O Vánocích v televizi jako každoročně běžely pohádky, ve kterých hrajete role princezen. Nevadí vám, že jste se do paměti národa zapsala už navždycky právě jako princezna Jasněnka nebo Markýtka z Pekla štěstí?

Naopak, jsem moc ráda, že mě tohle štěstí potkalo a že tyhle pohádky patří ke klasice, k Vánocům, že tady zůstanu napořád pro moje pokolení.

Jaké scény byly pro vás během natáčení se Zdeňkem Troškou nejnáročnější?

Milovala jsem každé natáčení se Zdeňkem. Vždycky dokázal vytvořit kouzelnou a pohodovou atmosféru, kde nebyla nouze o legraci. Nejtěžší asi byly scény s ohněm a výbuchy v Jasněnce a běhání v lodičkách a dobových kostýmech do kopce v písku v pohádce Z pekla štěstí.

Prý jste jednu scénu, ve které Markýtka pláče, natáčeli dlouhé tři dny. Herci asi musí být obrněni velkou trpělivostí, že?

To je pravda, bylo to při natáčeni popravy. Davové scény si žádají hodně času. Sice se mohou hercům dělat slzy z glycerinu, ale já ráda roním vlastní. V osobním životě toho moc nenabrečím, tak alespoň před kamerou.

Dnes hrajete hlavně v divadlech. Užíváte si stát na jevišti, nebo byste si s chutí zahrála znovu před kamerou?

U divadla mám ráda, že text je zažitý, každé představení má jinou atmosféru a s divákem má člověk okamžitou zpětnou vazbu. Má kouzlo, a i když se mi třeba pro únavu nechce hrát, mohu se spolehnout, že na jevišti se ihned nabiju energií. Po filmu se mi nestýská, ani jsem neměla nikdy vysněnou roli, ale dovedu si představit, kdyby mě nějaká role vzala u srdce, že bych se těšila. Když už něco dělám, ať je to cokoli, vždycky mě to pak baví.

Kromě hraní taky ráda malujete, a dokonce děláte obrazy na zakázku. Co vás k tomu přivedlo?

Maluju odmalička. Jen jsem odložila barvy s těhotenstvím a vrátila se k malování, když jsme nemohli hrát kvůli covidu. Kromě oleje jsem se pustila i do akvarelu. Střídám to. Akvarelem maluju portréty, olejem většinou přírodu, zvířata, zátiší. Po dvou letech jsem přestala brát zakázky a začala jsem malovat na vlastní výstavu. Jestli se uskuteční za dva roky nebo za pět, to ještě netuším. Je to pro mě zábava. Lidé se mě ptají, jestli jsem se to učila na škole. Stále se učím, bez školy, baví mě to objevování technik, ale s talentem se člověk musí narodit.

I po padesátce vypadáte výborně a je vidět, že o sebe pečujete. Dřete prý často ve fitku...

Myslím si, že alfou a omegou je ale jídlo. Celoživotně se snažím zdravě jíst, držet si štíhlou postavu. Nadměrná konzumace, nezdravé stravování a nadváha nám způsobuje zdravotní potíže, naopak rozumné stravování a správná skladba potravin je lék. Ale není jednoduché odolávat chutím, jsou období, kdy jim podléhám a hubnutí jde s vyšším věkem hůř.

Sportujete kromě fitka pravidelně?

Pohyb je důležitý, ale bohužel patřím k těm lidem, co je sport nebaví. Takže potřebuju efektivní pohyb, kde jsou rychle vidět výsledky. Běh to být nemůže, mám k němu odpor od dětství. Kolektivní cvičení mě také neláká. Posilovna je tak pro mě ideální.

S pěknou postavou jde ruku v ruce i vyšší sebevědomí. Vy jste ho prý získala poté, co jste si nechala v roce 2021 voperovat prsní implantáty. Je podle vás plný dekolt pro ženu důležitý?

Pro ženu, která ještě chce mít intimní život, jsou ňadra velmi důležitá. Je to symbol ženství, jsou to vnady. Ale i tak – k ženě prsa patří a nosit epitézy, zvlášť v létě, je hrozné. Kůže trpí. Teď chodím v létě v tričku bez podprsenky, můžu si to dovolit a užívat pohodlí. Plný dekolt ovšem nemám, s velkými ňadry jsem se cítila zbytečně mohutná. Malá jsou lepší.

Pro mnoho žen jste vzorem, díky tomu, jak otevřeně mluvíte o boji s rakovinou, kterou jste úspěšně porazila. Jak vám nemoc změnila život?

Na výrok „porazila“ jsem zatím velmi opatrná. Věřím v to, ale stále jsem v zajišťující léčbě. Svůj život žiju naplno, v ničem se neomezuji, je tu jen jedna změna. Vědomí smrtelnosti už není jen pojem o něčem, co je daleko, už vím, že jsem zranitelná, a to mi umožňuje žít šťastně každý den.

Je tedy zdraví to, co jste si přála do roku 2023?

Ano, já si přeji jen to zdraví. Všechno ostatní je na našich schopnostech a hlavně píli.

Jaká předsevzetí jste si dala pro nový rok?

Nedávám si žádná předsevzetí. Výzvy přicházejí v průběhu roku. I když s jarem bych ráda shodila pár kil.

A co nějaké fitness cíle, jsou také v plánu?

V mém věku už to není o nějaké úchvatné postavě, ale o tom, udržovat si cvičením trochu svalstvo a hlavně vyrovnanou psychiku. Chci prostě zůstat v pohodě.

Zdroj:

magazín Kondice 12/2022