někoho z rodiny je vždycky to nejtěžší, protože člověk si to často omlouvá tím, že oni to taky neměli lehké nebo „je to rodina, tak to musím snášet.“ Až jednou dospěje ke zralému rozhodnutí, že snášet nemusíme nikdo nic. Možná mám nakonec malé předsevzetí, a tím je se nepřejídat na noc. Což si slibuji každý týden, poté, co o půlnoci sním celou nutelu a pak se divím, že mi je špatně. Zatím se mi po letech ale nepodařilo dosáhnout žádného pokroku, takže si nedělám příliš velké naděje.
Budu zdravě sobecká
Anna Štumpf, redaktorka a autorka knihy Těhu v běhu
Nikdy jsem na žádná novoroční předsevzetí nebyla, ale letos jedno mám. V lednu mi bude 39, děti už nejsou žádná mimina, je čas být zase trochu sobecká a věnovat se víc sobě. Zaplatila jsem si pokračování kurzu cvičení zaměřeného na správné držení těla, core a pánevní dno. Začínám zase víc běhat a pravidelně si plánuji čas jen pro sebe. Za rok, až mi bude 40, se na sebe chci podívat a říct si, že jsem spokojená. Nejen po fyzické stránce, ale i po psychické. Protože věk je jenom číslo.
Zdroje:
Autorský článek redaktorek Kondice