Už jedenáct let působí Alena N. jako porodní asistentka a sálová sestra v přední české porodnici. Teď sama čeká miminko a už ví, že bude rodit císařským řezem. Kromě strachu z bolesti přiznává: „Na porodním sále jsem už viděla tolik komplikovaných vaginálních porodů a velkých zranění, že riziko nechci podstoupit kvůli sobě, ani dítěti.“ Dodává, že za nejdůležitější považuje, když se miminko narodí zdravé a přežije. V Česku není možné rodit sekcí takzvaně na přání, Alena však připouští, že díky profesi k ní měla cestu snazší. „V dokumentaci musí být pro císaře uvedena indikace, u mě to, jako u dalších maminek v podobné situaci, bude tokofobie, tedy chorobný strach z vaginálního porodu.“

Její slova pak potvrzuje i primář Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Ivančice Josef Pulkert s tím, že možnost volby způsobu vedení porodu je velmi kontroverzní téma: „Existují různé přístupy. V některých porodnicích jsou jasně dané indikace k operaci a vybrat si císařský řez nelze. Na jiných pracovištích jsou indikace liberálnější. Velmi záleží na osobnosti primáře. Přiznávám, že jsem benevolentní a vždy dávám důraz na názor, představu a přání ženy.“ Doplňuje ale, že žena vždy musí obdržet potřebné informace i dostatek času na rozhodnutí.

Císař na přání


Taková je zvyklost i v Německu, kde je „Wunschkaiserschnitt“ běžnou prací. Jak vypráví Judita Havlínová působící na Klinikum Kempten v Bavorsku, císařskému řezu na přání maminky vždy předchází důkladný rozhovor, při němž se rodička kromě možných rizik seznámí i s náklady spojenými s operací, které musí bez zdravotní indikace uhradit. „Pokud má maminka obrovský strach z porodu nebo zažila v minulosti traumatický porod, tak se však nestává, že by musela sama něco platit. Záleží na konkrétních případech, ale přístup ze stran pojišťoven se uvolňuje a většina z nich již zákrok plně hradí,“ říká.

Josef Pulkert předpokládá, že v budoucnu bude v Česku císařský řez na přání oficiální metodou. Právo rozhodnout o typu porodu by ráda přiznala rodičkám i prezidentka Unie porodních asistentek Magdalena Ezrová: „Jsem pro svobodnou volbu místa a způsobu porodu, tato volba by ale měla být informovaná, tedy žena by měla mít informace o pozitivech i negativech svého rozhodnutí. Císařský řez je totiž velká břišní operace a i když ji považujeme za zcela běžnou, má svá rizika.“

Sekce je celosvětově nejčastější břišní operací, a proto se odborníci neustále snaží najít cesty, jak ji maminkám zpříjemnit. To, co se nám dnes jeví jako samozřejmost, jsou ve skutečnosti novinky
posledních pár desítek let. Podle porodníka Hynka Heřmana z Ústavu pro péči o matku a dítě se
například dříve jen výjimečně používala svodná nebo také lokální anestezie, kdy je rodička při vědomí a může komunikovat s okolím a ihned vidět své dítě. Judita Havlínová doplňuje, že relativní novinkou je i držení miminka, protože dřív se rodičkám při sekci obě ruce fixovaly.

Také přítomnost doprovodu u plánovaného císařského řezu ve svodné anestezii se prosadila teprve nedávno, ale námi oslovená zařízení ji bez výjimky poskytují s tím, že jde o nejlepší možnou podporu pro nastávající matky. A právě ohledy na psychiku matky se do vedení císařských řezů protlačují víc a víc, jak upozorňuje Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky FN Ostrava, jež provádí více než 98 procent všech plánovaných císařských řezů ve svodné anestezii, což je podle něj nejvíce v České republice.

