Podle Výroční zprávy České školní inspekce mají děti ve školách a školkách v posledních letech častěji těžké vady řeči. Co se může zdát rodičům jako nepodstatné, způsobuje často školní odklady, kterých je v Česku podle odborníků výrazně více než v jiných zemích. Potíže s výslovností by se tak měly řešit už od útlého věku.
Mnozí pedagogové upozorňují na to, že se situace v posledních letech u nás zhoršuje, u předškoláků častěji pozorují těžké vady řeči. Děti mají také problémy s grafomotorikou (jde o pohyby ruky při psaní a kreslení, které jsou řízeny psychikou), mnohé neumějí pořádně držet tužku. „Děti mají méně trpělivosti, nevydrží se na práci soustředit. Nejvíce se zhoršuje úroveň řeči dětí a logopedické vady,“ popisují paní učitelky z mateřské školy v jihomoravském Zbýšově.
Roztomilé šišlání? Ne, spíš velký problém!
Rodiče často nepřipravenost svého dítěte podceňují nebo ji mylně považují za roztomilou. Některým dětem nepomůže ani rok odkladu, i poté nastupují do školy například s vadou výslovnosti. Ve škole pak mají handicap, který jim snižuje sebevědomí. Od začátku prožívají neúspěch, často získají nechuť ke škole, protože už na startu jsou pozadu. Školu mají spojenou s negativními emocemi. Problém je to pak samozřejmě i pro rodiče, kteří čelí tlaku pedagogů a musí s dítětem doma intenzivně dohánět. Pedagogové si také rodiče zvou do školy na schůzky, což je pro mnohé z nich nepříjemné a stresující.
Říkanky, písničky a komentování všeho kolem
Co s tím? Na děti mluvte, jak jen to jde a místo pohádek puštěných v televizi či na tabletu jim čtěte. Děti potřebují podle odborníků vnímat řeč rodičů už v kočárkovém období. To znamená, že na děti budete co nejvíce mluvit, komentovat dění kolem („Podívej, támhle letí včelka a tady kvete kytička.“) a činnosti, které právě děláte („Maminka teď věší prádlo, pomůžeš mi? A pak si uvaříme oběd.“).
Následovat by mělo období, kdy děti poslouchají jednoduché rýmované říkanky a lidové písně, při kterých se učí také rytmiku. Odborníci zdůrazňují, že rytmus říkanek, kterému se dítě naučí, mu pomůže u pozdějšího slabikování. „Když vynecháte toto velmi důležité říkankovo-písničkové období a nabídnete místo nich nemluvené či dabované cizojazyčné seriály (postavičky v nich často komolí slova, snaží se mluvit vtipně tím, že huhňají apod.), ohrozíte tím nejen řeč, kdy dojde k zúžení slovního projevu dítěte vyznačujícího se chudou slovní zásobou, ale i jeho schopnost myšlení. Nahrazením kreativního, s jazykem si pohrávajícího říkankového období tabletem, mobilem nebo televizí z něj možná navždy místo aktivního kreativce uděláte pasivního životního konzumenta,“ varuje pedagožka Jitka Teturová.
Předškolní přípravu nepodceňujte
Jedná se o nejdůležitější proces před následným nástupem do školy. Rozvíjí se schopnost dítěte vyjádřit se, analogie, asociace, vytváření logických vazeb a souvislostí mezi jednotlivými informacemi, dítěti se dosavadní znalosti skládají jako puzzle do obrázku. Dochází k rozvoji mozkových funkcí uvnitř, navenek se projevují komentováním věcí a jevů. „Dítě si při předškolní přípravě získá potřebné znalosti a návyky, sebevědomí a učí se spolupráci. Zvyká si na kladení otázek a přemýšlení nad odpověďmi. Předškolní přípravu můžeme nazvat obdobím kreativní komunikace, kterou nemá šanci zažít dítě, které se teprve učí správné výslovnosti,” uvedla pedagožka Irena Košutová.
Podle lékařky a autorky knížek předškolního vzdělávání Jany Martincové právě u dětí s vadami řeči často dochází k tomu, že u nich byla některá z těchto důležitých rozvojových etap vynechána.
TIPY A RADY PRO RODIČE
Hrajte si, ale nenuťte a motivujte
Na zábavné hry, při kterých se trénuje řeč, budou děti, na rozdíl od příkazů a nařizování, reagovat pozitivně. Často se však dítě dané činnosti z nedostatku sebevědomí může obávat, pak je na rodiči dodat mu dostatek odvahy, aby dítě samo zjistilo, že ho činnost vlastně baví, jde mu a vykonává ji s radostí. Obrovsky záleží na pozitivním a motivujícím přístupu rodiče. Pozor by si měli dávat rodiče, kteří moc tlačí na pilu. Příkaz „Mluv!“ většinou dítě nerozmluví.
Zrcadlení: budu jako ty
Pro děti je velmi důležitý přístup a postoj rodiče. Ten, kterému vše přijde trapné, blbé či hloupé (zvláště ty „jednoduché až stupidní říkanky“), se sám připraví o možné kvalitní pomůcky pro vývoj dětí. Děti to vnímají. Vy jste v tomto věku pro ně autorita.
Trpělivé odpovědi na otázky „Proč?“
Neignorujte dítě v období otázek „Proč?“. Ano, někdy je to únavné, ale pokud se dítěti nedostane srozumitelné odpovědi, ochabuje jeho chuť komunikovat. Stejně tak tomu bude, když dítěti pustíte něco na tabletu nebo v televizi, abyste mu nemuseli odpovídat na zvídavé otázky („Chceš vědět, kde se vzali dinosauři? Tady ti pustím dokument a koukej se.“).
Nebojte se přehnaně artikulovat
Pro správné postavení a obratnost mluvidel dítěte je dobrá přehnaná mimika a artikulace rodiče. Hlavně na děti nešišlejte!
Komentujte, pojmenovávejte a opakujte
Když se chystáte s dítětem cokoli dělat, říkejte to. Když dítěti podáváte hračku, pojmenujte ji. Nejlépe několikrát a různě: „Chceš míč?“ Když jej podáváte, můžete jej rovnou popsat: „To je ale krásný červený míč.“ Slovo míč můžete i několikrát společně s podáváním zopakovat. Dítě to vezme navíc jako hru, u které se baví a může mít snahu vás slovně napodobovat.
Kdy se obrátit na odborníka?
„Pokud dítě nemluví do tří let věku, je nejvhodnější, aby se rodiče obrátili na dětského lékaře dítěte a ten je nasměruje,“ radí dětská lékařka Blanka Flugerová. Odborníků může být potřeba více (ORL k vyloučení vady sluchu, foniatr k vyšetření mluvidel, neurolog, psycholog, někdy i psychiatr, logoped), lékař o postupu rozhodne v kontextu s celkovým psychickým a mentálním vývojem dítěte.
Zdroje:
https://www.babyonline.cz/priprava-predskolaku-ms-rodic-2023
