Velhartický hřbitov: Oživlý kostlivec tu unesl dívku

U lesa ve Velharticích nedaleko šumavských Klatov stojí hřbitovní kostel sv. Máří Magdalény z roku 1373, kde se stala děsivá událost. Ta inspirovala i slavného spisovatele Karla Jaromíra Erbena k napsání hrůzostrašné básně Svatební košile. V dávných časech tu prý probíhaly satanské rituály černé magie, při jednom z nich místní lidé nechali oživnout tělo nebožtíka. Ten pak unesl jednu dívku z vesnice, přeskočil s ní hřbitovní zeď a uvěznil ji v márnici, kde nebohá dívka zemřela. Její tvář zůstala navždy otisknutá do zdi kostela. Opravdu tu můžete spatřit temné skvrny, které připomínají obličej ženy – nikdy se prý nepovedlo trvale je přemalovat. Servery zabývající se tajemnými místy nedoporučují hřbitov navštěvovat, protože je tu prý tolik negativní energie, že z toho může být citlivějším lidem špatně. Vůbec nejhorší je prý místo, kde byl umrlec oživen a taky boční vchod do kostela s křížem, do nějž se promítla část negativní energie z rituálu.

Bohnický hřbitov: Spí tady vrazi i blázni

Mluví se o něm jako o nejděsivějším místě v Praze. Takzvaný hřbitov bláznů, který patřil k psychiatrické léčebně v Bohnicích, chátrá už desítky let, a tak nejen jeho vzhled, ale i energie, která v něm panuje, nahání hrůzu! Hřbitov v Praze-Bohnicích byl založen na počátku 20. století a fungoval necelých šedesát let. Pohřbívali se tu duševně nemocní lidé, zpočátku jenom děti, později i dospělí pacienti. Mezi nimi jsou zejména vrazi a sebevrazi. Hroby tu nemají podobu klasických kamenných desek s vyrytými jmény, zpod země tu vykukují jen malé kopečky zarostlé břečťanem. Velmi citlivé osoby by na toto místo údajně neměly vůbec chodit, podle místních tu totiž panuje temná síla, která některým lidem nedělá vůbec dobře.

Zdroj: Youtube

Noutonický hřbitov: Odsouvání hrobů a děsivý šepot

Nedaleko Prahy ve vesnici Noutonice leží na první pohled nenápadný hřbitov. Jde ale o jedno z nejděsivějších míst v České republice, které existuje již od 14. století. Proč tomu tak je? Podle svědků i lovců paranormálních jevů se tu hlavně ve večerních hodinách ozývá dětský křik a pláč. To ale není všechno. Dalším záhadným jevem jsou také údajné pohyby hrobů – někteří lidé vypověděli, že při noční návštěvě slyšeli zvuky připomínající odsunutí kamenné desky. Dominantou hřbitova je hrobka manželské dvojice, v jejíž blízkosti prý můžete slyšet podivný šeptot. Neznámý hlas šeptá do ucha slova, kterým ale návštěvník nerozumí. Vypráví se také o smíchu malé holčičky a krocích duchů, kteří se procházejí mezi náhrobky. Že vám to nahání hrůzu? Nejste sami!

Starý židovský hřbitov: Mrtvé děti si tu v noci hrály

Ponurou atmosféru a silný příběh má také starý židovský hřbitov v Praze, který patří mezi nejstarší židovské hřbitovy na světě. V době morové epidemie se tu pohřbívaly hlavně těla malých dětí. Podle legendy prý duše dětí nenacházely klid, a tak v noci vylézaly z hrobů, tančily mezi náhrobky a hrály si tu. To nedalo spát známému rabínovi Löwovi, a tak pověřil jednoho ze svých učenců, by v noci šel na hřbitov a sebral některému z dětí rubáš. Hoch úkol splnil a rubáš přinesl rabínovi do synagogy. Tu noc se za oknem synagogy objevil přízrak chlapce, kterému oděv patřil. Rabín souhlasil, že rubáš vrátí pod podmínkou, že mrtvý hošík prozradí, proč židovské děti umírají. Ten mu prozradil tajemství: první pochované dítko prý nezemřelo vinou moru, ale rukou vlastní matky, která ho zplodila během cizoložství. Rabín nechal na druhý den vražedkyni předvést před soud, který ji udělil trest smrti. Teprve po její smrti prý našly děti na hřbitově zasloužený klid. I dnes se tam ale údajně občas ozve dětský povzdech – to, když někdo ublíží dítěti.

Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou – krutý správce tu po smrti strašil lidi

Tento hřbitov má půdorys ve tvaru lebky a pojí se s ním legenda z 19. století o zlém správci zámeckého velkostatku, který se i po smrti zjevoval v okolí a tyranizoval lidi. Jmenoval se Alois Ulrich a byl prý velmi krutý. Když jihlavský kat nechal otevřít jeho rakev, k úžasu všech v ní leželo tělo, které neneslo žádné známky rozkladu. Ulrich se prý navíc v rakvi posadil a začal se lidem vysmívat. Kat mu srazil hlavu rýčem a z rány prý tryskala krev. Tělo pak nechal zasypat nehašeným vápnem a rakev důkladně zamkl. Záhadologové se domnívají, že tento nadpřirozený jev se dá vysvětlit mimořádnou architektonickou koncepcí hřbitova navržené podle kabaly, což je druh židovské mystiky.

Zdroj: