Odmala je tak zvyklá dělat vše jen jednou rukou a druhou si vypomáhat. Bez potíží si zaváže tkaničky u bot nebo si uváže culík. S protézou běhá kvůli těžišti, v běžném životě ji pak často sundává.
Na základní škole se za protézu styděla
Problémy ve škole, nebo dokonce se šikanou prý kvůli svému handicapu nikdy nezažila. To, že nemá celou končetinu, vnímala jako zcela přirozenou věc. „Protézu nosím spíš z důvodu, že si jí můžu věci přidržet, i když manipulovat se s ní příliš nedá a někdy i překáží. A v létě je to lepší bez ní. Když je vedro, protéza klouže a nedrží.“ Uznává však, že byly chvíle, kdy se za ni trochu styděla. „Určitě jsem třeba na základní škole nosila dlouhý rukáv, aby to nebylo tolik vidět, ale dnes jsem s tím úplně srovnaná. Občas někdo divně kouká, hlavně děti, ale já už to ani nevnímám.“
Sprinterka je 8. nejrychlejší na světě
S atletikou začala až v 15 letech, což se může zdát jako poměrně pozdě. Od začátku závodila se sportovci bez handicapu, v roce 2013, kdy jela jela na své první mistrovství světa, se začala účastnit i závodů handicapovaných. „Do té doby jsem sportovala spíše volnočasově. Až ve škole mi řekli, že jsem na běh dobrá a že by mi to mohlo jít. Rodiče mě vedli ke sportu už od dětství, ale pravidelně na jeden sport jsem chodila opravdu až od těch 15 let,“ říká mladá atletka.
Tereza Jakschová patří mezi handicapované sprinterky
Její vášní a disciplínou jsou sprinty na 100 a 200 metrů, má ráda rychlost a adrenalin. Na kontě už má druhé místo z mistrovství Evropy z roku 2018, deváté místo z mistrovství světa 2019, v roce 2020 byla pátá nejrychlejší z Evropy. V roce 2022 dokázala k úspěchům přidat ještě dvě třetí místa ze světového šampionátu a loni byla dvakrát osmá nejrychlejší na světě.
Příprava na paralympiádu byla náročná
Jak vzpomíná na svoji účast na paralympiádě v Tokiu, kde se umístila na 10. příčce?
„Je to stále jako včera. S umístěním jsem byla a nebyla spokojená. Bylo to krásné umístění s výkonem kolem osobáku, ale zároveň pár setinek od finále, ale to je sport,“ říká Tereza. Podle jejích slov jí postižení pomáhá lépe se motivovat s ostatními atlety. Chce dokázat to, co zdraví sportovci, a oni se prý zase snaží o to víc, když vidí, že žádný handicap překonávat nemusejí.
S handicapem se již narodila
Jak vypadá běžně její tréninkový týden? Trénuje 5–6x týdně. Trénink obsahuje rychlost, posilovnu, tempové a speciální běhání. „Během náročných dní mi moc pomáhá moje Toyota, do které se mi vše vejde a v klidu se všude dopravím. Řízení mám moc ráda, odpočinu si u něj,“ usmívá se sportovkyně.
Letošní kvalifikace na paralympiádu v Paříži prý byla jedna velká dřina. „Bylo to docela dlouhé a náročné období, kdy do poslední chvíle opravdu nevíte. Kvalifikační požadavky jsem splnila již minulý rok a čekáte, jak poběží soupeřky, hlavně kolegyně z českého týmu, mezi které se pak rozdělují získané kvóty.“ V Paříži by si Tereza ráda zaběhla finále. Když v televizi běžely přenosy olympiády, poctivě je sledovala. Hlavně atletiku, sportovní gymnastiku a vodní sporty.
Zdroje:
Autorský článek
