Pozor na dětská chodítka! Odborníci před nimi varují

Rodiče mají často pocit, že když budou dítěti pomáhat, usnadní mu tím rozvoj nově nabytých dovedností. Jenže to je podle specialistů častý omyl. Ratolesti by v ideálním případě měly do každé vývojové fáze dospět samy. „My k tomu můžeme přispět tím, že jim pro správný rozvoj připravíme podnětné a motivující prostředí a budeme s nimi také pravidelně a správně cvičit. Dobře míněnou pomocí v podobě chodítka můžeme pohybový vývoj u dětí totiž naopak zpomalit. Proto bychom je v začátcích chůze neměli ani často vodit za ruce. Nácviku chůze to nijak nepomáhá – dítě se jen zavěsí za podané ruce a automaticky pohybuje nohama,“ vysvětluje Kristýna Přibylová z profesionálních dětských tělocvičen Monkeyˈs Gym.

Pozor na deformaci kyčlí

A její slova potvrzuje i fyzioterapeutka a matka dvou dětí Eva Prášková. „Prosím rodiče jménem všech dětí, které ještě neumějí mluvit – nepoužívejte chodítka. Nepodporují zdravý pohybový vývoj dětí. Pro batole je nejlepší velký koberec, na kterém může samo chůzi trénovat,“ radí. Upozorňuje i na to, že je nebezpečné stavět dítě na nožičky a dávat ho do podpěrných chodítek, pokud se samo ještě na nožkách neudrží. „Může dojít k nezvratné deformaci kyčlí,“ upozorňuje. Ptáte se, proč se tedy chodítka stále vyrábějí? Odpověď je prostá: protože je lidé stále kupují.

Nic se nemá uspěchat

Důležité je také nesrovnávat vaše batole s ostatními dětmi, k čemuž některé maminky občas mívají sklony. Každé dítě je zkrátka jiné, a zatímco některé děti začínají chodit už před prvními narozeninami, jiným to může trvat o několik měsíců déle. Nemá smysl vývoj záměrně urychlovat – nechte proběhnout jednotlivé fáze tak, jak batole potřebuje. „Nelákejte děti dopředu, nepřitahujte je za ručičky a nedávejte jim chodítka. Naopak jim dopřejte dostatek času a prostoru a kontrolujte spíš kvalitu pohybů,“ radí dětská fyzioterapeutka Michaela Kačírková a dodává: „Vím, že jsou děti, u kterých je vidět, že už chtějí jít kupředu, a vy byste jim to rádi dopřáli, ale právě jejich přirozená motivace je pro ně nejvhodnějším hnacím motorem.“ Jestliže si nejste jistí kvalitou pohybů a pomalý vývoj dítěte vám dělá obavy, navštivte odborníka, který miminko vyšetří a poradí, jak ho případně motivovat.

Jak dítě v chůzi podpořit?

Připravte mu takové prostředí, které ho co nejvíce motivuje k samostatné chůzi s oporou – můžete různě přestavět nábytek v obývacím pokoji, aby se dítě mohlo držet hran, nebo vytvořit místo, kde mu ukážete, že se samo může chůzí přemístit ke své oblíbené hračce nebo plyšákovi. „Když pak s jistotou zvládá tuto fázi, nastane čas, kdy můžeme dítku udělat mezi nábytkem menší mezeru a pobídnout ho, ať ji samo jedním či dvěma kroky překoná. Ta radost v dětských očích, když se to podaří, rozhodně stojí za to,“ vysvětluje Kristýna Přibylová z profesionálních dětských tělocvičen Monkeyˈs Gym, kde pořádají kurzy pro rodiče s dětmi od 6 měsíců. Rodiče se na nich mohou v praxi seznámit s cviky vhodnými pro různá vývojová období dětí a dozvědět se, čím můžou přispět k jejich správnému a zdravému vývoji.

První pády

Když se dítě bez vaší pomoci postaví, například u křesla nebo pohovky, většinou hned neví, jak se dostat zase dolů na zem. V tom případě mu předveďte, jak toho i bez vaší pomoci samo dosáhne. Můžete ho klidným hlasem vybízet, aby se přidržovalo a postupně se pokrčením kolínek a za pomoci rukou spustilo ze stoje zpátky na zem. Osvědčuje se také motivace pomocí hračky, kterou mu položíte k nohám – dítko si ji bude chtít vzít a pochopí, že pro to musí něco udělat. Vhodné je využít přitom nějaký měkčí povrch – koberec nebo hrací podložku.

Samostatnou kapitolou jsou pády a náš postoj k nim. Pokud se jedná o běžný pád, je lepší, když upadnutí nebudete dávat velkou důležitost a třeba jen otočíte hlavu a budete se dívat jinam. Pro dítě jde o signál, že se vlastně tak moc nestalo, a většinou bez pláče samo vstane a jde dál. Když naopak na každý drobný pád budete reagovat přehnaně ochranitelsky, naučíte tím dítko, že pád je spojený s nepříjemnými pocity, a v budoucnu se tak nevyhnete nářku při sebemenším karambolu. „Jakmile však dojde k jakémukoli zranění nebo většímu pádu, nezapomeňte naopak být dítěti oporou, na kterou se může spolehnout,“ dodává na závěr Kristýna Přibylová.

Zdroje:

www.monkeysgym.cz

www.instagram.com/detska_fyzio_mama

www.instagram.com/evapraskova_fyzioterapeut