Zní vám to povědomě? Zkuste zapátrat v paměti, kolikrát jste se při sexu v minulosti udělala vy, a kolikrát váš protějšek. Pokud to byl muž, tak pravděpodobně pokaždé nebo skoro pokaždé.

Moje kamarádka Laura se ráda seznamuje na Tinderu a nebrání se občasnému sexuálnímu dobrodružství, především pak s cizinci, kteří jsou zrovna na pár dní v Praze a chtějí si výlet zpestřit. Většinou se spolu sejdou v baru, dají si pár drinků, pak odejdou na hotelový pokoj. Laura se mi jednou přiznala, že si sex s neznámými muži sice užívá, je to něco nového a vzrušujícího, ale vyvrcholení by snad nepřišlo, ani kdyby si ji vzal na pokoj sám Ryan Gosling nebo James Franco. Prostě to nejde. Když měla dlouhodobý vztah, tak orgasmy mívala – svého přítele už nějaký ten pátek znala a on věděl, jak na ni. Jenže někdo, kdo ji zná pár hodin, ji zkrátka neuspokojí. A obvykle se o to ani nesnaží. V jejím hlase jsem zaslechla spravedlivé rozhořčení. Samozřejmě, sex není jen o orgasmu. Když se ale rozhodnu si nezávazně užít, pravděpodobně mě onen styk nebude uspokojovat emocionálně, takže by mohl alespoň fyzicky, ne?

A máme to tu zase – starý dobrý stereotyp, jenž praví, že ženy jsou citově založené bytosti, a nejsou schopny sexu bez lásky. Muži jsou oproti tomu od přírody rozsévači a je to pro ně přirozené. Pravda je, že to má každý jinak. Někteří muži nemají o sex bez citů zájem, některé ženy se při nezávazném dobrodružství cítí jako ryba ve vodě. A dosahují úžasných orgasmů. Jedná se především o ženy, které si umí bez okolků říct, co chtějí, a jak to chtějí.
U orgasmické propasti jde totiž v první řadě o to, jak společnost vnímá konvenční heterosexuální styk. Když jsem se v osmi letech rodičů zeptala, co je to sex, jejich odpověď zněla: pindík v pindulce. Penis ve vagíně. Později jsem dostala knížku „Pohlavní život“. Veliká dvoustrana zobrazovala ležící ženu, kterak pasivně přijímá průnik mužova pyje v misionářské pozici. Odmala je nám vtloukáno do hlavy, že sex znamená penetraci. Ve skutečnosti je to mnohem víc. Je to vzájemná intimita, doteky, polibky, kousání, olizování, prstění, orální sex, anální sex, hrátky s erotickými pomůckami… Ano, přesně tak – toto pojetí sexu mnohem lépe odpovídá něčemu, co by mohlo ženu dovést až k vyvrcholení.

Problém je, že si o tohle všechno obvykle musíme říkat. Není to v základní výbavě, je to něco „nadstandardního“. V láskyplném, zdravém vztahu by to mělao fungovat automaticky, ale pokud se však jedná o jednorázovou akci, anebo onen muž nebyl dostatečně edukován v oblasti ženské anatomie a fyziologie, nezažijeme s ním opravdovou rozkoš.

„Normální“ je líbání, osahávání, případně trocha orálního sexu, ale pak už rychle penis do vagíny. Chtít provozovat jen ty ostatní aktivity, bez penetrace, je považováno za divné. Spousta mužů si myslí, že opravdový sex je penetrace, to ostatní předehra. Ne! Je to plnohodnotný sex. Sex, při kterém není opomíjeno klíčové centrum ženské rozkoše – klitoris. Ekvivalent penisu. Orgán, který je mnohem větší, než si mnozí myslí, a z něhož vidíme pouze žalud jako takovou špičku ledovce.
Pouze vaginální stimulací dosáhne orgasmu dle studií mizivé procento žen, tak proč je penetrace tradičně považována za hlavní chod? Pokud má žena při penetraci orgasmus, obvykle to znamená, že se za a) sebeuspokojovala při aktu rukou a dráždila si klitoris, nebo za b) přizvala do ložnice vibrujícího kamaráda, nebo za c) měla partnera, který jí klitoris obstaral vlastnoručně. To bohužel není standard. Z mé zkušenosti ho muži občas jen tak lehce pohladí. Jak by se jim asi líbilo, kdyby ženy ignorovaly jejich penis?

Nedostatek rozkoše při intimních chvilkách s opačným pohlavím není naše chyba. Je to chybné nastavení společenských norem a nedostatek informací. To naštěstí nejsou věci, které by se nedaly změnit aktivním přístupem, otevřenou komunikací a sebeláskou, která nám nedovolí se spokojit s nekvalitním sexem. Nebo dokonce předstírat orgasmus. Pokud se projevíme, prokážeme velkou laskavost příštím generacím (u)spokojených žen.

Co tedy dělat? V první řadě je důležité si uvědomit, že sex není něco, co je třeba dokončit (což pro mnoho žen znamená dovést muže k orgasmu) – je to krásná chvíle mezi dvěma lidmi. Má smysl jen tehdy, pokud si to oba užívají a cítí se při tom komfortně.

Sama jsem nejednou zažila následující scénář: S někým se líbám. Je to skvělé, začínám být velice vzrušená a vlhnu. Poté dojde na doteky, polibky na krku, sání bradavek a podobné aktivity, které si nesmírně užívám. Vzrušení narůstá a začínám chtít něco víc. To přijde, když mi dotyčný stáhne kalhotky, začne mě orálně a manuálně uspokojovat. Jsem v nebi. Náhle přestane a chystá se na penetraci. Dojde k prvnímu průniku penisu do vaginy. Ach bože, to je skvělé! Po těle se mi rozline příjemné teplo a já jen vnímám to nádherné splynutí. Po chvíli muž začne přirážet rychleji. Někdy ho požádám, aby zpomalil, nebo se ujmu vedení. Tak jako tak se mi však po nějaké době stane, že se on buď velice rychle udělá, nebo akt pokračuje příliš dlouho a já tam dole přestávám být citlivá. Není to nějak nepříjemné, ale ke vzrušení to má daleko, spíš si tak pohodlně ležím a nechávám někoho, aby si tam dole užíval.
Dokážu pochopit, že v této fázi nejedna žena začne předstírat orgasmus. Buď ho předstírá proto, aby její vzdechy muže vzrušily natolik, že sám dosáhne extáze, nebo proto, že muž cíleně čeká na partnerčin orgasmus.

Možná si předtím někde přečetl ten známý blábol – „žena potřebuje čas. Pokud nedosáhla orgasmu, je to proto, že byl styk příliš krátký. Potřebuje minimálně 20 minut, ale spíš déle.“

Je smutné, kolik žen má v hlavě zakódované, že sex končí, když se udělá muž. Většina z nás není schopná se mezi přírazy jen tak zvednout a říct „dnes to stačilo, miláčku“. Chudák chlap, přece by ho bolelo, kdyby neejakuloval. Přitom právě pánové tohle dělají běžně – skončí, aniž by uspokojili partnerku. Anebo ji uspokojili, ale stejně skončí, až když poté sami dosáhnou vrcholu. Řekla bych, že to není kvůli tomu, že by byli sobečtí. Je ale těžké dělat něco jinak, než jak nám to od mala servírují filmy, knihy, média.

Změnit se to dá jedině naším vlastním přístupem. Pokud pro mě to, co zrovna v posteli dělám, není to pravé, a cítím, že bych si třeba radši pustila film, tak prostě přestanu a pustím si film. Samozřejmě je na místě to dotyčnému říct. Ano, může si to vzít osobně, nebo se naštvat. Proč ale pokračovat v něčem, co vám nepřináší uspokojení? Je to sex, ne luxování. Další krok spočívá ve sdělení svých potřeb druhému. Vysvětlit, co je třeba dělat, kam je třeba sahat, a jak, abych si to užila co nejvíc. Sdělte explicitně své představy a fantazie, mluvte na rovinu a použijte správnou terminologii – je vhodnější říci, že se mi líbí hlazení klitorisu navlhčeným prstem ze strany na stranu, než něco jako „chtěla bych, abys mi sahal tam dolů“. To totiž může znamenat ledacos. Co se týče například erotických pomůcek, někteří muži je považují za soupeře. Zde je třeba partnerovi vysvětlit jejich výhody a skutečnost, že jsou spíše týmovými hráči, než soky.

Jakmile vyjdete ze své komfortní zóny a rozbijete komunikační bloky, půjde vše jako po másle. Samozřejmě za předpokladu, že je partner ochotný o sexu otevřeně mluvit, a že mu nechybí chuť se učit novým věcem. Tohle všechno nemusí být vůbec zpočátku lehké, ale věřte mi – za spokojený sexuální život to stojí.

Orgasmic gap v číslech

Podle průzkumu časopisu Forbes dosáhne pokaždé orgasmu při masturbaci 39 % žen, při sexu však jen 6 %.

Podle studie značky Durex orgasmu nedosahuje 20 % žen, mužů pouze 2 %. Tři ze čtyř žen se nechaly slyšet, že při sexu nemají orgasmus.

30 % mužů ve studii uvedlo, že dovést ženu k vrcholu je nejsnazší přes penetrativní sex, přestože více než polovina žen naopak klitorální stimulaci zmiňuje jako klíčovou pro vyvrcholení.

Akademický časopis o sexuologii Archives of Sexual Behaviour zkoumal sexuální život více než 52 000 dospělých Američanů a zjistil, že při sexu zažívá vždy nebo téměř vždy orgasmus 95 % heterosexuálních mužů, ale pouze 65 % žen.

Zdroj:

@hrackypodlekacky