Veronika Pospíšilová, lektorka ze studia Grain Space, studovala jógu v Indii. Když se spolu s dalšími studenty zeptala svého učitele, co může udělat pro to, aby byla tak flexibilní jako on, odpověděl otázkou: „Kolika živým bytostem ve svém okolí jste dnes pomohli?“ Skupinka mlčela. „A kolik hodin jste dnes meditovali?“ Studenti neodpovídali. „Až povolí vaše mysl, povolí i tělo.“

Jóga nejsou jenom cviky na podložce, které protáhnou a posílí svaly. Obsahuje celou řadu technik a pečlivě propracovaných systémů, které působí na tělo, duši i mysl. Díky nim bychom efekt správně vedené jógové lekce měli pocítit nejen na těle.

Jóga v sobě kromě praxe fyzických ásan zahrnuje dechové techniky, zpěv manter, recitaci a studium posvátných textů, meditaci, očistné techniky. A také inspiraci, jak přistupovat k životu, jak zpracovat události, kterými procházíme, učit se z negativních zkušeností.

RADOST DUŠE

Návštěva Indie, pokud se tam vypravíme za jógou, může náš přístup k józe i životu změnit, u Veroniky Pospíšilové ale žádný životní zlom nenastal. Indie a jóga pro ni od dětství byly samozřejmou součástí života. Její tatínek hrál na sitár – loutnu populární v severní Indii – a skládal hudbu k jógovým lekcím. „Doma jsme měli oltář k uctívání nejrůznějších božstev, nejedli jsme maso, poslouchali mantry, vychovávali adoptovaného chlapečka z Indie,“ vzpomíná Veronika. Sama studuje východní filozofii, založila také neziskovou organizaci, která pomáhá nejchudším dětem v Kambodži ke vzdělání.

Do svých lekcí kromě ásan zařazuje vždy i nějaké téma k zamyšlení. „Někdy nás jedno slovo, vibrace, jedna vteřina jógy může přivést ke skutečné vědomé radosti duše z každé minuty života, spíš než hodina fyzického cvičení. Pokud člověk prožije jógu v celém jejím barevném pojetí, začne život vnímat jinak, změní i svoje chování.“ Na úrovni cvičení se to projeví třeba tak, že se po letech zkoušení konečně podaří stoj na hlavě.

Podobně to vidí Bhavna Rani, Indka, která učí v Praze Iyengar jógu. Zdůrazňuje důležitost pravidelné praxe. „Ta zlepšuje stabilitu, soustředění a uvědomění, pak teprve vidíme změny. Západní člověk orientovaný na výkon, soutěž a vítězství se podle ní zaměřil na fyzickou praxi bez uvědomění. „Teprve když lidé dosáhnou bodu, ve kterém jsou schopni některé věci a myšlenky pustit, najdou v jógové praxi radost.“

Bhavna také vidí problém v nedostatečné kvalifikaci některých lektorů. „Absolvují měsíční kurz a začnou učit jógu, přitom sami pořádně nevědí, jak stát na vlastních nohách a že se tomu říká tadásana. Klientky nechají praktikovat obrácené pozice a vůbec neřeší, zda zrovna nemají menstruaci, při které jsou inverze nevhodné. Navíc v jejich pozicích není klid a uvědomění. Jak můžete mít klidnou mysl a soustředit se, když nemáte klid v pozicích?“

Podle Zuzky Klingrové z Resortu Svatá Kateřina si někteří lektoři neuvědomují, co vlastně šíří. Vzniká tak určité nedorozumění, co jóga vlastně je. „Dá se to přirovnat ke kolonizaci. Kolonizátoři v Americe působili násilí na původních obyvatelích. A my vlastně podobným způsobem znásilňujeme jógu,“ vysvětluje. „Neznali indiány a v podstatě je vyhubili, vytrhli je z jejich kořenů, narvali je do rezervací, to samé my děláme s tou jógou. Přetváříme ji v něco, čím není.“

Původně se jóga učila zdarma. „V našem světě se z jógy stal miliardový byznys. Nemyslím si, že je v pořádku tisknout na trička nápisy v sanskrtu a prodávat to.“ Sanskrt je posvátný jazyk, ve kterém jsou napsány původní jógové texty, používal se i ve starých védských spisech. Pokud používáme jógové pozice na ozdravení těla, je to v pořádku, ale není to jóga. „Může to být inspirované jógou, správné označení je jóga ásana, ale je to jenom jedna část z toho, co má jóga přinést.“

DETOX BEZ DŽUSU

Žít jógu znamená řídit se manuálem, který byl pro jogíny vytvořen. Ten je obsažen v Patanžaliho jógasutrách, o fyzickém cvičení tam není skoro nic. „Jóga znamená jednotu a té dosáhneme tak, že budeme dodržovat nějaký systém. Když díky němu víme, že jóga má tlumit smysly, otáčet mysl dovnitř, proč bychom měli cvičit na Madonnu?“ naráží Zuzka Klingrová na fakt, že existují lektoři, kteří pustí v jógové lekci jakoukoli líbivou hudbu. „Zpívání manter je také zpívání, ale tahle hudba rezonuje a uvolňuje, k józe patří.“

Pokud k praxi přistupujeme komplexně, zklidní se mysl a povolí tělo. Procházíme vrstvami a fyzické tělo je první. Skrz jeho poznávání a transformaci se začne měnit i přístup k životu. Pokud zůstane u fyzické praxe bez ostatních složek jógy z Patanžaliho jógasuter, vytváří se teplo – a to živí ego. „Není možné praktikovat ásany, aniž byste věděli, co jsou to jamy a nijamy,“ říká Zuzka. To jsou pravidla, jak přistupovat k okolí i sami k sobě. Patří k nim například santóša, spokojenost. „Znamená to, že jsem spokojená s tím, že tu pozici dneska zvládnu takto.“

Součástí fyzické praxe jógy jsou také očistné techniky. Přes fyzické tělo jogíni čistí i to energetické. Uvolňují bloky, aby mohla proudit prána, životní energie. Tělo se tak připravuje na hlubší transformaci, úroveň emocí a naučených stereotypů – vzorců chování. K těmto technikám patří očista jazyka, nosu a vedlejších nosních dutin, zraku, tlustého střeva nebo žaludku, dech kapalabháti.