Co nejblíž přirozenosti


Právě jeho pracoviště bylo prvním v České republice, které při císařských řezech začalo aplikovat další novinku, takzvaný jemný nebo také laskavý císařský řez. Názory odborné veřejnosti na metodu se liší. Podle Josefa Pulkerta se laskavý, mnohdy nazývaný i přirozený, císařský řez v západním porodnictví používá již více než 20 let a pomalu se dostává i k nám. Za cíl má přiblížit operační porod tomu vaginálnímu, soustředit se více na podporu prožívání ženy a snížit separaci matky a dítěte. „Porodník při operaci vybaví hlavičku a ramínka plodu z dělohy, novorozenec tak zůstane jen polovičkou těla v operační ráně. Pomocí děložních kontrakcí se pak děťátko samo dostává z těla ven, kdy ho jen lehce přidržuje porodník, nebo dokonce ruce matky,“ popisuje metodu.

Snahu o brzký kontakt matky a dítěte, takzvaný bonding, kvituje i psycholožka Lenka Emrová působící při pražském Ústavu péče pro matku a dítě: „Císařský řez je často plánovaný týden před termínem porodu, aby se předešlo vaginálnímu porodu, a tělo maminky i miminko na něj ještě nejsou připravené, je to pro ně šok. Z toho pohledu je vhodné, aby zásah proběhl co nejšetrněji a přiblížil se vaginálnímu porodu. Pomalé vyndání miminka z dělohy, kdy je porod veden kombinací pasivního vypuzování ze strany dělohy a aktivní pomocí porodníka, a maminka zároveň může sledovat zrození, považuji za šetrnou a psychicky co nejvíce adekvátní variantu vaginálního porodu.“

Judita Havlínová z Klinikum Kempten vidí v takzvaném maternal assisted c-section krok dopředu k tomu, aby se matky rodící císařem necítily ochuzeny o zážitek ze spontánního porodu, kdy vidí příchod miminka na svět a mohou ho samy zvednout a položit si jej na prsa. „Maminka i doprovod by však, byť při šetrně vedeném císařském řezu, měli být připraveni na to, že uvidí detaily operace, což není pro každého,“ dodává, ačkoli ani ona ani její doprovod na sále neuvidí přímo do operační rány.

Rodička na prvním místě

Sledování operace není jedinou kontroverzí, která jemný císařský porod provází. „Kolegové o něm mnohdy mluví jako o další zbytečné komplikaci už tak náročné operace. Myslím, že humanizace zdravotnictví, potažmo porodnictví, je zásadní a nezbytný krok do vyspělého světa. Pokud bude o laskavý císařský řez zájem, pak ho osobně podpořím,“ přiznává Josef Pulkert s tím, že je zatím otázkou, jaké výhody přinese pomalé vybavování novorozenci. „To ukáže čas při rozšíření metody, pokud k tomu dojde. Pevně věřím, že určitou výhodu může přinést i porodníkovi. Minimálně ve zlepšení komunikace s rodící ženou.“

Laskavý císařský řez musí mít jasné podmínky. Vždy musí být proveden jen u plánované operace, novorozenec po částečném vybavení musí být v dobrém stavu a nevyžadovat okamžitou pomoc pediatra a nesmí dojít k silnému krvácení z dělohy. Na což upozorňuje i Judita Havlínová „Vyvstává zde mnoho praktických otázek nejen ohledně sterility. Děloha je v době těhotenství velký a dobře prokrvený orgán. Během sekce se udělá malý řez v děložní stěně, který se manuálně rozšíří a pak dojde k vybaveni miminka a oddělení pupeční šňůry. Se šitím rány na děloze, která přirozeně krvácí, u některých rodiček silněji, se musí začít svižně.“ Dodává, že v tomto ohledu by se celý proces prodloužil, došlo by k větší krevní ztrátě mající vliv i na následnou rekonvalescenci. „Pokud se vše provede správně technicky, tělíčko plodu by mělo tampónovat řez na děloze a k silnému krvácení nedojde,“ mírně oponuje Pulkert s tím, že pokud je vše ostatní zajištěno, nevidí pro jemný císařský řez další rizika.

Jak o sebe pečovat během prvních dní po císaři?


Petra Plimlová, fyzioterapeutka


1. Důležitý je dech. Snažte se aktivovat brániční dýchání, vědomě posílejte dech do břicha a pod jizvu. Podpoříte tak stabilizaci páteře a zvýšíte tlak na orgány břicha a malé pánve. Zároveň to zlepší odbourávání anestetik.
2. Jizvu si chraňte - přetáčejte se a vstávejte přes bok, pokud se vám chce kašlat, jizvu si přidržte.
3. Jakmile vám to tělo dovolí, snažte se vstát a chodit.
4. Několikrát denně pár minut cvičte - stačí základní pohyby v kloubech bez přímé aktivace břicha.
5. Jakmile to půjde, lehněte si na břicho. Díky tomu dojde k jemnému protažení břišních svalů a jizvy, zlepší se střevní peristaltika a předchází to i pooperačním srůstům.
6. Pečujte o jizvu – masírujte ji, omývejte podle pokynů lékaře a používejte mastičku určenou k rychlejšímu hojení jizev.
7. Buďte trpělivá a nechtějte všechno hned. Neškoďte svému tělu nevhodnými cviky.
8. Uzpůsobte svému hojícímu se tělu domácí ergonomii. Dítě mějte ve vyšší postýlce, abyste se nemusela zbytečně předklánět, noste ho blízko u sebe a strany nošení střídejte.

ANKETA


Jaký máte názor na takzvaný jemný porod císařským řezem?


Prim. MUDr. Lukáš Vacula, Nemocnice Kroměříž

Naše porodnice byla jedna z prvních v České republice, která začala porod jemným císařským řezem umožňovat, při jeho zavádění jsme čerpali inspiraci ze zahraničních zdrojů. Reakce jsou vždy pozitivní, i u odborníků. Rizika jsou stejná jako u běžného císařského řezu, výhodou je eliminace negativních emocí, pocity odosobnění, ztráty kontroly nad situací, pocit ukradeného porodu a podobně u samotné rodičky. Dále okamžitý kontakt matky s jejím novorozeným dítětem.

Prim. MUDr. Hynek Heřman, Ph.D., LL.M., MHA, Ústav pro péči o matku a dítě

Tento trend může být mírně kontroverzní a není zcela jasné, jak bude rodičkami přijímaný. V rámci naší porodnice tento postup zatím nenabízíme i vzhledem k naprosto minimálnímu zájmu našich těhotných o tento přístup.

MUDr. Tereza Ježková, vedoucí lékařka porodních sálů Nemocnice Hořovice

V naší porodnici tento typ porodu neprovádíme. Jedná se o specifickou záležitost a myslím si, že se týká pouze velmi malého množství žen. Zatím nepozoruji zájem ze strany rodiček, do úvahy by to připadalo pouze u plánovaných císařských řezů, který většina žen vnímá jako operaci, jejíž průběh nechtějí ani vidět. S tím se plně ztotožňuji, je to zkrátka operace, vyjmutí plodu z dělohy se někdy nečekaně může komplikovat a je to problematické i pro porodníka. Jako u všeho je ale možné, že časem zájem bude stoupat a jednotlivá pracoviště, včetně nás, budou muset svůj přístup přehodnotit.

doc. MUDr. Ondřej Šimetka, Ph.D.,MBA, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky FN Ostrava

Je trendem udělat císařský řez tak, aby byl jednak bezpečný, ale taky šetrný vůči ženě a dítěti a
zároveň minimalizoval riziko dopadu na psychiku ženy, neboť mnoho žen si z císařského řezu odnáší trauma. My již roky a vlastně již téměř rutinně provádíme šetrný císařský řez, při kterém se snažíme porodit miminko jemně. Pokud to lze, tak ve vaku blan nebo velmi pomalu. V podstatě se jen napomůže hlavičce a poté se čeká, až se miminko porodí „samo“, ponecháváme dotepat pupečník, placentu atd. Císařský řez asistovaný přímo rodičkou neprovádíme. Může s sebou nést rizika zanesení infekce, byť zatím není jasné, jak velká tato rizika jsou.

Zdroje: