Mým velkým vzorem v oblasti intimního odění je moje babička, která si prádlo vždy vybírala pěkné, ladila podprsenky a kalhotky a ničeho z toho se nevzdala ani po osmdesátých narozeninách. Její maminka, moje prababička, jí totiž vždycky říkala, aby byla připravená, kdyby ji náhodou srazilo třeba auto a ona skončila v nemocnici, a tam by se ukázalo, že je navrchu huj a vespodu fuj. Poněkud krutá životní filozofie (pocházím ze Sudet, to je krutý kraj), ale když si vzpomenete na bombarďáky Bridget Jones, něco na tom bude.
Jenže je taky pravdou, že umělé materiály, ze kterých se prádlo obvykle šije, jsou neprodyšné a nemusí prospívat intimním partiím. Ovšem ačkoliv si dodnes pamatuji článek v dívčím časopise CosmoGirl, který hlásal, že klukům je stejně jedno, co máte na sobě, zajímá je jen to pod tím, pamatuju si také trapné okamžiky, kdy kluci podle tvaru spoďár určovali, zda má jejich spolužačka své dny nebo ne.
K vymoženostem mateřství patří, že dříve nebo později vás bombarďáky neminou. Některé ženy si je užijí nejen kvůli svým kolosálním rozměrům, ale právě i kvůli zdravotní stránce, kterou těhotenství a porod opravdu pokoušejí na maximum. Následují kojící obstrukce – kojicí podprsenka bez kostic je stálicí na seznamu věcí do porodnice, a upřímně: kdo pohodlí bez drátů na hrudi zkusil, těžko hledá cestu zpátky. Mám řadu kamarádek, které se po kojení přeorientovaly na podprsenky sportovní nebo takzvané braletky.
Když jsem na trhu hledala prádlo, které by bylo pěkné, pohodlné a z vhodných materiálů, dospívala jsem spíš k závěru, že si budu muset vybrat. Buď to nebo to, všechno mít nemůžu. V téhle oblasti mám smůlu v podobě poprsí velikosti 75 E – pokud si to neumíte představit, je to vlastně tak akorát, že do místnosti vcházíte se svými druhotnými pohlavními znaky, ale o jejich existenci nikdo nepochybuje. Smůlou však je, že je to velikost, které ony kostice skutečně prospívají, a ve které se ony braletky nevyrábějí. Číslují se prostým XS-XL a předpokládá se, že čím větší máte prsa, tím větší máte i hrudník. Největší omyl výrobců spodního prádla!
Bambusová naděje
S příchodem bambusu na český trh se objevily i první firmičky nabízející prádlo z přírodního materiálu šité v Česku. Dobře, krásné to úplně není, ale je to zdravé, ekologické a fair. Prvního výrobce jsem potkala kdysi na SLOU Days a celá natěšená jsem si vyžádala něco „na normálně rostlý lidi“. Hleděly na mě dvě droboulinké a úplně ploché dívčiny a citlivě se mi snažily sdělit, že takovou velikost nevedou. A já měla pocit, že mi zrovna sdělují, že mamuti už vymřeli, a že já jsem jakýsi zapomenutý kus.
V jednom renomovaném obchodě s prádlem jsem si ke svým kosticovým modelům nakonec dokoupila jakousi bezešvou braletku v tělové barvě, kterou jsem si nemohla vynachválit až do chvíle, kdy jsem si u kamarádky zkoušela tričko a ona mě bezděky zhodnotila slovy: „No vidíš, vezmeš si pod to nějakou lepší podprsenku, a bude to dobrý. A dyť už nekojíš, ne?“ Podprsenka od té doby leží v šuplíku. Přece jen ji za tu cenu nevyhodím.
Ve stejném obchodě mi pak můj muž k Vánocům koupil nevyztuženou krajkovou podprsenku bez kostic s tím, že mu majitelka říkala, že se mi to bude líbit, a podle mé zákaznické karty mi to určitě bude sedět. Nesedělo. Přišla jsem si, jako bych na hrudi měla dvě silonové síťky na „motýle“. Když jsem pak viděla účtenku a manžel přiznal, že se mu „to“ nelíbilo už v tom obchodě, rozhodla jsem se hledat jinde.
A pak se to stalo: bliklo to na mě na Instagramu. Česká firma, ruční šití, bambus, ale i krajky a nádherné barvy. Sice poněkud omezený výběr, ale tak jistě platí to, co u dobré restaurace. Děláme jen to, co vážně umíme a můžeme zaručit, že to bude dobré. Psala se polovina listopadu, přišla výplata a já si udělala radost. Smaragdová krajková braletka doplněná o dvoje stejně laděné brazilky a na zkoušku dva střihy černých a tělových kalhotek, které slibovaly efekt užšího pasu a krásně tvarovaný zadek. Opticky, teda.
Když se psala polovina prosince, začala jsem se po objednávce shánět. Jako žena kovaná ve slow fashion jsem si opakovala, že čekat objednávku do několika dnů je nešvarem konzumního stylu života. Přesto jsem se nemohla zbavit dojmu, že měsíc už je na zboží skladem poněkud dlouho. Po třech dnech přišla odpověď: šičky postihl covid, došla krajka, ale už příští týden to bude. Nedělo se nic. Znovu jsem psala, znovu odpověď, že firmu ničí epidemie respiračních onemocnění a že jedny mé kalhotky nejsou skladem. A zdali budu chtít poslat zásilku nadvakrát. Samozřejmě nechci, jsem eko.
Pár dní před Vánoci už jsem nevydržela: tak kde to, do prčic, vázne? Šičky nemocné, krajka není, ale stal se zázrak, posílají mi balíček. Jen kalhotky mají pouze ve velikosti M a já chtěla L, tak to zkusíme a případně vyměníme po Vánocích? A tak mi kurýr vezl následující den v obálce dvoje smaragdové kalhotky velikosti M. Srdce ekologa krvácelo, ale žena ve mně bouchla šampaňské. Bohužel jsem hned při zkoušení zjistila, že navzdory pečlivému přeměření a tabulce velikostí mi padne velikost M a vše v L – tedy braletka a kalhotky na zkoušku – je potřeba vyměnit. A abych napravila ekologickou stopu, spojím to s objednávkou dalších kalhotek, protože ve velikosti M jsou vážně boží a hezké. Po Novém roce jsem se tedy plácla znovu přes kapsu a ovíněná o poznání svižnější komunikací (asi už zase zdravím kypícího) obchodu a představou, jak konečně nechám jít své 15 let staré kalhotky od Wonderbra (nesmějte se, je to moje srdcovka a na 15 nevypadají!), jsem znovu odeslala objednávku.
Po třech týdnech jsem ke své nevoli opět začala být poněkud konzumně netrpělivá, ale obchod mě překvapil a obratem mi balíček s novou objednávkou a vyměněnými kusy poslal. Odškrtla jsem si položku na seznamu nepříjemností, které je třeba vyřešit, bouchla šampus a otevřela balík. Ležely v něm dvoje smaragdové kalhotky velikosti L. Ty, co jsem si původně objednala v listopadu.
Pořád ještě optimisticky laděná jsem otevřela mail a vytvořila přehled kalhotek, které jsem si objednala, které vrátila, na které čekám a které mám. Ovšem obchod mlčí a dvoje smaragdové krajkové brazilky z bambusu ve velikosti L se na mě smějí z krabice naivně připravené v předsíni, aby až bambusové dámy zavelí, vyrazily na další cestu za mým splněným snem o solidních spoďárech pro solidní matky.
Zdoj: Kondice.cz, tchiboblog.cz
