„Nemělo by pršet, možná jen nějaká přeháňka,“ říká mi kamarád ve Valticích před startem prvního dílu amatérského závodu ze seriálu Road Classics Pálava, 141 km dlouhého závodu/švihu, při kterém se nastoupalo 1800 výškových metrů.
Seriál má letos tři zastavení. Po květnové Pálavě se začátkem srpna vydává na Klínovec, aby v polovině září skončil na Ještědu. Uvěřím mu, protože se mi v nervozitě, která provází každý můj závod, nechce vytahovat telefon a kontrolovat počasí.
Na výběr jsou dvě varianty – kategorie „závod“, anebo pohodový „švih“. Buď 60 nebo 143 kilometrů dlouhá trasa (na té se třikrát vystoupalo z Pavlova do Klentnice). Rozhodnout se mohu až během závodu. Mám v tom jasno. Kdyby náhodou začalo pršet, odbočuji na 40. kilometru doprava a vracím se po kratší trase do cíle. Jinak se chystám jet dlouhou trasu. A přihlásila jsem do kategorie „race“.
Těším se – organizátoři slibují zavřené silnice, na občerstvovačce kafe do porcelánových hrnečků a hlavně překrásnou trasu Pálavou s výhledy na zříceninu Děvín, Novomlýnské nádrže a nekonečné vinohrady.... Pálavu mám ráda.
Tři dva jedna start
Přesně v jedenáct hodin se na valtickém náměstí peloton 809 závodníků dává do pohybu. Ostrý start je až na desátém kilometru, takže do té doby se tu vtipkuje, okukují se kola a sdělují zkušenosti. "Vystrkují se ramena a brousí se hrany”.
Start závodu Road Classics ve Valticích
Počasí drží… Ale jen do dvacátého kilometru, kdy se zatáhne, začne pršet a cyklisty bombardují kroupy. Vyjedu šestikilometrové stoupání z Pavlova do Klentnice, po sjezdu se musím rozhodnout. Přijíždím na rozcestí za Milovicemi a rozhoduji se, jestli pojedu doleva, dál, anebo doprava do cíle. Jsem sice durch, ale jede se mi dobře. A tak odbočuji doleva – tedy pokračuji v závodě.
Na chvíli vysvitlo sluníčko a Pálava se ukázala ve své kráse.
Na chvíli vysvitne sluníčko, dres i kalhoty rychle schnou, na vodu v mokrých botách jsem si zvykla. Všechno bude dobré, ujišťuji se. Netrvá to ale dlouho a začne zase pršet. Zmoknu a zase uschnu, myslím, si, ale šeredně se mýlím. Od téhle chvíle do konce závodu prší v jednom kuse. A občas se blýská a hřmí. Do cíle mi přitom zbývá o něco méně než 100 km.
Během závodu Road Classics
Ztuhnou mi stehna, vypadnu z balíku. Zastavuji se nahoře na občerstvovací stanici na Klentnici, kde na mě volají kamarádi Petr s Gábinou, jestli jedu s nimi. Jedu. Moc ráda.
Pak už se mi všechno promíchá dohromady. Promočené oblečení, mokrá silnice, moje snahy vyhnout se těm největším kalužím, bahno ve vlasech i na brýlích, které se pravidelně na občerstvovačkách snažím vyčistit. Prostě šlapu, ztrácím přehled, kterou vesnicí projíždím. Takže když večer dorazím do Pavlova ke kamarádům a vyrazíme do sklípku, najednou se proberu: hele, tady jsem dnes jela na kole. Třikrát.
Autorka článku promočená na kost.
A taky si hlídám tachometr, který se ne ne přetočit přes stovku. Tu zahlásí nahoře na Klentnici. Petr mi konečně dovolí zastavit na záchod a na kafe. Nejraději bych si objednala rovnou tři. Dávají mi ho do porcelánového hrnečku, cpu se k tomu bábovkou, brownies a opírám se o kávovar. Ten totiž nádherně hřeje. Stojím pod stříškou a koukám se na proudy vody valící se z oblohy.
Zastavuje u nás pořadatelský vůz a nabízí odvoz do cíle. Přemýšlím o tom, ale nedostanu šanci: „Holky jedeme,“ velí Petr. A tak zase jedu. Naštěstí už jen z kopce a pak krásnými vinohrady, kde se konečně počasí trochu umoudří a přestane pršet.
Poslední výstup na Reistnu na kopci Homole nad Valticemi, kde je cíl, si užívám. Držím se jednoho ze závodníků, který mi v cíli galantně dává přednost. Těším se na horkou sprchu v zázemí závodu ve Valticích. Stojím pod ní snad patnáct minut a je mi nádherně, ale třešnička na dortu mě teprve čeká. „Cože? Ty jsi jela dlouhou trasu? Jsi fakt dobrá,“ říká mi o chvíli později olympionička Marcela Joglová, která na rozcestí uhnula doprava a krátkou trasu vyhrála.
Autorka článku s olympioničkou Marcelou Joglovou před závodem.
"Zážitky nemusejí být krásné, hlavně když jsou intenzivní," opakuje s oblibou moje kamarádka Gábi, se kterou jsme se do závodu přihlásily. A tenhle byl hodně silný.
Zdroj: Autorská reportáž
