Hned zkraje je potřeba zmínit, že každá generace vyrůstá v jiném kulturním a sociálním prostředí, což do velké míry ovlivňuje jejich život. Je logické, že svět plný moderních technologií a sociálních sítí je jiný, než byl v době před nástupem internetu. Zatímco my, kterým je dnes daleko přes třicet, jsme v dobách svého dětství běhali celé dny venku a informace o světě sbírali hlavně od rodičů nebo kamarádů, dětství dnešních mladých se odehrávalo z velké části doma. U monitorů počítačů. Tenhle fakt může i za to, že se změnil způsob jejich komunikace a vnímání světa, což může být pro starší generaci někdy těžké pochopit. A funguje to i naopak. Schválně, jestli víte, kdo je to boomer? Možná jste někdy získali tuhle nálepku, aniž byste o tom věděli. Vážení, boomer je totiž vyjádření pohrdavé shovívavosti k příslušníkovi starší generace, který neví, co je in, není vůbec cool, patří do starého železa a ani nemá cenu snažit se mu něco vysvětlovat. Jestli tedy nechcete být boomer, možná stojí za to vědět, jaká dnešní generace ve skutečnosti je, snažit se chápat a respektovat její odlišnosti a hlavně – nesnažit se ji změnit.

Zdroj: Youtube

Mluví jinak

Čeština a její slovní zásoba se neustále vyvíjí a přejímá nové výrazy včetně slangů. Dnešní mladá generace může používat slova, emoji nebo zkratky (jako třeba WTF? – What The Fuck?), které se nám zdají být jako z jiného světa, což může prohlubovat komunikační bariéry a pocit neporozumění. Slovní zásoba nové generace často pochází z angličtiny nebo je navázaná na moderní technologie a zejména sociální sítě. Pokud chcete lépe porozumět mladé generaci, lepší než protáčet oči v sloup z jejich mluvy je se ji naučit. Tak třeba „bestie“ není označení pro zlé zvíře, ale nejlepší kámošku. Když je něco „slay“, znamená to, že se nám to povedlo. Když někoho „crushuju“, líbí se mi, ale neví o tom. „Nevibovat“ znamená necítit se na něco, „flexit“ zase snažit se udělat na někoho dojem. “Chillovat“ je užívat si pohodu a „cringe“ znamená pocit, který máme při pohledu na něco fakt trapného (třeba nepovedené video rádoby youtubera).

Mají jiné ideály

Pamatuju si dobu, kdy jsem se coby dítě těšila na každé víkendové ráno, které se neslo ve znamení sledování televize. V sobotu dopoledne se vysílaly animované pohádky, neděle ráno patřila hudebnímu pořadu Eso. Pokud jste ho prošvihli, čekali jste na várku zahraničních videoklipů celý další týden. Na chalupě nám špatně fungoval signál, takže jsem si musela vybrat, jestli chci v televizi vidět buď hýbací obrázky, nebo slyšet hlas mých oblíbených zpěváků. Mít oboje bylo nemožné. Dnešní generace je od dětství zvyklá na YouTube, který je k dipozici 24 hodin denně.

Youtubeři a streameři, kteří tvoří obsah, jsou novodobé hvězdy. Navíc dospívajícím dávají možnost s nimi komunikovat, sdílet zážitky, postřehy, reagovat na dění kolem. „Komunikace mezi youtubery a diváky se tak stává oboustrannou, přestože mezi nimi pravděpodobně nevznikají žádné hluboké přátelské vztahy. Právě interaktivita YouTube může být jedním z důvodů jeho atraktivity,“ tvrdí psycholožka Lenka Dědková z Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny. Hlava mi to nebere, ale u některých youtuberů (a hlavně youtuberek) vedou ve sledovanosti videa, ve kterých si před kamerou čistí zuby a vaří kafe nebo rozbalují nákup z Lidlu či drogerky, případně se jen tak líčí u zrcadla. Nic hlubokého za tím nehledejte, na Youtube se prostě odehrává všelicos, včetně úplně obyčejných střípků z každodenního života. Mladí si tam chodí nejen pro zábavu, informace a vzrušení, ale i pro odreagování, u kterého se nemusí dělat nic - ani přemýšlet. A nutno říct, že tohle přece občas potřebujeme všichni (proč bychom jinak sledovali stupidní nekonečný seriál při žehlení?).

Nechtějí se usadit

Objevovat, cestovat, poznávat, seznamovat se. Vytvářet si "rodiny" na základě hlubokých vazeb s lidmi po celém světě – i to jsou pro mileniály hodnoty, které převyšují nad tradičním obrázkem toho, jak by to mělo být. Tedy najít si po škole práci, vydělat na hypotéku, najít si životního partnera a pak s ním založit rodinu. Generace Z chce od života mnohem víc. A proč vlastně ne? Dnešní možnosti se jeví jako neomezené, a upřímně – na co jednou budete spíš vzpomínat? Na dennodenní chození do kanceláře, kde vás štve šéf a otravují kolegové, nebo na destinace, které navštívíte, a lidi, které tam potkáte? I proto tíhne mnoho mladých lidí k práci takzvaných digitálních nomádů. Cestují po světě, usadí se, kde se jim zrovna líbí a pracují z kaváren nebo pláží. Neznají pracovní šichtu od 9 do 17, jejich práce je většinou baví, protože je kreativní. Často spravují sociální sítě nebo webové stránky klientů a zaměřují se na on-line marketing, vytváření digitálních kampaní a podobně.

Mají přehnané sebevědomí

Nebojí se otevřeně mluvit o svých pocitech, vyjádřit svůj názor a stát si hrdě za svým. Je to ale špatně? Podle mě nikoli. Do života jsou dnešní mladí rozhodně lépe vybavení než třeba naše babičky, kterým bylo vštěpováno: „Sedávej panenko v koutě, když budeš hodná, najdou tě.“ Jenže tak to nefunguje, a kdo chce mít úspěch, musí být taky průbojný a mít ostré lokty. Sebevědomí mladého člověka se dnes ale rychle přejmenuje na narcismus nebo aroganci. Pokud jste mladí a věříte svému nápadu, starší generace vás někdy může odrazovat se slovy, že je potřeba nejdřív se pilně učit a sbírat zkušenosti.

Jenže: představte si, že vyrůstáte ve světě, kde máte přístup k technologiím, které vám umožní učit se cokoli a kdykoli jen chcete. Proč byste si tedy jako mladý člověk nebyl jistý svojí schopností uskutečnit cokoli, co máte v hlavě? Přetavit sny v realitu? Nám k tomu možná kdysi chyběla odvaha, to ale neznamená, že bychom dnešní generaci neměli spíš podporovat, než ji v jejích plánech odrazovat. Tak přestaňme závidět to, co jsme sami neměli, a naučme se být vstřícní.

Chtějí mít něco jen svého

Třináct procent zástupců generace Z má svůj vlastní byznys. Pro mileniály je neskutečně důležité mít něco vlastního. Něco, co je jen jejich nápad, co den za dnem realizují a do čeho vkládají energii, čas i peníze. Ať už se jedná o osobní blog, e-shop nebo start-up s plnohodnotným podnikáním, mileniálové se chtějí vymezovat způsobem, který není zastíněný vlivem rodičů, učitelů nebo jiných autorit.

Co říci závěrem? Snad jen to, že komunikace a snaha o porozumění jsou zlatým klíčem k překonání předsudků a vytvoření vzájemného respektu mezi různými generacemi. Žijeme přece na stejné planetě, tak proč si to tu kazit kvůli nějaké generační propasti? Pojďme spíš hledat způsob, jak si to tu společně všichni dohromady užít a vzájemně se obohatit. Každý může tomu druhému něco předat, ať je mu 15 nebo 50.

Zdroje: