Zatímco multitasking, schopnost dělat více věcí najednou, pomalu ale jistě vychází z módy, do popředí se dere mindfulness. Anglický výraz se do češtiny překládá jako všímavost. „Někteří lidé si toho dosud nevšimli, ale ve skutečnosti neexistuje rozdíl mezi vámi a vaším počítačem. Jsme biologičtí roboti,“ říká trochu provokativně světoznámý autor duchovní literatury, guru meditace a propagátor všímavého způsobu života Deepak Chopra. Naráží tím na možnost, která se nám všem otevírá – zpochybnit naše zautomatizované vzorce chování a pomocí všímavosti pozvat do každodenního života nové vjemy, prožitky, myšlenky a emoce.

BIOLOGIČTÍ ROBOTI

„Asi 95 procent toho, co tvoří člověka středního věku, je sledem v podvědomí uložených programů, které se zautomatizovaly,“ píše ve své knize Zbavte se zvyku být sami sebou řečník a badatel Joe Dispenza. „To znamená, že ti, kterým je přes pětatřicet, se už memorováním naučili vybranou množinu typů chování, postojů, názorů, emocionálních reakcí, zvyků, dovedností, asociativních vzpomínek, podmíněných reakcí a percepcí, jež jsou nyní naprogramovány v jejich podvědomí. Tyto programy nás řídí,“ uzavírá Dispenza.

Řízení auta, čistění zubů, cesta do práce, přejídání se ve stresu, obavy z budoucnosti, posuzování přátel, hořekování nad životem, obviňování rodičů, nevíra v sebe sama, setrvávání ve stavu chronického neštěstí či chronického stresu a napětí… to všechno je výsledek lety naučených myšlenkových a emočních schémat, které zformovaly v těle konečnou množinu automatických programů. Dokazují to stále početnější studie lidského mozku. Podle neurovědců máme daný počet neuronů, s tím nic nenaděláme. Co ale můžeme ovlivnit, jsou spoje mezi nimi, právě ty určují repertoár našich podvědomých programů. Dobrá zpráva je, že počet neuronových spojů můžeme meditací všímavosti zvyšovat. Nikdy není pozdě začít s tréninkem mindfulness.

POZOROVATELEM BEZ POSUZOVÁNÍ

Všímavost znamená uvědomovat si to, co se děje v přítomném okamžiku, je to specifické zaměřování pozornosti na přítomný okamžik bez očekávání, posuzování, hodnocení a snahy o kontrolu nebo změnu. Důležitou součástí je přijetí neboli akceptace toho, co se právě děje. Jenže jak lze přijmout to, že nás bolí záda, pravidelně nás navštěvují úzkosti nebo nás právě do běla rozzuřili děti či partner?

„Když vás naštve třeba šéf, je podstatné zůstat všímaví k sobě a pozorovat, co to ve vás vyvolává – že jste se celí opotili, buší vám srdce, že mu chcete dát pěstí, že vás bolí žaludek, že vnímáte křivdu… Tím, že si svoje pocity, myšlenky a emoce uvědomujete, získáváte odstup od situa ce, vhled a větší kontrolu nad tím, co se ve vás děje. Z tohoto uvědomění pak můžete rea govat jinak, lépe na situace a výzvy, které život přináší,“ vysvětluje zakladatelka Českého mindfulness institutu, lektorka všímavosti Marcela Roflíková. K tomu, aby se vám taková dovednost dostala pod kůži, tedy aby se vybudovaly nové neuronové spoje, je zapotřebí trénink.

VÝCVIK VŠÍMAVOSTI

Mezi lidmi jsou rozdíly ve všímavosti, tedy ve schopnosti uvědomovat si například svoje tělo, myšlenky, emoce, svoje chování nebo chování a emoce druhých. Každý však může schopnost všímavosti rozvíjet a zlepšovat právě prostřednictvím praktikování technik všímavosti v každodenním životě. K tomu slouží formální praxe – kurzy mindfulness učí vyčlenit si pravidelně v každém dni prostor pro všímavé zastavení se.

„Nejprve je třeba osvojit si základní techniky všímavosti – všímavost k dechu, tělu, ke zvukům či myšlenkám, emocím,“ popisuje náplň osmitýdenního základního kurzu všímavosti Marcela Roflíková.

Výcvik vytváří nové spoje mezi neurony v mozku, díky tomu se oslabuje síla autopilota, na kterého většina z nás jede, a otevírají se nové možnosti vnímání a prožívání. Je vědecky dokázáno, že toto se děje už po přibližně třech týdnech tréninku.

„Osmitýdenní výcvik dává příležitost zapracovat formální mindfulness praxi do rytmu každodenního dne. Všímavost se tak stane pevnou součástí našeho života,“ popisuje Roflíková a dodává, že někteří lidé se na tréninky mindfulness po nějaké době i vracejí, aby si návyky oprášili.

Přestože techniky všímavosti jsou obecně prospěšné pro každého bez rozdílu věku, existují stavy, kdy se trénink mindfulness nedoporučuje. „Jsou to diagnostikované akutní psychózy, schizofrenie, maniodepresivní stavy, neurózy. Stejně tak v těžkých životních obdobích, když se rozvádíte, umřel vám někdo blízký nebo vám diagnostikovali rakovinu či jinou vážnou nemoc, není dobré vrhat se do tréninku, ale počkat, až akutní situace odezní,“ varuje Roflíková.

Zdroj:

https://www.mindfulness-institut.cz/