To si koupím k šedesátinám, napadalo mě, když jsem před lety viděla jezdit první elektrokola. Nakonec jsem na něj ale sedla mnohem dřív. Třeba když se mi nechtělo dva dny po sobě šlapat velký kopec v Alpách nebo když jsem si vymkla kotník. Důvodů, proč to s elektrokolem zkusit, je ale mnohem více.

Projet náhorní planinu Seiser Alm na severu Itálie by za jeden den zvládl jen trénovaný cyklista. Když jsme ale svá kola vyměnili za elektrokola, podařilo se nám to, aniž bychom si při tom museli sáhnout na dno svých sil. Vyráželi jsme z údolního městečka Wolkenstein a šplhali se do nadmořské výšky 2000 metrů na náhorní planinu, která má rozlohu 8000 fotbalových hřišť. V krásné kulise dolomitských masivů jsme pak strávili celý den – ujeli jsme 50 kilometrů a zdolali více než tisíc výškových metrů. A to jsme prosím šlapali v lehkém prázdninovém tempu!

PROPOTIT TRIČKO

Elektrokola přiblížila cyklistiku i nesportovcům a zpřístupnila hory a další zajímavá místa i těm, kteří by se sem na kolech jinak neodvážili. Není to ale malá motorka, která vám dá všechno zadarmo. I na elektrokole je třeba makat a propocené triko v kopcovitém terénu není výjimkou. Zážitek, jaký z jízdy budete mít, hodně závisí na tom, jak si to nastavíte – v hlavě i na kole. Kolo totiž nabízí několik módů – eko, tour, e-MTB a Turbo a také mód walk asistent, který vám pomůže, když kolo tlačíte. Na vás je, nakolik elektromotoru dovolíte, aby vás ‚postrkoval‘ do kopců. S tím ovšem souvisí také to, jak dlouho vydrží baterka.

„Někdo na kole na jedno nabití ujede padesát kilometrů, jiný sto. Záleží na zvoleném módu, váze cyklisty, povětrnostních podmínkách, rychlosti jízdy nebo na tom, v jakém terénu se pohybuje,“ říká Jiří Vent, někdejší cyklistický závodník a majitel pražské prodejny Bike Gallery. Méně z baterky ubývá na údolní cyklostezce, více jí dá zabrat těžký terén a stoupání do alpských kopců.

Já jsem v tom měla jasno. Chtěla jsem využít co nejvíce vlastní energie, ale přitom ulehčit vymknutému kotníku. A tak jsem se snažila většinu naší túry v Dolomitech projet v ekonomickém módu, který člověku pomáhá nejméně. Až na několik prudších stoupání, kterým se v téhle oblasti nevyhnete, se mi to podařilo. Túru jsem si díky tomu užila i s kotníkem, který ještě není úplně fit.

KOLO PRO VŠECHNY

Elektrokola zažívají v posledních letech velký boom. Pořizují si je důchodci, aby dojeli do nejbližší hospody nebo na nákup, ženy, které chtějí jezdit do práce na kole a nezpotit se při tom, nebo manažeři, kteří nemají natrénováno a na normálním kole by se trápili.

„Mezi mé klienty velmi často patří manželské páry. On jezdí na normálním kole, ona na elektrokole,“ říká italský cykloprůvodce Hermann Runggaldier (jeho bratr Peter je slavný italský lyžař), když si vychutnáváme dopolední jihotyrolské aperitivo na horské chatě Gostner Schwaige.

Sedmdesát procent jeho klientů si ho najímá právě na túry na elektrokolech. Někteří si vozí svoje, v Alpách, ale i na českých horách však přibývá míst, kde si lze tato kola půjčit. Například v Krkonoších zaplatíte 800 korun za den, v Alpách půjčovné začíná na 50 eurech.

„Elektrokolo je i velká pomoc pro rodiče, hlavně maminky, které táhnou vozík s dítětem do kopce. Co se týče připojení vozíku u elektrokol, často narazíte na pevnou osu a je potřeba si ohlídat vhodný adaptér pro připojení vozíku,“ říká Lukáš Princ ze Ski a Bike Centra Radotín. Na elektrokola se dá umístit přední i zadní dětská sedačka.

Potíž je, že na elektrokola často usedají lidé, kteří nemají s cyklistikou velké zkušenosti, neumějí jezdit v terénu a nejsou zvyklí sedět celý den v sedle. A to může být nebezpečné nejen pro ně samotné, ale i pro ty, kteří se s nimi v terénu potkají.

„Kdo dlouho na kole nejezdil, měl by znovu začínat na rovných cyklostezkách, které jsou tomu uzpůsobené. A naučit se rozjíždět na nižší mód a postupně si přidávat.

Některé ženy mají tendenci nastavit si tam nějaký univerzální převod, který pak nechtějí přepínat. Od toho je tam ale přehazovačka a několik módů energie asistence,“ říká Jiří Vent. Sám byl svědkem toho, jak to jedné paní ujelo pod nohama. Kolo pak skončilo až o kus dál, v křižovatce.

ŠETŘETE BATERII

Nebezpečí ale hrozí i na rovné cyklostezce, kde kolo snadno jede maximální 25kilometrovou rychlostí a kde se často pohybují malé děti nebo lidé na vycházce se psy. Ženy dokáže znejistit i popojíždění ve velkém provozu.

„Pozor také v terénu. I tam totiž kolo dokáže jet 25kilometrovou rychlostí, což je na metrové lesní pěšině, pod kterou je příkrý sráz, nebezpečné.

Důležité je také vypnout elektropohon při sjezdech. „Kdybyste si pak v nějaké zatáčce přišlápli, kolo se stane nebezpečným,“ dodává Jiří Vent.

Další nástrahou je baterie. Není totiž nic horšího, než když vám v dlouhém kopci dojde energie. Na kole se sice dá jet dál, ale váží mnohem více než normální kolo, proto je mnohem náročnější vše ušlapat. Nejjednodušším řešením je vzít si s sebou do batohu nabíječku, anebo dokonce náhradní baterku. Ta ale váží asi tři kila, takže se proveze.

VZHŮRU DO KOPCŮ

Eektrokolo je vlastně celkem normální kolo, jen ho pohání motorek – buď ve středu kola (u dražších a kvalitnějších modelů), anebo u zadního kola. Kola s motorem v zadní náboji (ve středu zadního kola) se dají pořídit od třiceti tisíc. Nevýhodou je, že když na něm člověk sedí, přetěžuje se zadní kolo a těžiště kola se přesouvá jinam. Dražší modely s motorem umístěným ve středu se chovají jako normální kola.

Stejné je také přehazování. Kola se středovým motorem mají jeden převodník (neboli lidově řečeno ‚talíř‘) vpředu a vzadu kazetu 9 až 12 pastorků (ozubených koleček) v závislosti na výbavě kola. E-kola s motorem v zadní náboji mají standardní převody – vpředu dva nebo tři převodníky a vzadu kazetu s 8 až 11 pastorky dle výbavy kola.

A jak dopadla naše cyklotúra v krásné kulise Dolomit? Byla to příjemná vyjížďka, při které jsme si užívali focení krásných dolomitských masivů, pasoucích se krav i pasteveckých chalup. A ještě zbyla energie na letní après-ski po návratu do Val Gardeny.

Díky elektrokolu jsem si jízdu na kole užila navzdory bolavému kotníku. Než se na elektrokole vrhnete do terénu, vyzkoušejte si ho na rovné cyklostezce. Umět kolo správně ovládat je nejlepší prevencí úrazu.

Zdroj:

magazín Kondice