Hlavní kmen však tvoří jóga sútry – velké dílo mudrce Patandžaliho, které sepsal 300 let př. n. l. Sestavil moudrosti mudrců a dal jim koncept osmistupňové stezky, kterou člověk praktikující jógu kráčí. „Jóga sútry dávají prostor adeptům jógy uvědomit si svoje bloky dané výchovou a společností, kdy jsme naučeni koukat na svět tunelovým viděním – peníze, rodina, dům, auto, první dovolená v Chorvatsku, druhá dovolená…,“ vysvětluje smysl Patandžaliho súter v dnešním světě lektorka jógy Zuzana Klingrová. Jednotlivé stupně se v různých stylech jógy více či méně zmiňují a praktikují a každý učitel je předává v souladu se svým pochopením jejich významu.

V sútrách, krátkých stručných poučeních, které předával učitel žákovi zprvu ústně a nad jejichž významem měl žák meditovat, Patandžali shrnuje hlavní techniky jógy.

1. stupeň: Jama (etické zásady)

Jak se chováš ke světu okolo sebe? Jogíni věří, že všechna stvoření mají božskou podstatu – to znamená, že všechny bytosti spojuje společné pouto. Základem je neubližovat (ahinsa) druhým ani sami sobě, činem ani myšlenkou. Právě proto je řada jogínů vegetariány či vegany. Jsi pravdomluvný (satja)? Spousta lidí to zvládá k lidem okolo sebe, ale kolik lidí je pravdomluvných samo k sobě? Je těžké přiznat si, že toto nezvládám, že mě bolí hlava, že jsem unavený… První stupeň jógové stezky je vlastně souborem etických zásad, o které by měl adept jógy usilovat. Správný jogín by měl dále dodržovat zásadu nekradení (astéja), umírněnosti (brahmačarja) a nehrabivosti (aparigraha).

2. stupeň: Nijama (pravidla správného chování)

Sem patří pět pravidel správného chování. Sauča (čistota), santóša (spokojenost), tapas (sebekázeň), svádhjája (samostudium), íšvara-pranidhána (vědomí existence božské podstaty).

3. stupeň: Ásana (pozice)

Teprve třetí stupeň tvoří samotné fyzické cvičení – ásany. Připravují na sed – abyste mohli sedět nehybně a dělat pránajámu.

4. stupeň: Pránajáma (kontrola dechu)

Patří sem práce s dechem a tělesnými zámky. Začíná v okamžiku, kdy začneme dech kontrolovat, s nádechem přichází kyslík a přes něj ovlivňujeme nervovou soustavu. Dokážeme zklidnit mysl, regulovat srdeční tep. To má vést k tomu, aby jogín tišil smysly.

5. stupeň: Pratjáhára (kontrola smyslů)

Kontrola smyslů se zaměřuje na odpoutání pozornosti od smyslových orgánů a její zacílení do nitra. K tomu má jóga speciální techniky, které vám pomáhají jít hlouběji do vašeho nitra.

6. stupeň: Dhárana (koncentrace)

Pro většinu z nás platí, že je mysl naším pánem, to ona nás ovládá. Neustále odbíhá k událostem, co už se staly, nebo naopak vymýšlí, co bude zítra. Být tady a teď v přítomnosti, ve flow, to je ideál jogína, kterého dosahuje během praxe na podložce – a z ní přenáší toto umění do života.

7. stupeň: Dhjána (meditace)

Trvalá koncentrace nás dovede do stavu meditace, ono známé mindfulness, při kterém zklidníte věčně těkavou mysl, aby mohla přejít do stavu vyššího vědomí. Existuje řada meditačních technik využívajících jako základního průvodce dech – protože dech je stále s námi.

8. stupeň: Samádhí (blaženost)

Jógoví mistři popisují samádhí jako stav čiré blaženosti. Pocit, že se zastavil čas, vnímáte všechno a nic v přítomném okamžiku. Pocit, že nic nepotřebujete. Jde o splynutí pravého já s nejvyšším vědomím. Stane se to na 5–10 vteřin jednou dvakrát za den. Není to tak, že jste osvícení napořád.