Kdo jsou mileniálové? Jedná se většinou o děti rodičů narozených v poválečných letech, tzv. baby boomers. Chápe se jako následovník generace X a generace MTV. Kromě označení mileniálové si vysloužila i další názvy, například internetová generace nebo generace Y a spadají tam lidé narození v letech 1981-2000.

Je to první generace, která získala vzdělání v demokratických poměrech, masově se vzdělávala v angličtině a ač to nejsou digital-natives a nenarodili se s tabletem v ruce, s internetem a digitálními technologiemi pracují od mládí a vyznají se. Vyrůstali v době, kdy do Česka postupně pronikala západní kultura a užívali si veškeré vymoženosti a novinky. Johana Fundová symbolicky zmiňuje třeba cheeseburger od McDonald’s nebo zmrzlinu od Family Frost, šusťáky a ledvinky, časopis Bravo a seriál Divoký anděl. A samozřejmě první mobilní telefon, zmiňuje web Prozeny.

Zdroj: Youtube

Mileniálové v práci

Jednou z často zmiňovaných generací jsou mileniálové, kteří aktuálně dominují na pracovním trhu. Personální manažeři často úpí, jak si mileniálové nárokují volnou pracovní dobu, jako by to bylo ústavní právo. A uzurpují si právo na 3 K. Plat sto tisíc (kilo), služební vůz (kára) a klid. Marketéři si lámou hlavu, jak přitáhnout do obchodu někoho, kdo nakupuje jen online. Údajně jsou také líní a pohodlní.

Mileniálové, kteří byli vychováváni pod heslem "jdi za svými sny" a bylo jim řečeno, že jsou výjimeční, mají tendenci být sebevědomí. Ačkoli se jedná z velké části o pozitivní rys, sebevědomí generace mileniálů může někdy přerůst do oblasti oprávněnosti a narcismu. Proto se také někdy přezdívají jako generace „já, já, já.“

Jedním z uváděných důsledků optimismu mileniálů je vstup do dospělosti s nerealistickými očekáváními, což někdy vede k rozčarování.

Není mileniál jako mileniál

Generaci mileniálů v současné době reprezentují mladí dospělí, kteří v průběhu posledních pár let dokončili vysokou školu nebo mají za sebou prvních několik let pracovního života. Často jsou ještě dotováni rodiči, s nimiž žijí ve společné domácnosti. Láká je mnoho příležitostí k cestování a široký výběr možností dalšího směrování jejich životní cesty. Případné založení vlastní rodiny je pro ně nepředvídatelná budoucnost.

Mezi 18letým a skoro 40letým člověkem se jistě najde pár rozdílů. Takže je třeba mileniály rozdělit. Říkejme jim třeba staromileniálové a mladomileniálové. Ti druzí jsou narozeni až v devadesátých letech, je jim tedy mezi 18 a 28 lety. Ostatně v Česku se mileniály nazývají ve většině případů právě mladomileniálové. Tedy ti, kteří jsou narození po listopadové revoluci.

Zmatky a nejasnosti ohledně toho, kdo jsou vlastně mileniálové, vznikají hlavně proto, že kromě generačního rozdělení se občas jedná o kulturní, sociální nebo finanční srovnávání. Můžete mít pětatřicátníka, který nosí superslim džíny a na zádech cool baťůžek, půl roku pracuje z pláže a místo piva pije prosecco. Takový člověk je mileniálovější než usedlá pětadvacátnice, která pracuje na poště a večer kouká na Ordinaci.

Nicméně lze říci zhruba toto: Mladomileniálové jsou přelétavější, roztěkanější a nestálejší – jak v postoji ke společnosti, tak ke komerci. Naproti tomu staromileniálové mají větší příjmy a jsou o poznání konzervativnější, začínají se usazovat.

Rozdíl mezi mileniály a jejich rodiči

Nejzásadnější rozdíl mezi generací X a mileniály (generace Y) je ve vzdělání. V generaci Y je výrazně větší podíl lidí, kteří vystudovali vysokou školu. Manželství láká mileniály mnohem méně než jejich rodiče. Je to druhý nejvyšší mezigenerační rozdíl po zmíněném vzdělání. „Vidíme dramatický nárůst svobodných lidí, například u žen je to více než dvojnásobek. To může souviset i se zmíněným vyšším vzděláním. Ženy mají po vystudování větší motivaci se uplatnit na trhu práce, než hned zakládat rodinu,“ vysvětluje pracovník think-tanku IDEA Šoltés pro iRozhlas.

S uzavíráním manželství souvisí i pořizování dětí. Podle Šoltése jsou mileniálové méně často rodiči. Z dat ale nelze vyčíst, jestli je to menší ochotou mít děti, nebo odkládáním rodičovství do pozdějšího věku.

Se zvýšenou snahou mileniálů o dobré pracovní uplatnění zřejmě souvisí také častější stěhování z vesnic do měst. Zatímco v generaci X bydlelo v Praze nebo jiném krajském městě 27 procent lidí, u generace Y to bylo už 31 procent.

Generaci mileniálů v současné době reprezentují mladí dospělí, kteří v průběhu posledních pár let dokončili vysokou školu nebo mají za sebou prvních několik let pracovního života. Často jsou ještě dotováni rodiči, s nimiž žijí ve společné domácnosti. Láká je mnoho příležitostí k cestování a široký výběr možností dalšího směrování jejich životní cesty. Případné založení vlastní rodiny je pro ně nepředvídatelná budoucnost.

Naproti tomu pro generaci Baby boomers, které dnes reprezentují rodiče mileniálů, bylo osamostatnění po ukončení studia a následné založení rodiny jednou z priorit, ne‑li přímo samozřejmostí. Ve své rodičovské roli jsou často označovaní jako helikoptéroví rodiče: vůči svým potomkům se chovají ochranitelsky, dělají za ně řadu věcí, které by zvládli i sami, ale tito rodiče se ze strachu nebo jiných pohnutek snaží své děti všemožně ochránit. Před čím? Často před světem, který sami vnímají jako nebezpečné místo, kde za každým rohem něco číhá.

Zdroj:Psychologie, iRozhlas, Flowee, ProZeny