Jak se chovají české děti na internetu? Nový průzkum odhalil šokující zjištění

Cílem výzkumu bylo zjistit, jak dlouhou dobu děti tráví na mobilním telefonu, co a jak často na něm dělají, zda sdílejí osobní fotografie (ať už jsou to selfie nebo fotky z okolí domova), zda se na mobilu setkaly s šikanou a tak dále. Z výzkumu s názvem „Děti on-line: Když rodič netuší...“, kterého se účastnilo 5000 dětí ve věku 8–15 let, vyplynulo, že rizikově se na internetu chová asi 170 000 českých dětí! Téměř 4 z 10 přiznávají, že mají nějakého on-line kamaráda, kterého nikdy neviděly, osobně ho neznají a pouze si s ním píšou. Drtivá většina rodičů (94 %) dětí ve věku 8 až 9 let je přitom přesvědčená, že ví, co jejich děti na internetu dělají. S rostoucím věkem dítěte ale kontrola rodičů slábne.

 Denní limity a kontrola

 Někteří rodiče například nastavují denní limity pro používání telefonu, a to zejména u mladších dětí. Tři pětiny dětí ve věku 8 až 11 let řekly, že mají stanovený limit, který nesmějí překročit. Ve věkové skupině 14 až 15 let však má denní limit už jen 20 % dětí. Zbývajících 80 % dětí tedy může na telefonu trávit kolik času chce. „Jen pro představu, více než 5 hodin denně na telefonu tráví každé čtvrté dítě, a to také zvyšuje pravděpodobnost, že narazí na nějaké riziko,“ vysvětluje Dominika Herdová z Nadace 02, která má za cíl informování veřejnosti o nástrahách on-line světa. Zajímavé je, že 76 % rodičů tvrdí, že by se život jejich dětí zlepšil, pokud by trávily na telefonu méně času. Děti v tom s rodiči nesouhlasí, protože například takový víkend bez mobilu by nejčastěji pociťovaly jako nudný (38 % dětí).

Další zajímavostí je, že denní limit používání telefonu mají častěji nastaveny děti, které sportují. Dobrá zpráva je, že 80 % dětí říká svým rodičům pravdu o tom, co v on-line světě dělají. Heslo do mobilního telefonu sdílí s rodiči 2 ze 3 dětí. Polovina rodičů kontroluje instalované aplikace, více než třetina pak i pohyb dítěte a 31 % používá aplikaci pro rodičovskou kontrolu.

Sítě vedou!

Co děti na telefonu nebo počítači nejčastěji dělají? V používání jednoznačně vedou sociální sítě, jejichž obliba se s věkem zvyšuje. Instagram, Snapchat, Facebook a Messenger přitom mohou děti legálně používat až od 13 let, WhatsApp dokonce až od 16 let. To ale české děti porušují. Cvak cvak - oblíbenou činností je taky sdílení selfie, které přiznalo 35 % dětí. Samostatnou kapitolou je pak platforma YouTube, se kterou mají zkušenosti už i batolata. „Rodiče ho dětem pouštějí odmala, stává se tak přirozenou součástí jejich dnů a jeho obliba se s věkem nemění. Z výzkumu vyšlo, že ho sleduje 73 % dětí ve věku 8–9 stejně jako 74 % dětí ve věku 12–13 let,“ popisuje Tereza Friedrichová z výzkumné agentury NMS Market Research.

 Zatímco rodiče si myslí, že jejich děti využívají telefon i k seberozvoji a vzdělávání, pravda je spíš taková, že drtivé většině dětí jde hlavně o zábavu. Polovina z nich si každý den píše s kamarády, 43 % dětí tráví čas na sociálních sítí a 41 % hraje on-line hry. K hledání věcí do školy svůj mobil využívá jen 11 % dětí.

 Mobil i v posteli

Většina rodičů (84 %) zakazuje dětem používat telefon v noci, kdy mají spát. Přesto si 59 % dětí mobil bere s sebou do postele! Častěji s telefonem usínají starší děti (80 % dětí ve věku 14–15 let) a dívky. Čím více času se přitom děti pohybují v on-line světě, tím častěji se setkávají i s kyberšikanou.

Kyberšikana je nevyhnutelná

„S nějakou formou kyberšikany se setkalo každé páté dítě. Statisticky to znamená, že v průměrně velké školní třídě tak s touto zkušeností najdeme 6 dětí. Čím jsou děti starší, tím častěji na tento jev narazily. Ve 14 až 15 letech má tuto negativní zkušenost již 35 % dospívajících, dívky pak častěji než chlapci,“ říká Tereza Friedrichová. Jak se taková kyberšikana projevuje? „Jednat se může o verbální šikanu jako jsou nadávky, dehonestace, hating, dále publikování ponižujících fotografií a videí včetně těch intimních, ale i vyhrožování, vydírání a krádež identity. Některé z výše uvedených jednání mohou naplňovat skutkovou podstatu trestného činu nebo přestupku,“ vysvětluje pplk. Mgr. Jaroslav Hrabálek z Odboru obecné kriminality Policejního prezidia ČR.

Pravděpodobnost toho, že se dítě setkává s kyberšikanou, nezáleží ani tak na tom, nakolik se dítě chová rizikově, ale zejména na míře času, kterou stráví v on-line prostředí. Vysvětlit se to dá tím, že kyberšikana v některé ze svých podob je na internetu natolik rozšířená, že dříve či později se s ní setká každé dítě.

 Sportovci jsou na mobilu méně

Děti z reprezentativního vzorku tráví denně na telefonu průměrně 3,5 hodiny. Rodiče si ale myslí, že jejich děti tráví denně na mobilu o 30 minut méně. U starších dětí je pak rozdíl ještě markantnější – teenageři mezi 14–15 lety jsou na mobilu v průměru o hodinu déle, než si myslí jejich rodiče. Alespoň jednou za hodinu kontroluje mobil 22 % dětí v Česku.

Zásadní vliv na to, jak často vezme dítě během dne do ruky mobil, má to, zda chodí na kroužky, věnuje se koníčkům a sportu. Děti, které často sportují, tráví v průměru o 1 hodinu a 20 minut na mobilu méně než děti, které nesportují. Ty denně na mobilu tráví v průměru 4 hodiny a 20 minut. Zarážející je, že 11 % dětí tráví na mobilu i více než 6 hodin denně! Jaká je tedy situace v českých domácnostech ve vztahu k digitálnímu chování dětí? Ukázalo se, že rodiče nemají zas tak jasný přehled o chování dětí na internetu a že často podceňují, jak moc dnešní děti žijí digitálně.

Zdroje:

Výzkum „Děti on-line: Když rodič netuší“ provedla Nadace O2 ve spolupráci s výzkumnou agenturou NMS Market Research

 https://www.o2.cz/spolecnost/tiskove-centrum/on-line-nasili-neni-videt-ale-boli-nevedomost-neomlouva