Moje matka porodila mého bratra, své první dítě, v devatenácti letech, hned poté, co odmaturovala. Psal se rok 1979. Zatímco z dnešního pohledu jsou holky do dvaceti let v podstatě ještě puberťačky, které se teprve rozhodují o tom, co by chtěly v životě dělat, za dob normalizace běžně zakládaly rodinu. Jen se zeptejte své maminky – pravděpodobně vám řekne, že od 50. do 80. let minulého století byly pětadvacetileté slečny, které se neprovdaly a neměly děti, považovány společností za „staré panny“, v porodnicích pak na třicetileté rodičky nahlíželi jako na „staré, rizikové matky“. Prostě to tak bylo. A není se moc čemu divit. Povědomí o antikoncepci bylo mizivé (dívky většinou získávaly informace o tom, jak se dělají děti, od svých vrstevnic), a podmínky pro seberealizaci žen minimální. Cestovat se nemohlo, podnikat se nesmělo a žádná závratná kariéra ženy tehdy nečekala.

Zdroj: Youtube

Čtyřicetileté babičky

Zatímco ještě před třiceti lety bylo celkem běžné, že se ženy krátce po čtyřicítce stávaly babičkami a v padesáti odcházely do zaslouženého důchodu, dnes není výjimkou, že čekají své první dítě. Pro příklad nemusíme chodit daleko, i v českém šoubyznysovém rybníčku se najdou ženy, které si pořídily potomka mezi 40 a 50 lety. Tak třeba zpěvačka Olga Lounová, zakladatelka nadace Kapka naděje Vendula Pizingerová, topmodelky Adriana Sklenaříková a Petra Němcová, zpěvačka Martina Pártlová a mnohé další. Jednak je to dáno tím, že ženy dlouho upřednostňují kariéru před mateřstvím nebo nemají štěstí při výběru partnera, jednak za mateřství často vděčí reprodukční medicíně, která je dnes na vysoké úrovni.

V 55 letech „vetchou stařenou“

Jak se vlastně změnil pohled na stáří ženy v průběhu dějin? Odpověď najdeme třeba v knížce Babička spisovatelky Boženy Němcové, kterou napsala na základě vlastních vzpomínek na matku její matky. Ačkoli ji popisuje jako vetchou stařenu s bílými vlasy, v době, kdy babičku dcera Terezie pozvala k sobě do Ratibořic, jí bylo 55 let! Což je věk, ve kterém dnešní ženy mohou vypadat pořád k světu, jsou atraktivní, mají své zájmy, sportují, cestují a pokud nevychovávají dítě školou povinné, užívají si život plnými doušky! Žijeme zkrátka úplně jinak než tomu bylo v průběhu minulých staletích a i pohled na ženu jako matku se pochopitelně výrazně proměnil.

Ještě do 19. století byly ženské role často omezeny jen na domácí práce (takzvané udržování rodinného krbu), rození a výchovu dětí a opečovávání potřeb svých manželů. Jen málo žen mělo přístup ke vzdělání nebo příležitostem mimo domov. Běžné bylo i to, že poté, co se žena v nízkém věku provdala, rodila děti doslova jako o závod. Rodiny měly běžně pět až deset dětí, které ale ve velké míře umíraly v nízkém věku.

Průměrný věk rodičky byl 27 let

Jak uvádí Česká televize, nová genetická metoda umožnila vědcům popsat velmi přesně, v jakém věku měli lidé dříve děti. Výsledky ukázaly, že desítky tisíc let se náš druh v tomto ohledu prakticky neměnil. Přelom přinesla až civilizace. Studie, která využila mutací DNA, odhalila, že průměrný věk, kdy lidé měli děti v průběhu posledních 250 tisíc let, je 26,9 roku. Vědci zjistili, že věk rodiček se v průběhu času dlouho nezvyšoval a byl omezen hlavně vysokou pravděpodobností toho, že žena při porodu přijde o život. Porod skutečně představoval, a to ještě na začátku minulého století, událost na pomezí života a smrti.

Domácí porody byly běžnou praxí

Rodilo se doma, bez zdravotní péče, jen za pomoci porodní báby. Ženy při porodech kvůli komplikacím běžně vykrvácely. Jak uvádí známá historička, profesorka Milena Lenderová, která se na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice zabývá dějinami každodennosti a postavení žen, v porodnicích prý rodily většinou svobodné matky, které se ocitly na okraji společnosti. Získaly zde základní zaopatření zdarma. Své děti po porodu zpravidla odkládaly do nalezince. Musely ale souhlasit s tím, že porodům budou přihlížet žačky porodnických kurzů, budoucí báby, a také medici. Rodička v porodnici, ze které se stalo klinické pracoviště, byla prostě učebním materiálem. I díky tomu se ale mohlo porodnictví ustavit jako autonomní lékařský obor.

Čtyřicetileté matky jsou dnes v pohodě

Zatímco gynekologové dnes ženám radí, aby těhotenství zbytečně neodkládaly a prvního potomka měly pokud možno před 35. narozeninami (z důvodu poklesu plodnosti a šance na pozdější otěhotnění), setkávám se osobně se spoustou žen, které jsou i před čtyřicítkou úplně v pohodě s tím, že dítě ještě nemají. Přitom ho plánují, jen „až na to bude vhodná příležitost“. Někdy dávají přednost cestování, rozjíždějí firmy, chtějí se věnovat byznysu nebo vlastním projektům, nebo zkrátka jen nenarazily na budoucího otce svých dětí. Tyto ženy vypadají velmi dobře, jsou aktivní a jejich věk byste odhadli jen stěží. Na druhou stranu, příroda se botoxem ošálit nedá. Produkce vajíček zkrátka s věkem klesá, ať se nám to líbí, nebo ne. Těhotenství ve vyšším věku má prokazatelně celou řadu rizik. Například pravděpodobnost, že žena porodí dítě s Downovým syndromem, je v 25 letech 1 ku 1350, ve 34 letech 1 ku 450 a ve 40 letech 1 ku 100. Také hrozí několikanásobně vyšší riziko potratu a častěji se může vyskytovat i těhotenská cukrovka, poruchy dýchání a vysoký tlak. S věkem matky zároveň stoupá i riziko předčasného porodu.

Starší mámy mají životní zkušenosti

Abych nebyla jen skeptická, pozdější těhotenství může mít i řadu výhod, a to zejména psychologického rázu. Ženy ve vyšším věku často mají větší emoční zralost a životní zkušenosti, což může přispět k větší stabilitě a emocionální připravenosti na mateřství. „Kolem čtyřicítky je žena emočně i životně zralá a existuje velký předpoklad, že výchova dítěte i celá péče o něj bude probíhat ve větším klidu, spokojenosti a radosti. Matka může zúročit všechny své zkušenosti, to, jak zná sama sebe i partnera,“ vysvětlil pro web Novinky.cz psycholog Boris Štepanovič. Reprodukční medicína navíc udělala v posledních letech značné pokroky, a dnes tak mohou otěhotnět i ženy, u kterých by to před deseti lety bylo jen stěží možné.

Věk je jenom číslo?

To, že české matky stárnou, je holý fakt. Podle stránek Českého statistického úřadu měla v roce 2000 matka narozeného dítěte věk v průměru 27 let. V roce 2005 už to bylo 29 let, v roce 2010 přesáhl průměrný věk rodiček hranici 30 let a v roce 2017 překročil hranici 31 let. V roce 2020 české ženy rodily průměrně ve věku 31,3 roku.

Jak napovídají dlouhodobé statistiky, do roku 2005 nepřekročily nejstarší matky v Olomouckém kraji věkovou hranici 45 let, poté se jejich věk začal postupně zvyšovat. Maminky, kterým je 50 let, se ve statistikách objevují v posledních zhruba sedmi letech. To ale není nic proti nejstarší rodičce na světě, kterou se stala Indka Erramatti Mangamma, které bylo 73 let, když díky umělému oplodnění porodila své první děti – dvojčata.

Je to dobře, nebo špatně? Na to má každý pochopitelně jiný názor. Faktem ale je, že dnešní doba je díky všem vymoženostem natolik fascinující, že v ní mohou (i když s pomocí reprodukčních klinik) porodit zdravé dítě i ženy ve věku, v němž před 150 lety běžně umíraly, pokud se ho vůbec dožily.

Zdroje:

  • https://www.czso.cz/csu/xb/vek-rodicu-deti-narozenych-v-jihomoravskem-kraji-v-roce-2020
  • https://ff.upce.cz/milena-lenderova-jak-se-zilo-zenam-pred-150-lety
  • https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3556917-zeny-rodily-desitky-tisic-let-ve-stejnem-veku-zlom-prisel-s-civilizaci-ukazal-vyzkum
  • https://www.novinky.cz/clanek/zena-deti-drive-babickami-dnes-matkami-aneb-kdyz-zena-porodi-dite-po-ctyricitce-271116
  • https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/olomoucky-kraj-porodnost-statistiky-vek-rodicek-matky-umele-oplodneni.A200713_558962_olomouc-zpravy_stk