Věda se na porno dívá jako na takzvaný supranormální stimulant – to znamená, že vybičuje naše mozková centra odměn na maximum. Ta nám pak přináší mnohem větší potěšení než běžné stimuly (třeba čokoláda). Důsledkem nadměrné stimulace se ale mozek stává méně citlivým a my tak potřebujeme zvyšovat svoje dávky „drogy“, abychom dosáhli stejné intenzity vybuzení jako na začátku. Zjednodušeně řečeno: čím víc „fetu“ se nám dostává, tím více po něm pachtíme.

Zdroj: Youtube

V posledních letech vzniklo o nadměrném sledování pornografie, která je v dnešní době velmi snadno dostupná, mnoho vědeckých studií, a to i v Česku. Například tým vědců z Masarykovy univerzity pod vedením docentů Anny Ševčíkové a Lukase Blinky se rozhodl vyhledal klienty v léčbě s tímto problémem. Co zjistili? Z klinických rozhovorů vyplynulo, že i když lidé využívali porno zpočátku jen jako prostředek ke zmírnění stresu nebo zahnání nudy, časem negativně ovlivnilo jejich vztahy. Na ženy se také mnohem více dívali pouze jako na sexuální objekty.

Sledováním porna tráví i stovky hodin týdně

„Ti, kteří byli ve vztazích, uvedli, že je užívání porna izolovalo od jejich partnerů a že již nebyli schopni prožívat intimitu a blízkost ve svých vztazích. I když online erotika u klientů nejdříve fungovala jako běžná kratochvíle, kvůli uspokojivým pocitům i zahánění nudy či špatné nálady postupně přerostla v hlavní téma jejich života. Čas strávený pornem se dostal zcela mimo jejich kontrolu, typicky sledovali porno a masturbovali po několik hodin v kuse a několikrát za týden. K pornu se někdy přidal kybersex nebo online seznamky,“ popsal doc. Mgr. Lukas Blinka, Ph.D.

Na zahraničních webech dokonce naleznete desítky online video kurzů, které slibují vyléčení ze závislosti na pornu, a potencionální klienty lákají třeba takto: „Miliony mužů nevědomky dovolily, aby porno vzalo jejich ambice, duševní čistotu, sexuální touhu a vášeň pro život. Krok za krokem vás dovedeme k ukončení nutkavého používání porna a ke zvrácení pornografických sexuálních dysfunkcí.“

Mění naše sexuální chování V jiné nedávno publikované studii zahraniční vědci ukázali, že se téma závislosti na pornografii netýká jen mladých, ale že je dokonce více ohrožena populace mužů nad 50 let, kdy k riziku přispívá zejména nuda ve spojení s opuštěním práce. Autoři zmíněných studií nicméně dodávají, že závislost na pornografii není běžným jevem a poruchou a že by se konzumace pornografie neměla a priori odsuzovat. Někdy totiž může společné sledování pornografie naopak přispívat ke zlepšení sexuálního života v páru.

„O pornografii v České republice existuje i statistika z doby po roce 1989, kdy tu bylo porno legalizováno. Počet případů sexuálního znásilnění tehdy rapidně klesl. Pro některé typy násilníků může sloužit pornografický obsah jako kompenzace jejich sexuálních tužeb. Vidíme to i v jiných zemích a je třeba to považovat za jeden z pozitivních efektů porna,“ uvádí sexuoložka, psycholožka a vědkyně Silvia Boschetti z Univerzity Karlovy.

Porno sledují i ženy

Sledování pornografie se samozřejmě týká i žen, obecně je ale u mužů mnohem vyšší, takže i problémy s ní související jsou častější u mužů. „Ženy používají méně pornografie a mají nižší frekvenci masturbace, což může být důsledek společenské moralizace. Avšak u mladších generací, které jsou méně sexuálně ovlivněny tradičními standardy, dochází ke zvýšení konzumace porna a masturbace i u žen. Také typ pornografie, který obecně muži a ženy používají, se liší,“ říká vědkyně a sexuoložka Silvia Boschetti. Podle ní dochází vlivem pornografie i ke změnám v chování a sexuálních preferencí. Dobře je to vidět prý například v severní Evropě – přítomnost análního sexu v pornografii tam prý způsobila, že převážně studenti vyžadují a běžně provozují právě anální styk. Podle sexuoložky sice ještě chybí relevantní neuro a psychofyziologické studie, které by potvrdily či vyvrátily, zda je závislost na pornu skutečnou závislostí, nicméně ale v každé západní zemi včetně České republiky existuje komunita lidí sdružujících se ve spolku Porn Addicts Anonymous (Anonymní závislí na pornu), která je podobná Anonymním alkoholikům.

Když porno ničí lidem životy

Problémem tak často není konzumace pornografie jako taková (která sama o sobě není patologická), ale její případné negativní důsledky, které mohou mít vliv na kvalitu života člověka – ať už v jeho práci, ve společnosti nebo v partnerských vztazích. Někdy zkrátka potřeba porna přeroste do obřích rozměrů a je zcela na úkor ostatních aktivit. „Z tohoto důvodu mohou být klinické případy závislosti na pornu klasifikovány jako kompulzivní porucha sexuálního chování nebo hypersexualita. Obě kategorie se nezaměřují na typ sexuálního chování (může to být porno, masturbace, sexuální fantazie, pohlavní styk...) ale na důsledky, které konkrétní osoba zažívá. Obvykle je to pocit, že už nemá kontrolu nad svým životem. Zkrátka když negativní důsledky převyšují nad uspokojením,“ vysvětluje sexuoložka Silvia Boschetti.

Některé studie prý například ukázaly, že lidé s problémy s kybersexem tráví 11 až 25 hodin týdně online sexuálními aktivitami, a jiné zase, že existuje vzorec pro návyk na sexuální podněty, který vede k hledání nového nebo tvrdšího pornografického obsahu a může také způsobit nižší zájem o sexuální podněty, které jsou méně silné (například pohlavní styk s partnerem).

Lidé, kteří mají problémy s vysokou konzumací porna, se svoje potřeby navíc často snaží před partnerem skrývat, izolují se, vytvářejí si svá vlastní tajemství a partnera klamou, což se logicky negativně projeví i na párové sexualitě. „To je i důvod, proč stigma konzumace porna jako závislosti může vytvářet další problémy: lidé se za ni více stydí, více ji skrývají a nehledají odbornou pomoc,“ vysvětluje vědkyně.

Podle ní je tak nejlepší obrátit se v případě potíží na odborníka (sexuologa nebo psychologa, psychoterapeuta nebo psychiatra se specializací na sexuální zdraví), který pomůže problém řešit a léčit. Díky terapii je možné se závislostí na pornu, ať už je skutečná, nebo ne, bojovat a vrátit život do normálních kolejí.

Zdroje: