Během pouhých sta let jsme se odklonili od biologicky podmíněné potřeby dostatečného spánku. Potřeby, kterou evoluce ‚pilovala‘ přes tři miliony let. Jenže dnes máme elektřinu a díky ní světlo, a tak dvě třetiny dospělých v rozvinutých zemích spí méně než doporučených osm hodin, konstatuje ve své knize Proč spíme (Jan Melvil Publishing, 2018) americký neurovědec a spánkový kouč Matthew Walker.

Přitom spíme-li méně než šest sedm hodin, ničíme si imunitní systém a následně se vystavujeme dvojnásobně vyššímu riziku vzniku rakoviny. Chronická spánková deprivace také přispívá k rozvinutí Alzheimerovy nemoci a dalších neurodegenerativních diagnóz, zvyšuje riziko vzniku cukrovky, ucpávání a kornatění cév a v neposlední řadě vede k tloustnutí. „Čím méně spíte, tím kratší máte život,“ shrnuje množství negativních dopadů nedostatku spánku americký vědec.

EPIDEMIE NEVYSPÁNÍ

Radikální úbytek spánku podle něj představuje největší zdravotní problém, s nímž se vyspělé země ve dvacátém prvním století potýkají. Světová zdravotnická organizace WHO mluví dokonce o epidemii nedostatku spánku napříč průmyslovými zeměmi.

Škodlivá je i takzvaná desynchronizace cirkadiánního systému, tedy stav, kdy se náš životní rytmus rozejde s objektivním střídáním dne a noci. To zažívá ve vyspělém světě stále více lidí, kteří ponocují nebo naopak – například kvůli směnnému provozu – vstávají za tmy. I když jste na takový životní rytmus zvyklí, váš organismus trpí.

Může za to hormon melatonin, který se tvoří za tmy v noci. Lidé, kteří netráví noc spánkem ve tmě, mají tohoto důležitého hormonu podstatně méně. „Melatonin organismus chrání, pomáhá mu se očišťovat od zplodin metabolismu naakumulovaných za celý den, takže narušení tohoto systému v dlouhodobém horizontu může hrát roli spouštěče u lidí s dispozicí k nějaké nemoci typu hypertenze, diabetu, deprese nebo spánkových poruch,“ vysvětlovala už dříve v Kondici důležitost sladění svých vnitřních a vnějších ‚hodin‘ fyzioložka Zdeňka Bendová. Zrádné je, že narušování biorytmů a nedostatek melatoninu nijak nebolí a člověk si ani neuvědomuje, jak zásadně a trvale svůj organismus huntuje. Účet za nevyspání nám tělo vystaví později.

Všichni se sice honíme za ‚zdravým životním stylem‘, ale místo dostatečného kvalitního spánku si dopřáváme litry kávy, které mají ošálit náš unavený organismus. „Spánek je přitom s ohledem na zdraví důležitější než pohyb a strava,“ upozorňuje Walker. Moderní společnost ale klade důraz na výkon, a ten přece nelze podávat, když spíme. Proto top manažeři, workoholici, studenti, rodiče malých dětí a jiní hledají způsoby, jak svůj organismus přelstít a vystačit si s minimem nočního odpočinku. Podle Walkera to je však veliký omyl.

VYSPANÝ = VÝKONNĚJŠÍ

Soustředěnost, kreativita, náladovost, bystrost, paměť – to jsou klíčové schopnosti nezbytné pro celou řadu zaměstnání. A jsou přímo úměrné množství a kvalitě spánku, který si dopřáváme. „Je proto paradoxní, že si firmy cení zaměstnanců, kteří jsou na e-mailu do jedné v noci, do kanceláře naklušou v šest ráno a za týden absolvují čtyři lety v pěti časových pásmech. Snížení produktivity práce důsledkem nedostatečného spánku přitom stojí velkou americkou firmu na jednom zaměstnanci skoro dva tisíce dolarů ročně,“ odkazuje Walker na nedávnou studii. Neurovědec proto nabádá: změňme náš přístup ke spánku. Dopřejme si ho, dopřejme ho ostatním. Jenže jak a kde začít?

Třeba tím, že firmy přestanou zvýhodňovat ‚skřivany‘, lidi, kteří rádi brzy vstávají, jsou nejčilejší dopoledne a chodí brzy na kutě. Těch je v populaci kolem čtyřiceti procent. Dalších třicet procent jsou ‚sovy‘, lidé, kteří si naopak rádi ráno pospí a fungují pozdě odpoledne a večer. Zbytek populace je někde mezi. A naše společnost, kde škola začíná v 8 hodin a spousta zaměstnání jakbysmet, ne-li ještě dřív, nahrává skřivanům a sovy znevýhodňuje.

SPÁNEK NAD ZLATO

Sovy na svůj biologicky nastavený rytmus dojíždějí i po zdravotní stránce. Musejí vstávat se skřivany a usnout dokážou až pozdě v noci, a proto více trpí chronickou spánkovou deprivací. „Častěji je tak postihují zdravotní potíže spojené s nedostatkem spánku včetně vyššího výskytu deprese, úzkosti, diabetu, rakoviny, infarktu a mrtvice,“ varuje neurolog. Proto by se podle něj měla například zavést flexibilní pracovní doba přizpůsobitelná všem chronotypům. Skřivani by chodili na sedmou na osmou, v poledne by se přidaly sovy, a zatímco by skřivani odešli odpoledne domů, sovy by do pozdních hodin pracovaly.

Velké bohaté firmy (Procter and Gamble, Nike, Google, Facebook a další) už důležitost spánku pochopily a vedle flexibilní pracovní doby najímají spánkové kouče, kteří mají vysoce postaveným manažerům pomoci zkvalitnit spánek. Zaměstnancům nabízejí zdarma kurzy spánkové hygieny i speciální odpočívací zóny, kde je možné dát si v erárním kokonu šlofíka.

Zdroje: