Slunce a Luna v Beranu se setkávají se zraněným léčitelem Chironem a vyjednávačem Merkurem. Nevyléčená zranění a chybné myšlenkové vzorce nás drží ve starých kolejích a brání nám vydat se na cestu. Jaké zranění si neseme? Proč nevíme, co chceme a kdo jsme? Proč si nedovolíme být sami sebou? Proč si nevěříme a posloucháme jiné místo sebe? Kolik pochybností máme o sobě? Jaké důvody nám naše mysl předkládá, aby nás držela při starém? Proč si nedovolíme jít za tím, kam nás srdce táhne?
Chceme-li vyléčit svá zranění, sami musíme najít „lék“, který nám pomůže. Je pro všechny stejný – láska. Přesto je cesta, která k tomuto léku vede, pro každého individuální. I když lék nenajdeme venku, způsob, jak se k němu dostat, nám pomohou objevit jiní, kteří již na cestu hledání a léčení nastoupili a mohou nás inspirovat, jak se k němu dostat a proniknout ke své pravé podstatě, do svého srdce. Bezpodmínečná láska dokáže vyléčit a rozpustit všechna zranění.
V prostředí, kde jsme ke svému zranění přišli, a s lidmi, které ze svých zranění viníme, se nemůžeme vyléčit. K tomu je však potřeba dospět, opustit svoji komfortní zónu a vydat se za poznáním. Opusťme svoji dětinskou závislost a dospějme ke své rozhodnosti, ochotě a vůli udělat pro sebe to, co vnímáme, že potřebujeme. Vydáme-li se na cestu, potkáme nové lidi, kteří rozšíří naše obzory a změní myšlenkové vzorce, které máme výchovou naprogramované a osvojené. Vymaníme-li se z otroctví vlastní mysli, která jako opička opakuje naučené myšlenkové vzorce, budeme sami sebou. Co my víme, co vše je ve skutečnosti možné? O tom, co je skutečné a možné dnes, lidé před sto lety jen snili. Jupiter se blíží do konjunkce s Neptunem a tak se otevřeme novému poznání, nechme si požehnat a posvítit na cestu.
Tvořivá Venuše se již setkala s přísným učitelem Saturnem ve Vodnáři, zatímco aktivní Mars k tomuto spojení dospívá. Saturn nás učí kázni, řádu, zodpovědnosti a samostatnosti. Kdo chce být sám sebou, musí se osamostatnit, odpoutat se od otce a matky, aby je mohl nalézt ve své osobnosti. Nespoléhá-li se na lásku rodičů, postaví se na vlastní nohy, dospěje a získá svobodu.
Když holčička dospěje v ženu a chlapec v muže, neutíkají od svých povinností, které za ně přebírali a řešívali rodiče, ale převezmou zodpovědnost za svůj život do svých rukou. Dívají-li se na život s nadhledem, pochopí své předky a jejich „chyby“, které berou jako učební lekce, jež není potřeba opakovat. Poznávají, jaké hodnoty jsou důležité, a tím se jejich vnitřní kvalita promění. Dospělý muž a dospělá žena jsou dvě svobodné bytosti, které společným tvořením dávají životu nový řád a vdechují mu novou strukturu. Splynutím mužského a ženského principu vzniká jednota, která život rozvíjí tvořivým a hravým způsobem, jenž nás naplňuje radostí a láskou.
Začněme nově, svobodně, samostatně a zodpovědně rozvíjet hravost, radost, tvořivost a dospělou lásku. Získáme lék, který uzdraví nás a lidi kolem nás.