Pocity a emoce zabarvují naši mysl a podle toho, jak se cítíme a co prožíváme, si vymýšlíme a utváříme příběh svého života. Ten vykreslujeme a popisujeme svým pohledem, podle představ a přesvědčení, zda se naplňují naše očekávání. Když si nevěříme, máme strach ze selhání a dopouštíme se lhaní.
Naše slova vycházejí z nás, generují se podle stavu, v jakém jsme, a vynořují se v souladu s energií, ve které se nacházíme. Chceme-li se druhým zalíbit, říkáme, co se jim bude líbit. Někomu si dovolíme říct to, co bychom si jinému netroufli. Jednomu brečíme na rameni a jinému vyprávíme, jak jsme dobří. Když chceme někoho naštvat, ranit či ponížit, záměrně míříme na jeho slabé místo. Slova jsou plytká, proto si je neberme osobně.
Pokud někdo cílí na naše slabiny a ubližuje nám, i když nás to bolí, ve skutečnosti nás utužuje a učí sebelásce a samostatnosti. Když jsme tuženi, jsme nuceni otevřít se sebelásce, zkoncentrovat své síly a postavit se za sebe. Chceme-li být ve své síle, musíme být pozorní a upřímní. To znamená být přímo u sebe, spoléhat se na sebe, být pravdiví a věřit si. Když důvěřujeme sami sobě, jsme samostatní, nezávislí a svobodní.
Pokud si nedůvěřujeme, pořád někde něco a u někoho prověřujeme, abychom měli vše pod kontrolou, což není možné, tak si tím život ztěžujeme a komplikujeme. Potřeba kontrolovat a ovládat vychází z našich obav a strachů. Když strach zaměstnává naši mysl, soustředíme se na něj a plníme jím svůj život. Strach a obavy jsou naším slabým místem. Tvoří bariéry, zamezují přirozenému toku a dělají vše horší, než to ve skutečnosti je.
Chceme-li poznat pravdu, musíme se osvobodit od své mysli, která je chytrá jako opice. Ta se nás snaží ovládat, namlouvá nám, co se jí hodí, omlouvá se i nás pomlouvá. Odevzdejme se důvěře a vstupme do svého srdce, které je světlem, jež léčí a vnáší jas do našeho nevědomí. Začneme-li se dívat srdcem, přestaneme hodnotit a dokážeme s láskou propustit vše nedůležité, abychom se s láskou mohli postarat o sebe a to, co je opravdu důležité. Jsme-li ve svém srdci, přirozeně si nastavujeme hranice a poznáváme, co máme dělat.
Povolme opratě a dovolme životu, aby sám narovnal to, co jsme svými strachy, kontrolami a omezeními vychýlili a uvedli do nerovnováhy. Zkusme bobříka mlčení a jen pozorujme svoji mysl. Nechme myšlenky přicházet a odcházet, ale nenechme se jimi ovládat. Zaměřme se na oblast svého srdce a tu prodýchávejme.
Zdroj:
Autorka je astroložkou ve společnosti Astrologie klíč k poznání