Až 1,35 milionů Čechů pravidelně užívá psychoaktivní léky. Znepokojivé údaje zveřejnila v roce 2021 Zpráva o problematickém užívání psychoaktivních léků Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti. Z toho je 900 tisíc uživatelů žen a 430 tisíc mužů. Ženy jsou tedy k zahánění problémů pomocí léků na předpis mnohem více náchylnější. Většinou se jimi snaží řešit bolesti, úzkosti nebo problémy se spánkem. Málokdy si ale uvědomují, že se pohybují na příliš tenkém ledě, který je může celkem snadno dostat až do kolotoče závislosti.

Zdroj: Youtube

„Co se týče rizikového užívání psychoaktivních léků, jde o jedinou kategorii návykových látek, u které ženy představují početnější skupinu. Uživatelek je v tomto ohledu až dvojnásobek oproti mužům. V součtu se pak bavíme o 2 % populace, která psychoaktivní léky užívají na denní nebo téměř denní bázi,“ varuje Ladislav Dékány, odborný garant Národní linky pro odvykání.

„Nemůžete spát? Není problém, předepíšu prášky.“

Z vlastní zkušenosti vím, že v Česku není problém, aby vám praktický lékař předepsal léky téměř na cokoli, aniž by s vámi probíral i alternativní možnosti, jak s aktuálními problémy bojovat (ať už se to týká poruch spánku, nebo třeba psychického vyčerpání). Samozřejmě budou existovat výjimky, nicméně faktem je, že valná většina uživatelů v České republice získává psychoaktivní léky oficiální cestou – tedy od svého lékaře. Jiným způsobem si pak tyto léky obstarává asi desetina uživatelů. „Těmi vůbec nejčastěji předepisovanými léky jsou léky na bolest (analgetika), léky na spaní (hypnotika) a léky na psychickou tenzi a úzkost (anxiolytika). Konkrétně jde o benzodiazepiny, opioidy, Z-hypnotika,“ říká Ladislav Dékány.

Teenageři se chtějí dostat do nálady

Národní linka pro odvykání varuje zejména před nebezpečným kombinováním psychoaktivních léků s alkoholem. Jednou z nejohroženějších skupin jsou přitom děti a mladiství. Ti často kombinují i několik léků najednou a pro zesílení účinků je zapijí vínem, vodkou nebo jiným alkoholem, což může mít devastující účinky. „Znepokojuje nás fakt, že se mezi českými teenagery často objevuje zneužívání

psychoaktivních léků za účelem dostat se tzv. do nálady. To se nejčastěji děje kombinací léku s alkoholem nebo jinou návykovou látkou, přičemž takový koktejl může mít často až fatální zdravotní dopady, jako například poškození vývoje mozku nebo dalších jeho funkcí,“ varuje odborný garant Národní linky pro odvykání.

Závislost vzniká i na volně prodejných lécích

I některé běžně dostupné léky přitom mohou být při vysokých dávkách nebezpečné. U léků proti bolesti a horečce s obsahem paracetamolu může být toxická dávka navíc už poměrně nízká. „Za Linku bezpečí mohu konstatovat, že celkově s námi děti a mladiství v loňském roce problematiku závislostí řešili ve 454 případech, což znamená 2% nárůst oproti roku 2021. Snadnou dostupnost léků na bolest vnímáme jako velmi rizikovou zejména proto, že jsou v mnohých případech používány k sebevražedným pokusům,“ uvádí Mgr. Kateřina Lišková, vedoucí odborných služeb Linky bezpečí.

Senioři nejčastěji sáhnou po lécích na spaní

Problematické užívání léků z kategorie hypnotik, tedy léků na spaní, se pak nejčastěji týká seniorů ve věku přes 65 let. Ti častěji trpí bolestí, špatným spánkem nebo úzkostí a psychoaktivní léky pro ně představují poměrně rychlé řešení. Jenže i tady hrozí riziko nadužívání nebo zneužívání. „Léky sice zbaví jedince symptomů, ale podstata problémů může přetrvávat. Vyřešit ji může být časově náročné, a proto se psychoaktivní léky jeví jako skvělá volba. Jenže lidé si neuvědomují, že některé léky jsou indikované jen na krátkodobé překlenutí obtíží, rozhodně ne na dlouhodobé užívání,“ zdůrazňuje Ladislav Dékány.

Pacienti si prý také běžně zvyšují dávky nebo jejich frekvenci a snadno ztrácejí nad užíváním kontrolu. Když pak prášky vysadí, následuje nepříjemný „absťák“.

Kde je tedy chyba? Proč nám lékaři běžně předepisují prášky jako bonbony?

Lékaři nás odbývají, nemají čas

Za jednu z hlavních komplikací považuje Národní linka pro odvykání nedostatek času lékařů a jejich pracovní vytížení. Ve snaze poskytnout rychlou pomoc se prý lékaři dostávají do situace, kdy léky předepisují na příliš dlouhou dobu, čímž podporují riziko, že pacient začne nad užíváním ztrácet kontrolu nebo se mu začne rozvíjet syndrom závislosti. Roli může hrát i nedostatečná edukace. Mnoho lidí vkládá důvěru ve svého lékaře, který jim léky předepíše, a nemusejí si ani připouštět, že by jim předepsané léčivo mohlo škodit, či dokonce způsobit závislost.

„Asi u 200 tisíc pacientů si jsou zejména praktičtí lékaři vědomi, že jejich pacient má problém s užíváním psychoaktivních léků. Alternativy přitom existují, a to v podobě jiných léčiv, s menším potenciálem pro zneužití, či psychoterapie,“ říká adiktolog.

Je proto dobré mít na paměti, že v první řadě by se měla řešit příčina našich problémů, nejen jejich příznaky. A že vždycky existují i šetrnější cesty, než je zobání chemie. Vyzkoušet můžete bylinky, psychohygienu, terapii u psychologa nebo úpravu životního stylu.

Zdroje: