1. Tvar

Rozpoznání hub podle tvaru a může být dobrým startovním bodem. Například hřiby jsou obecně jedlé a mají charakteristický tvar s masitým kloboukem a robustní nožičkou. Ale pozor, některé jedovaté houby mohou mít podobný vzhled jako jedlé. Může se tedy snadno stát, že houba vypadá téměř totožně, jako ta jedlá, ve skutečnosti je ale jedovatá. V dnešní moderní době už s sebou nemusíte tahat atlas hub, stačí si stáhnout do telefonu příslušnou aplikaci, houbu vyfotit a přečíst si, o co se pravděpodobně jedná.

Zdroj: Youtube

2. Barva

Není to úplně dokonale podložené pravidlo, naše babičky ale říkaly, že čím je houba krásnější a barevnější, tím pravděpodobněji bude i jedovatá. Tudíž krásně pestrobarevným houbám se raději vyhněte.

3. Lupeny, trubičky, hřiby

Pod kloboukem mohou být lupeny, nebo trubičky. Lupeny bývají častěji u jedovatých druhů, ale pozor, ne vždy to platí! Trubičky nacházíme například u jedlých hřibů. Vždy je ale důležité se poradit s odborníkem, jestli se opravdu jedná o jedlou houbu, nebo jste si ji spletli s něčím jedovatým.

3. Vůně a chuť

Některé jedovaté houby mají specifický a nepříjemný pach. Jako vždy ale platí pravidlo, že pokud si nejste stoprocentně jisti, jestli je houba jedlá, raději ji nechce být.

4. Výskyt

Houby rostou v různých typech prostředí - například v lese, na loukách, na pařezech atd. Některé jedlé houby mají specifické preferované prostředí, a pokud toto víte, může vám to pomoci je identifikovat.

5. Dobrá společnost

Úplně nejlepší variantou, jak se začít orientovat v různých houbách, je vyrazit na houby s někým zkušenějším. Žádný atlas vám nepředá tolik znalostí a zkušeností, než například dědeček, který na houby chodí celý život.

Zdroje: