Když už je ten svátek antikoncepce, začněme trochou historie. První antikoncepční pilulku schválili lékaři v šedesátých letech minulého století v USA, proti neúmyslnému těhotenství ale lidé experimentovali samozřejmě celou věčnost. Některé praktiky jsou úsměvné, jiné až vyděsí. Naši předci vedle magie spoléhali třeba na zvířecí trus, pojídání vnitřností nebo kondom vyrobený z lněného plátna.
Mezi nejoblíbenější staroegyptské metody kontroly plodnosti patřilo například používání medu a akácie jakožto přírodních spermicidů. Ženy z nich míchaly směs, do které namáčely textilní vlákna nebo bavlnu. Ty si před pohlavním stykem vložily do pochvy a tato kombinace pak zabila část spermií dříve, než se dostaly do dělohy. Egypťanky však ve strachu z nechtěného těhotenství našly kuráž i k odvážnější metodě. Tou byl krokodýlí trus, který společně s dalšími přísadami vytvořil pesar. Jednalo se spíš o takovou zátku, kterou si ženy vkládaly před pohlavním stykem do pochvy. „Tento způsob ochrany mohl být účinný. Krokodýlí trus je totiž mírně alkalický, podobně jako dnešní spermicidy, které se v současnosti běžně používají,“ vysvětluje Tomáš Koubík, zakladatel společnosti Sexshop.cz. Podobný způsob praktikovaly také Indky, pouze vyměnily krokodýlí trus za sloní.
V dobách antického Řecka se ženy zase chránily před početím tampóny, které byly napuštěné olivovým olejem, medem, citrónovou šťávou nebo cedrovou pryskyřicí. Žádná kouzla v tom ale nehledejme. Všechny zmíněné složky totiž měnily pH pochvy natolik, že se spermiím v takto silně kyselém prostředí opravdu nedařilo.
Hepčík, Bůh ti žehnej
Na magii a kouzla spoléhaly ženy až ve středověku, a to zejména na různé amulety, zaříkadla, nebo dokonce i žebra z černé kočky či sušená varlata lasičky. Ze strachu z nechtěného otěhotnění ženy často sahaly i po mnohem nepříjemnějších praktikách, jako bylo pojídání živých vos nebo pití kravské moči. Po staletí naši předci věřili rovněž tomu, že zamezí otěhotnění vyloučením semena z pochvy tak, že po styku žena rychle vstane, začne kýchat a hlasitě křičet.
Ženy se samozřejmě nespoléhaly pouze na tyto metody. Podle dochovaných informací již ve středověku pily různé čaje a odvary z bylin. Ačkoliv se i to na první pohled může zdát jako nesmysl, některé lektvary zafungovat mohly. Jako účinné mohlo být i pití vody, ve které kováři chladili kleště. Taková voda totiž obsahovala stopové množství olova, které způsobuje neplodnost.
S olovem, rtutí či arzenem ostatně experimentovali již staří Egypťané, Asyřané, Řekové a Číňané. „V té době však nemohli vědět, že těžké kovy kromě neplodnosti způsobují také selhání ledvin a plic či trvalé poškození mozku,“ upozorňuje na rizika MUDr. Marek Broul, Ph.D., MBA, FECSM, primář sexuologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a urolog Urologického oddělení Nemocnice Litoměřice.
Kondomy zabránily nechtěnému těhotenství i chorobám
Skutečnou revoluci v ochraně zdraví obou partnerů představoval až kondom. První prototyp v 16. století zhotovil italský lékař Gabrielle Fallopio. Jeho pouzdro na penis chránilo proti nákaze syfilidou a bylo vyrobeno z lněného plátna. Před nástupem latexu si ostatně pánové na penis nasazovali skoro všechno. Jako historická ochrana jim sloužila rybí a jehněčí střeva, plátěné kondomy, které proslavil legendární milovník Casanova, a v Japonsku dokonce i návleky z želvího krunýře nebo kůže známé pod názvem kabuto-gata.
Primární funkcí kondomů bylo chránit oba partnery před pohlavně přenosnými chorobami. „Kondom je vlastně dodnes nejen jedním z nejbezpečnějších antikoncepčních prostředků, ale také nejúčinnější možností, jak se bránit nejrůznějším pohlavně přenosným nemocem. Díky extra tenkým materiálům jej ani jeden z partnerů při styku necítí,“ říká Tomáš Koubík. Nejen o kondomech dodnes kolují mýty, kterým rohodně nevěřte.
Mýtus 1: Pilulkami ohrožujete svou plodnost
Ženy se často obávají, že když budou užívat hormonální pilulky několik let vkuse, budou mít po jejich vysazení problém otěhotnět. Tento strach je přitom podle odborníků zbytečný. Podle souhrnné studie z roku 2018, která prozkoumala závěry hned 21 výzkumů zaměřených na téma hormonální antikoncepce (HA), bylo do 12 měsíců po jejím vysazení schopno otěhotnět zhruba 83 % žen. Zdravé a plodné ženy zpravidla nemají problém otěhotnět třeba i pouhý měsíc po vysazení. Výjimku představuje injekční hormonální antikoncepce, u níž i po vysazení zůstanou v těle reziduální látky potlačující ovulaci. I tak se nejedná o trvalé zhoršení plodnosti, účinky po několika měsících vymizí.
Mýtus 2: Když žena kojí, nemůže otěhotnět
Tvrzení, na které doplatilo už tolik párů! Některé čerstvé maminky otěhotněly dokonce už během šestinedělí, pokud měly sex. „Hormon prolaktin, který se po porodu stará o stimulaci tvorby mateřského mléka, sice může potlačovat ovulaci a bránit zrání vajíček, spolehlivou ochranu před početím to však nezajistí. Řada žen může zažívat menstruaci a ovulaci i během plného a častého kojení,“ upozorňuje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka reprodukční kliniky REPROMEDA. Takzvaná laktační amenorea, tedy vymizení menstruace během kojení, navíc nastává jen při specifických podmínkách: žena například musí kojit nejméně 6x za 24 hodin, nejdelší přestávka mezi dvěma kojeními nesmí přesáhnout 6 hodin v noci a 4 hodiny ve dne a od porodu nesmí uplynout více než 6 měsíců.
Mýtus 3: Kojím dítě, hormony jsou pro mě tabu
Pravdou je, že kojící matka by neměla používat antikoncepční přípravky s obsahem estrogenů, tento hormon totiž nepříznivě ovlivňuje tvorbu mléka. Nic ovšem nebrání používání pilulek, injekcí či nitroděložních tělísek s progestinem. Případně se ženy o vhodné formě antikoncepce během kojení mohou kdykoliv poradit se svým gynekologem.
Mýtus 4: Nejlepší je dvojí ochrana, mužský a ženský kondom zároveň
Mužský kondom představuje nejrozšířenější a nejoblíbenější bariérovou ochranu proti početí, není však účinný na 100 %. Některé ženy tak může napadnout zkombinovat jej pro zvýšení ochrany i s jeho ženskou variantou. Případně se právě při použití ženského kondomu chtějí raději pojistit i klasickým prezervativem u svého protějšku. To ale není vůbec dobrý nápad, ochranu to nezvýší, dokonce naopak: při tření obou materiálů hrozí, že se jeden z kondomů protrhne. Obdobná situace může nastat i v případě kombinace mužského kondomu a pesaru „Chce-li žena zvýšit účinnost kondomu, ať už mužského, nebo ženského, ale nechce užívat hormonální antikoncepci, doporučuje se sáhnout po spermicidech,“ radí Tomáš Koubík, zakladatel společnosti Intimfitness.cz s tím, že tato chemická forma antikoncepce je volně dostupná ve formě pěn, krémů či pasty, kterou si žena aplikuje do pochvy. „Je vhodné připomenout, že spermicidy samy o sobě příliš účinné nejsou, a proto je potřeba kombinovat je právě s některou z bariérových ochran, tedy kondomy či pesarem,“ dodává Koubík.
Mýtus 5: Sex během menstruace je bezpečný
Na tuto pověru se spoléhat opravdu nevyplatí. Je totiž nutné brát v potaz značnou nevyzpytatelnost ovulace, houževnatost spermií i značně individuální a mnohdy kolísavý cyklus. Délka ženského cyklu je totiž individuální a pohybuje se obvykle v rozmezí 21 až 35 dní. Často uváděných 28 dní je tedy pouze průměrná hodnota, která však platí jen pro část žen. Ovulace nastává přibližně v polovině cyklu, její nástup se tedy může u každé ženy lišit. Pokud tak některá žena má cyklus dlouhý 21 dní, ovulaci může očekávat zhruba 10. den po začátku menstruace. Pokud u ní krvácení trvalo 7 dní, pak se i v případě sexu během posledního dne menstruace může „trefit“ do svých plodných dnů a otěhotnět.
Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6055351/
MUDr. Marek Broul, Ph.D., MBA, FECSM
Tomáš Koubík, zakladatel společnosti Sexshop.cz
MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.
https://www.nzip.cz/clanek/158-menstruacni-cyklus
