„Já vím, že jsi silná. Máš můj obdiv. Zato já jsem looser,“ zhodnotil se Radek při společné večeři a snažil se působit společensky a extrovertně. Chodili spolu asi půl roku a pak se domluvili, že se Jana přestěhuje do jeho bytu.

Jana si jeho obdiv užívala. Měla pocit, že je pro Radka inspirací a hnacím motorem k tomu, aby si konečně našel lepší práci a přestal se pořád litovat. Často propadal melancholii. Začali se hádat. Janě vadilo, že je Radek pasivní, a Radkovi vadilo, že je Jana až moc aktivní. Postupem času začali řešit malichernosti.

Dříve s ní rád rozebíral každý její náročnější projekt, nevadilo mu bavit se o její práci či jiných zálibách, třeba hodiny. Jana byla ráda, že ho svými aktivitami dovedla rozptýlit a vnést do vztahu nějaký život, protože on byl spíše gaučový typ, který oplýval velkými plány a vizemi. Ovšem ani jedno z nich nedovedl začít, natož dotáhnout do konce. Kdykoli se k něčemu chtěl odhodlat, hupsla mu na záda prokrastinace.

Jana ho svým způsobem dovedla pochopit, a aby se vyhnula hádkám a vyčerpávajícím konfrontacím, stáhla se více do sebe a žila si svůj paralelní život. Stala se až příliš samostatnou a nezávislou. Radkovi její povaha doslova přerostla přes hlavu.

Ráda o sebe pečovala, s oblibou chodila do společnosti, měla hodně přátel. Dříve chodil s ní, ale jelikož si tam připadal nesvůj, nechal ji chodit většinou samotnou. Byl introvert a samotář. Janu začalo štvát, jak byl nespolehlivý, chaotický, nedochvilný, nepraktický, zamindrákovaný a sobecký. Navíc to byl pěkný tlučhuba. Začal jí vyčítat její divoký život. Občas tropil žárlivé scény. Často se urážel. Pozornost, kterou dříve věnoval jí, začal strhávat na sebe a vymýšlel si všelijaké zástupné potíže. Hlavně aby ji udržel doma a měl jistotu, že ho polituje a podpoří. Když potřeboval půjčit peníze, Jana mu vyhověla.

„Jsi úžasná, ani si tě nezasloužím. Jsi lepší v tolika směrech. Já jsem jen slaboch,“ opakoval jí často, když nechtěl, aby zase šla ven. Jana často zůstávala po večerech s ním ve snaze ho rozveselit. Ale bylo to marné. Celé to dorazila jeho matka, na které byl Radek přímo závislý. Ta Janu přesvědčovala, že její syn je prima kluk a má jen složité období. „Ale ty jsi úžasná,“ nezapomněla jí dodat. Jana byla na tyto věty už alergická.

„Pořád tu jen ležíš a lituješ se,“ vyjela na Radka Jana poté, co už několik týdnů v kuse nehodlal vystoupit z role ukřižovaného.

„Mám teď složitý období, snažil jsem se ti to tolikrát vysvětlit,“ argumentoval, „to chci po tobě tolik, abys byla se mnou?“

„Vždyť jsme pořád spolu!“ vykřikla na něj Jana.

Hádky opět začaly třískat o zdi jejich bytu a podlahu zalilo moře brečavých výčitek. Oba bojovali za své názory a pravdy. Jana v slzách přemítala, zdali jí opravdu stojí za to v takovém vztahu setrvávat. Tolik obdivu za tolik úzkostí jí opravdu nestálo. Všechny Radkovy věty plné glorifikace jejich vztah spíše ubíjelo. Vždy mu skočila na lep a pak měla chuť utéct. Vždy ji psím pohledem přesvědčil o tom, že by to neměla dělat. „Jano, neblázni, nechci o tebe přijít. Jsi naprosto zlatá a já si tě strašně moc vážím.“

Když mu definitivně došly peníze poté, co uběhla výpovědní lhůta, kterou dostal ve stálé práci, stal se na Janě zcela závislý. Ta zase neměla srdce nechat ho napospas. Uvěřila všem jeho důvodům, že bude brzy lépe. Platila jeho účty, vše táhla ze svého manažerského platu. Vydržela takto ještě pár měsíců. Vnitřní hlas a hlavně její přátelé jí neustále upozorňovali, že toto ale není normální, vydržovat si partnera, který se vůbec nesnaží a ani si aktivně neshání práci a jen ji tahá ke dnu. Hrozilo, že ji finančně zlikviduje. Ale ti dva si na sebe zjevně vybudovali vzájemnou závislost.

Jana si konečně dovedla přiznat, že Radek je looser a hlavně velký sobec, a také jí došlo, jak moc si posunula pomyslné hranice, které vůči lidem měla. Až někam do Tasmánie.

Radek přislíbil, že jí peníze vrátí, hned jak bude mít. To byla také věta, kterou znala i pozpátku. Sečetla částku, kterou jí dluží, a položila si ruku na čelo.

Udeřila na něj s termínem a splátkovým kalendářem. Radek se při těchto konfrontacích kroutil jako rogalo v průvanu. Když na něj poslala kamaráda právníka, najednou se jí dostalo první splátky. To už byla vystěhovaná z jeho bytu. Poslal ještě dvě splátky a poté pro ni zmizel ze života. Zablokoval si její telefon, sociální sítě, a dokonce svůj byt pronajal.

Jana se rozhodla poslední splátku neřešit. Protože úleva, kterou pocítila z toho, že už nemusí řešit jeho problémy, byla k nezaplacení.

Tento příběh je založen na skutečných událostech jednoho partnerského páru, byla pouze změněna jména a určité detaily příběhu, aby mohly být odvyprávěny ty nejdůležitější aspekty, které jejich vztah určovaly.

Co byste měli vědět

Každý vztah má svoji dynamiku. A ta se může klidně zvrtnout. Nejdříve člověk bojuje, hádá se, vystřídá všechny obranné mechanismy a nakonec rezignuje. Zkuste si představit, co by vám ve vztahu už muselo vadit, abyste byli schopni z něj odejít?
Radek byl v tomto případě typ obdivovatele, který byl zároveň závislý na druhých – na matce a také na Janě. Zpočátku si založil svoji identitu na identitě své partnerky. Myslel si, že je úžasná, a proto se choval také úžasně. Toxicita tohoto vztahu spočívala i v tom, že Janě jeho obdiv vyhovoval a neuhlídala zřejmě tu tenkou hranici nebo signály, které jí dávaly jasně najevo, že dynamika jejich vztahu už je dávno patologická.
To, jak se každý z partnerů chová, může vyvolat reakci v tom druhém.
„Buďte všímaví, vnímaví, sledujte, v jakém stadiu se váš vztah nachází, protože stačí tu tenkou hranici překročit a mohlo by se skutečně časem jednat o psychologické násilí nebo vydírání. Jana ze vztahu odešla včas,“ dodává psychoterapeutka Natália Schwab Figusch.

Mgr. Natália Schwab Figusch

- psycholožka a psychoterapeutka
- www.terapie-zlatnicka.cz
- vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor psychologie
- je držitelkou vázané licence na psychologické poradenství a diagnostiku od roku 2009 a poskytuje službu psychologických konzultací a osobního koučinku
- dlouhodobá praxe v oblasti personálního managementu, pracovní psychologie a poradenství v oblasti osobního rozvoje
- absolvuje pětiletý psychoterapeutický výcvik zaměřený na práci s traumatem (Rafael Institut Praha)

POMOC OBĚTEM DOMÁCÍHO NÁSILÍ

Víte o někom, kdo žije s násilným partnerem? Zde najdete neziskové organizace poskytující pomoc obětem domácího násilí.

NAJÍT POMOC