Pro očistu je důležité vhodně zvolit období. „Nepatří sem pití džusů ani nic podobného,“ upozorňuje Zuzka. Doporučená odlehčená strava je součástí ajurvédského detoxu. Zatímco jogínské očistné techniky můžeme praktikovat sami, ajurvédská očista je souhrou ajurvédského lékaře a ajurvédských terapeutů, kteří očisty provádějí. To oni provádějí masáže, zahřívají olej, chystají bylinné lázně nebo průplachy…

Zatímco jóga směřuje k poznání vyššího já, osvobození od fyzického těla a povznesení toho spirituálního, ajurvéda je o dlouhověkosti. „Jsou sestry, ale každá má jiný cíl,“ říká Zuzka. „Jogíni jedí stravu, která je raw, protože zvedá energii, ale ajurvéda doporučuje teplou stravu, snaží se o udržení harmonie. Jóga se s ajurvédou schovávají pod deštník tantry, přes ni udržujeme balanc mezi vnitřní transformací a dlouhověkostí.“

Kromě pití džusů jsou na Západě za očistnou kúru často považovány půsty. Ty není vhodné držet, pokud chceme podávat výkon. I když v práci sedíme, mozek potřebuje energii. Místo úplného půstu je vhodnější zařadit odlehčenou stravu a jíst třeba rýži se zeleninou. Hladovět po omezenou dobu můžete, ale nedělejte při tom nic. Nehlídejte děti, nečtěte, nesportujte. Tělo nebude plýtvat energií na trávení, uvolní se svalová tenze, odplaví se odpad ze svalů do lymfatického systému, sníží se napětí svalů a tlak na vnitřní orgány.

OBRÁTIT POZORNOST

Jedním z cílů jógy je pratjahara, kontrola smyslů, obrácení smyslového vnímání dovnitř. Když se nám to podaří, můžeme se soustředit na meditaci. „Výrazná hudba, aromaterapeutické esence nebo třeba bubnování na šamanský buben k lekci jógy nepatří, poutají pozornost ven,“ říká lektorka.

Zuzka nemá nic proti stylům jógy, které zachovávají úctu k tradici. „Jin jóga lekce krásně doplnila, protože zachovává dechové techniky, meditaci, a jenom vybrala osmdesát pozic, které kompenzují jang, ego. Učí lidi nechat věci jít. Harmonizuje nadmíru ohně, který se vytváří, když cvičíme moc a příliš se snažíme. Pak dochází ke kolapsu ásany, vytvoří se energetický blok, živí se ego. Pokud někoho jin jóga nebaví, protože je moc pomalá, je zrovna ve fázi, kdy je hodně jang.“

Další nový styl vznikl v šedesátých letech dvacátého století, vytvořil ho B. K. S. Iyengar. „Přinesl pomůcky, Indové se smáli a říkali tomu nábytková jóga, ale zachoval úctu k tradici,“ říká Zuzka. Pokud se lidi snaží o perfektní provedení pozic a nedaří se jim to, hrozí jim syndrom vyhoření – mají pocit beznaděje z toho, že ásanu nikdy neudělají perfektně. „Když nepochopím, k čemu slouží disciplína nebo co znamená čistota, nemůžu praktikovat pozice. Když neovládám ásany, asi těžko budu sedět v klidu a dělat dechové techniky,“ vysvětluje Zuzka Klingrová. „A když se začnou dařit náročnější pozice, je to často výsledek hlubší transformace, nejen fyzického tréninku.“

První dva stupně jógy:

JAMY

  • AHIMSA – nenásilí – neubližovat lidem, zvířatům, přírodě, sami sobě.
  • SATJA – pravdivost – neklamat své okolí ani sami sebe.
  • ASTÉJA – nekradení – neokrádáme ostatní, ale opět ani sebe, třeba o pravidelnou jógovou praxi.
  • BRAHMAČARJA – zdrženlivost, neplýtvání, abstinence – užívat si s mírou, zbytečně neplýtvat energií.
  • APARIGRAHA – nehrabivost, nepřipoutanost – schopnost rozdělit se s ostatními a nesmyslně nehromadit věci, majetek – hmotný i nehmotný, neulpívat.

NIJAMY

  • SAUČA – čistota – vnější i vnitřní. Týká se i prostředí, kde žijeme, vztahů s ostatními.
  • SANTÓŠA – spokojenost s tím, co máme. Platí na majetek, poznání, vztahy, city, životní fáze.
  • TAPAS – disciplína – obzvlášť potřebná pro pravidelnou praxi jógy.
  • SVADHJÁJA – studium – vzdělávání se, rozvoj, čtení posvátných textů.
  • ÍŠVARAPRANIDHÁNA – víra – ve vyšší princip, lásku, dobro, sebe sama; přijetí, akceptování, pochopení.