Bolesti zad se týkají zhruba 80 % Čechů a každá třetí neschopenka vydaná v Česku je právě kvůli problémům se zády. Od ledna tohoto roku je možné odškodňovat pacienty, kteří trpí závažným poškozením bederní páteře v důsledku přetěžování těžkou fyzickou prací. Zvýšené riziko poškození bederní páteře přitom hrozí hlavně skupinám, které ručně manipulují s těžkými břemeny nebo opakovaně zaujímají nepřijatelné pracovní polohy trupu. Typicky se jedná například o transportování těžkých nákladů, práci dělníků ve stavebnictví, horníků při dobývání surovin nebo zdravotníků, kteří zvedají pacienty.
Z právního hlediska se nemocí z povolání rozumí nemoc, která vznikne nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů. Konkrétní seznam nemocí, které mohou být uznány jako nemoci z povolání, vychází z nařízení vlády. Aktuálně se týká necelé devadesátky nemocí. cí.
Lékař posuzuje spoustu kritérií
Aby vám kvůli zádům uznali nemoc z povolání, musíte ale splňovat řadu podmínek, které posuzují odborní lékaři. Jednou z nich je, že chronické onemocnění bederní páteře spojené s dočasnou pracovní neschopností musí trvat minimálně 12 měsíců během posledních 3 let. Při závažnosti nemoci se posuzují i další faktory, jako je například artróza meziobratlových kloubů, snížení meziobratlové ploténky nebo bolest na pohmat v oblasti beder. Neurolog po vyšetření musí vaše problémy zhodnotit jako nejméně středně těžké chronické onemocnění bederní páteře a vyloučit jiné diagnózy, jako jsou následky úrazu nebo vrozené poruchy páteře. Celkem neurolog boduje 7 parametrů, přičemž lidé do 50 let musí splnit alespoň 4 z nich. Součástí vyšetření je i magnetická rezonance.
Odškodnění se týká jen nejtěžších případů
„Předpokládá se, že nemocní pracovali nejméně 3 roky v profesi, v níž se pravidelně vyskytuje časté ohýbání trupu anebo úklony při držení, zvedání a přemísťování těžkých břemen. Pokud pacient nevyhoví vyjmenovaným podmínkám, nemá na uznání nemoci z povolání naději. Lze očekávat, že tímto přísným sítem projde ročně přibližně 20–25 osob v celé České republice. Na Slovensku se tyto nemoci hlásí už od roku 2004 a počty uznaných tam jsou na úrovni jednotek případů ročně,“ vysvětlila pro Státní zdravotnický ústav prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., emeritní přednostka Kliniky pracovního lékařství 1. LF UK a VFN.
Sedavé zaměstnání sem nepatří
Bolesti zad, krční páteře, šíje i beder čas od času trápí všechny a práce u počítače nám na tom moc nepřidá. I když je osmihodinová směna za počítačem pro naše tělo nepřirozená a skutečně přináší spoustu zdravotních potíží, na nemoc z povolání se sedavé zaměstnání nevztahuje.
O uznání nemoci z povolání rozhodují Střediska nemocí z povolání pro jednotlivé kraje nebo okresy, kam pacienty odesílá ošetřující lékař, případně se ale na dané středisko můžete sami nahlásit. Co když všechno dobře dopadne, splníte veškerá kritéria a nemoc z povolání vám přiklepnou? Pak na vás čeká i finanční vypořádání, takzvaná kompenzace.
Jak uvedl server deník.cz, pokud se potvrdí těžké poškození bederních obratlů, meziobratlových plotének a meziobratlových kloubů či poškození nervu kořene bederní míchy, pohybuje se výše odškodného mezi 50 až 62 tisíci korun. Pokud má pacient následky ovlivňující hybnost páteře, činí odškodné 150 až 200 tisíc korun.
„Každý zaměstnavatel je pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou nemocí z povolání pojištěn u komerčních pojišťoven. Pacient dostane náhradu za ztrátu na výdělku po dobu a eventuálně i po ukončení pracovní neschopnosti, dále náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění úměrně závažnosti onemocnění, případně za náklady spojené s léčením,“ popisuje postup doc. MUDr. Marie Nakládalová, PhD., z Kliniky pracovního lékařství LF UP a FN Olomouc.
Prevence je na každém z nás
Co se týče prevence, i tady je hlavně v rukou zaměstnavatele. Ten je přímo zodpovědný za pracovní podmínky svých „oveček“ a vybavení pracovního místa. Práce ale není samozřejmě jediným faktorem, který ovlivňuje zatěžování bederní páteře, spoustu věcí můžeme ovlivnit i my sami, a to zdravým životním stylem. „Zejména sem patří hlídání si nadváhy a dostatek zdravého pohybu, což ostatně platí obecně pro mnoho dalších onemocnění. Je potřeba, aby se každý z nás pravidelně a vědomě staral o své zdraví,“ zdůrazňuje ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková.
Zdroje: