Jak dobře znáte pohádkové bytosti?
Od devadesátých let se to v televizi o svátcích jen hemží americkými Santa Clausy, Grinchi, Keviny nebo mluvícími soby, naštěstí ale v programu nikdy nechybí ani staré české pohádky, které tady byly už za dob našich babiček. A je to dobře! Vždyť co by to bylo za Vánoce bez všech našich princezen, ať už šíleně smutných, pyšných, nebo těch se zlatou hvězdou na čele?! I když jsme je viděli snad stokrát. Já osobně fandím i těm novodobějším pohádkám, jako je třeba Nesmrtelná teta nebo Troškovo Z pekla štěstí či Princezna ze mlejna – v kinech ji dávali, když jsem byla ještě dítě. I dnes se naštěstí točí skvělé a vkusně zpracované pohádky, která potěší nejen děti, ale i dospělé. Mezi moje favority patří například Dvanáct měsíčků, O vánoční hvězdě, kde zazářil Vojta Kotek a Tereza Ramba, nebo Princ Mamánek s nepřekonatelným Janem Budařem a Bolkem Polívkou. Klasikou všech klasik je pak ruský Mrazík, kterého já osobně kvůli Marfuše nemůžu, ihned přepínám, ale mnoho lidí si bez dobrotivé Nastěnky a nafoukaného Ivánka neumí představit Vánoce.
Milovníkům pohádkových příběhů dělá radost především Česká televize: premiérovou pohádku vysílá každý Štědrý večer už od roku 1993. Někdy jde o novinku, která se hned chytne a zalíbí, jindy spíše o propadák. Děj některých pohádek se odehrává v létě, jiné provází zimní atmosféra plná sněhu, saní a hřejivých kožešin. Které máte vy radši? Podívejme se společně na tři stálice mezi českými pohádkami, které nesmějí chybět každé Vánoce.
Tři oříšky pro Popelku (1973)
Životní roli mladičké Libušky Šafránkové, která byla v roli nebojácné a skromné Popelky naprosto okouzlující, si o svátcích připomínáme každý rok. Vánoční klasiku z dílny režiséra Václava Vorlíčka s hudbou Karla Svobody si oblíbili nejen diváci v Čechách a na Slovensku, ale také ve Skandinávii a samozřejmě v Německu, kde se část snímku natáčela na zámku Moritzburg. A nejlepší hláška? „Pojď dolů! Pojď ty nahoru!“ Na diváckém portále hodnotícím filmy má tahle pohádka neuvěřitelných 86 %, což svědčí o tom, že jde o nejpopulárnější vánoční film.
Princezna se zlatou hvězdou na čele (1959)
„Slyším šustot jejích šatů a ty kroky mají v sobě něco známého, tak milá, krásná a něžná.“ Princezna Lada, jejíž čelo zdobí zlatá hvězda (Marie Kyselková) a nosí myší kožíšek a také spravedlivý, pohledný a zpívající princ Radovan (Josef Zíma): to je veršovaná pohádka režiséra Martina Friče. Velká část se natáčela v ateliérech, přesto se ve filmu alespoň krátce mihne zámek Průhonice a hrad Kokořín. Pan král František Smolík měl štěstí, že při natáčení nepřišel o oko – korunkou mu ho málem vypíchla princezna Lada. Jak už to tak bývá, dobro tu zvítězilo nad zlem, které tu představuje mocichtivý princ Kazisvět.
Byl jednou jeden král (1954)
Česká klasika podle pohádky Sůl nad zlato Boženy Němcové a k tomu dva špičkoví komici, Jan Werich (král) a Vlasta Burian (rádce Atakdále) ve své první a zároveň poslední barevné roli: to je další pohádka, která nás pravidelně baví o Vánocích. Příští rok oslaví již 70 let. Věděli jste, že krásné a hodné Marušce Mileně Dvorské v době natáčení bylo pouhých 15 let? Scéna, ve které má políbit chudého rybáře, se tak prý natáčela desetkrát, protože mladá herečka nevěděla, jak na to a styděla se před štábem.
Zdroje:
Autorský článek
https://www.vedomostni-kvizy.cz/quiz/gate/29
https://www.kudyznudy.cz/aktuality/21-nejhezcich-vanocnich-pohadek