Byli první na ráně, pokud šlo o epidemii eboly, MERS i SARS, skloňovali jsme je v souvislosti s nedávnou pandemií covidu. Situace je však poněkud odlišná, než si mnozí představují.

Netopýři jsou vybaveni mnoha geny odpovědnými za antivirovou aktivitu a mají neustále „zapnuté“ antivirové mechanismy. To je pravděpodobně důvod faktu, že ačkoli se mohli nakazit virovou chorobou marburg i respiračními syndromy SARS nebo MERS, ve skutečnosti neonemocněli. Jakmile je tyto viry napadnou, netopýři mohou obratně modulovat svůj imunitní systém k jejich neutralizaci.

Zdroj: Youtube

Teorii, že by přímým kontaktem přenášeli viry na člověka, vědci odmítají. Shodli se na tom i v nové studii Telavivské univerzity v Izraeli, která potvrzuje, že netopýři mají vysoce účinný imunitní systém. Ten jim umožňuje vypořádat se poměrně snadno s viry považovanými za smrtelné pro jiné savce. Ve výsledcích výzkumu uveřejněného v prestižním iScience Journal vyvracejí mýtus, že netopýři představují riziko pro veřejné zdraví, a dementují tvrzení, že by měli být rezervoárem virů, včetně covid-19.

„Obecně jsou netopýři mylně považováni za rezervoáry mnoha nakažlivých nemocí pouze proto, že jsou sérologicky pozitivní, jinými slovy mají protilátky, což znamená, že nemoc přežili a vyvinuli si imunitní odpověď. Poté virus zcela překonali a odpoutali se od něj, a proto již nejsou jeho přenašeči,“ uvedla vedoucí studie dr. Maya Weinbergová. „Přestože se v mnoha případech u netopýrů pravděpodobně vyskytuje virus podobný lidskému patogenu, není patogenní pro lidi, a tudíž nestačí k tomu, aby byli považováni za rezervoár.“

Ani podle magazínu Horizon, který vydává Evropská komise a v němž jsou zveřejňovány výsledky nejnovějších výzkumů a inovace, nejsou netopýři přímými viníky pandemie. V úvahu připadá maximálně teorie, podle níž předek SARS-CoV-2 mohl pocházet z jistého druhu netopýrů, ten ho předal jinému živočišnému druhu, u něhož se z něj vyvinul právě SARS- -CoV-2, a tento mezihostitel ho pak přenesl na lidi.

Nestárnou ani nemají záněty

List však zmiňuje mnohem významnější fakta, která bychom v souvislosti s netopýry měli znát. Tito živočichové by nám ve skutečnosti mohli pomoci prodloužit život a bojovat s mnohými nemocemi. Obvykle totiž platí, že čím větší savec, tím déle žije. Nejdéle žijící netopýr by se tak měl dožívat asi čtyř let, jenže tito tvorové mohou žít i déle než 40 let. To z nich dělá nejdéle žijícího savce v poměru k velikosti těla.

„Zjistilo se, že geny, o kterých již víme, že souvisejí se stárnutím u lidí, jsou u netopýrů pozměněny. Tyto geny – a pravděpodobně další dosud neobjevené – hrají významnou roli v netopýřím boji proti stárnutí,“ uvádí magazín Horizon.

Jedním z jejich triků je třeba vytrvale „vytírat“ a likvidovat detritus neboli odumřelou hmotu obklopující buňky, tedy proces známý jako autofagie. Také si udržují telomery, čepičky na koncích chromozomů, které se během let postupně oddělují, což vede u všech ostatních savců ke stárnutí nebo rakovině. „Zcela výjimečné též je, že s přibývajícím věkem ve skutečnosti zvyšují údržbu své DNA, což je opak toho, co se děje u jiných savců,“ konstatuje prof. Ema Teelingová, významná genetička a profesorka z University College Dublin v Irsku.

Lidé s přibývajícími lety třeba trpí zvýšeným výskytem zánětů, což vede k degenerativním stavům, například revmatoidní artritidě. Ema Teelingová a její tým zjistili, že netopýři se některých genů zodpovědných za vznik zánětů zbavili, čímž u nich k podobným situacím nedochází.

Někteří vědci se domnívají, že netopýři si vyvinuli tyto unikátní mechanismy, aby byli schopni létat. Jsou totiž jediným savcem, který je schopen letu s vlastním pohonem, což vyžaduje hodně energie. Ve skutečnosti jsou však mnohé z těchto schopností i důvody jejich vzniku ještě neznámé.

Netopýrem ke zdraví

Když výzkumníci pochopí způsoby, jak se netopýři dokážou vyhnout různým onemocněním, mohly by se tyto poznatky promítnout do léčby humánní. „Mohou nás naučit, jak modulovat naše vlastní imunitní reakce, abychom se lépe vypořádávali s infekcemi,“ tvrdí Ema Teelingová, která je také přesvědčená, že až rozluštíme tajemství jejich věčného mládí, mnohé budeme schopni využít ve vlastní prospěch.

Realita je zatím taková, že na mnoha místech světa s prvními zmatenými výkřiky, že „covidem lidstvo nakazili netopýři“, probíhaly na nevinné živočichy doslova pogromy, byli zabíjeni a jejich kolonie vypalovány. Nicméně ty, kteří netopýry konzumují, chuť nepřešla. Začátkem dubna například německá policie zadržela muže z Pobřeží slonoviny, který z Belgie převážel dodávku pečených netopýrů.

Netopýři samotní zatím pokračují ve své nesmírně užitečné práci, kterou vykonávají pro tento svět. Zejména v tropických oblastech jsou hlavními opylovači, a právě díky nim si pochutnáváme na banánech nebo mangu. Rozptylují semena stovek rostlin. Pomáhají udržovat rovnováhu ekosystému. Regulují hmyz. Jeden netopýr dokáže každou noc zkonzumovat tisícovku komárů! Některým chutnají mšice likvidující úrodu, takže v místech, kde byly zakázány pesticidy, bývají důležitým nástrojem biologické kontroly. Jinde se zase živí hmyzem, který přenáší nemoci na člověka, jako jsou malárie nebo virus Zika. I tohle je pravda o netopýrech.

Zdroje:

Květy 2023-18

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7341951/

https://news.berkeley.edu/2023/08/30/bat-study-reveals-how-the-brain-is-wired-for-collective-behavior