Celé se to seběhlo vlastně dost rychle. V dubnu roku 2000 seděl dvaadvacetiletý Moussambani doma v rodném Malabu, hlavním městě Rovníkové Guineje, když v rádiu uslyšel, jak hlasatel říká: Kdo chce jet na olympiádu do Sydney, ať se přihlásí. Eric neváhal, a aniž by uměl pořádně plavat, natož byl členem místního plaveckého klubu, vydal se odhodlaně na konkurz. Že to trochu připomíná romantický film? Tak si počkejte na jeho konec.

Sám na konkurzu

„Zavolali mě na výběr a byl jsem tam jedinou osobou. Čekali jsme dvě hodiny, a když nikdo nepřišel, řekli mi, abych skočil do bazénu a ukázal, jestli umím plavat,“ podělil se tehdy muž o svůj příběh s novináři. Poté, co Eric prokázal, že je schopen plavat, byl rovnou nominován na olympiádu v Austrálii. Do her zbývalo přibližně osm měsíců, budoucí olympionik přitom neměl k dispozici ani pořádný bazén, ani trenéra. Na pomoc si proto přizval místního rybáře.

Ptáte se, jak je tohle vůbec možné? V roce 2000 olympijský start sportovců z rozvojových zemí umožnilo udělení divokých karet v rámci olympijské myšlenky sbližování všech částí světa. A Eric měl zkrátka štěstí, že tuto kartu dostal. Přípravu na prestižní sportovní událost bral ale vážně. „Trénoval jsem třikrát týdně v hotelovém bazénu, který měl asi třináct metrů. Byl pro mě přístupný od páté do šesté ráno, dokud nepřišli první hosté. Kromě toho jsem plaval i v řece a u pláže s rybáři,“ popisoval Eric své tréninkové podmínky novinářům z BBC.

V bazénu se málem utopil

Padesátimetrový bazén viděl poprvé až v Sydney. A pořádné plavky? Ty si prý koupil až v dějišti her na tržnici. Bizarní příběh ale pokračuje dál.

Na startu tehdy došlo ke kurióznímu momentu – oba zbývající plavci pokazili start, a tak byli ze závodu diskvalifikováni. Eric tak svůj životní závod absolvoval zcela sám. Na úvodních patnácti metrech se ještě držel. Náhle však zpomalil a vodu překonával s obrovskými problémy, sotva popadal dech. Skoro to vypadalo, že se topí. Neohrabaným stylem se nakonec dostal k cíli. „Jsem přesvědčen, že to nedoplave. Myslím, že se brzy chytí zábrany,“ glosoval Ericův výkon komentátor britské BBC.

Zdroj: Youtube

Miláček publika

Moussambani to však nevzdal a za nadšeného jásotu diváků závod doplaval. V některých momentech se už téměř nehýbal, ale posbíral zbytky sil a časem 1:52 vytvořil nový národní rekord Rovníkové Guineje. Krátce po svém výkonu dostal přezdívku Úhoř a stal se jedním z největších hrdinů her v Sydney. „Věděl jsem, že je to důležité, protože jsem reprezentoval svou zemi. Byl jsem hodně nervózní, protože jsem nikdy neviděl tolik lidí a televizní kamery. Při závodě jsem slyšel ten dav, jak mě podporuje, což mi dodalo sílu závod dokončit. Ale už jsem byl moc unavený,“ zhodnotil své slavné vystoupení Moussambani.

Hned po závodě se vydal na hotel a několik hodin prý spal. V Sydney se stal miláčkem diváků a vzbudil obrovský mediální zájem.

Olympiáda ovlivnila jeho život

Jeho účast na olympiádě měla bez pochyby výrazný dopad na jeho život i kariéru, a to hned z několika důvodů. Jeho příběh je často zmiňován jako příklad toho, jak olympijské hry mohou mít vliv i na sportovce z malých nebo rozvojových zemí.

Eric Moussambani získal celosvětovou pozornost díky svému výkonu v rozplavbách, kde sice plaval pomalu a neohrabaně, ale dokončil závod navzdory tomu, že s plaváním začal teprve před několika měsíci. Stal se tak vzorem, inspirací a svým odhodlání a cílevědomostí oslovil mnoho lidí po celém světě.

Stal se trenérem plavání

Po návratu domů pomohla Ericovi jeho nově nabytá sláva zvýšit povědomí o nedostatku sportovních zařízení a podpory pro sportovce v Rovníkové Guineji. To vedlo ke zlepšení podmínek v jeho zemi, lepšímu financování a výstavbě nových sportovních zařízení včetně bazénů. Díky svému vystoupení na olympiádě dostal Moussambani možnost trénovat a zdokonalovat své plavecké schopnosti s lepšími trenéry a vybavením, což by se mu jinak pravděpodobně nepoštěstilo. Dál mohl pokračovat v plavání a účastnil se dalších soutěží. Eric Moussambani se stal jakýmsi ambasadorem či symbolem plavání v Rovníkové Guineji a pomáhal motivovat mladé sportovce. Později se stal dokonce trenérem národního plaveckého týmu, kde mohl své zkušenosti a znalosti předávat dál. Náhlá popularita mu tak přinesla do života různé příležitosti včetně sponzoringu a veřejných vystoupení, díky čemuž si mohl vydělat slušné peníze. Tahle pohádka z olympiády tedy měla dobrý konec.

Zdroje:

https://www.bbc.com/sport/av/olympics/36942170

https://www.theguardian.com/sport/blog/2012/jan/25/olympic-games-eric-eel-moussambani

https://dennikn.sk/522881/bol-najpomalsim-plavcom-na-olympiade-no-aj-tak-sa-stal-hviezdou/

http://news.bbc.co.uk/sport2/hi/olympics2000/swimming/931508.stm